Vláda jmenovala nové členy RVVI

Vláda včera jmenovala tři členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), Rada je tak opět kompletní. Novými členy se stali rektor Technické univerzity Liberec Zdeněk Kůs a generální ředitel Siemens ČR Eduard Palíšek. Ve druhém funkčním období pak bude v Radě pokračovat rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Ivo Vondrák.

„Profesor Kůs má zkušenosti s rozvíjením spolupráce mezi akademiky a firmami a se zaváděním výsledků výzkumu do praxe. Doktor Palíšek bude v Radě reprezentovat soukromou sféru a její pohled na firemní výzkum. V době, kdy intenzivně řešíme, jak nastartovat aplikovaný výzkum a podpořit excelenci, budou zkušenosti těchto odborníků velmi potřebné,“ uvedl místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda RVVI Pavel Bělobrádek.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace má sedmnáct členů včetně předsedy. Členy Rady jmenuje vláda na návrh předsedy Rady tak, aby byli zastoupeni zejména přední odborníci základního výzkumu a aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Funkční období členů Rady je čtyřleté.

Prof. Dr. Ing. Zdeněk Kůs (1960) je absolventem Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT a Fakulty textilní na Technické univerzitě v Liberci. Jeho specializací je simulace procesů oděvní a textilií výroby, vývoj nových měřicích metod v oblasti textilu, automatizace a její aplikace v textilní výrobě. Je autorem více než 100 publikací a odborných příspěvků, 12 užitných vzorů, 2 českých a 1 evropského patentu. Od roku 2010 působí jako rektor TUL Liberec, kde se podílel na vzniku Centra pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Je členem vědeckých rad několika univerzit a místopředseda České konference rektorů.

Ing. Eduard Palíšek. Ph.D., MBA (1963) vystudoval ekonomiku a management na VUT v Brně, titul MBA získal na Nottingham Trent University. Od roku 2010 zastává pozici generálního ředitele skupiny Siemens v České republice, dříve pracoval jako manažer závodu na výrobu 3růmyslových parních turbín. Je členem vědeckých rad několika českých univerzit, členem Akademického sněmu Akademie věd ČR a členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. (1959) je absolventem Fakulty elektrotechnické Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Jeho specializací je inženýrská informatika a umělá inteligence. Je autorem 10 didaktických publikací a více než 130 odborných článků, zasedá ve vědeckých radách několika českých univerzit. Působil také na univerzitách v Rakousku a v USA. Podílel se na vybudování superpočítačového centra IT4Innovations. Od roku 2010 je rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Zdroj: vlada.cz

Přečtěte si nový zprAVOdaj

V pořadí již sedmé číslo zprAVOdaje právě dorazilo z tiskárny. Stáhnout nebo přečíst si ho můžete ZDE.

Uvnitř najdete například glosu Martina Jahna k podpoře výzkumu, vývoje a inovací, představení dvou inovačních draků z Libereckého kraje, informace o Roku průmyslu a technického vzdělávání, reportáž z předávání cen TAČR a nechybí ani tradiční rubriky Marketingová polepšovna (tentokrát o start-upech), věda pohledem, akce a reakce a zajímavosti z online světa. Přejeme příjemné čtení.

Nový zprAVOdaj čtěte  ZDE.

Bělobrádek: Spíše budeme finance na vědu v příštím roce krátit

V rámci přípravy letního zprAVOdaje, který bude hotový ke konci července, jsme si povídali s místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace a předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavlem Bělobrádkem. Přinášíme vám malou ochutnávku.

Blíží se prázdniny, plánujete dovolenou?
My pojedeme s manželkou jako každý rok na tři dny do Jizerských hor. To bude asi celá naše dovolená. Nejsem z těch, kteří se sbalí a odjedou někam k moři. Tak to nevedeme.
Nepotřebujete po půl roce ve vládě nějaký větší odpočinek?
To určitě ano, ale očekáváme přírůstek do rodiny, tak to na nějaké velké cestování nebude, takže budu spíš doma.
Pan Babiš říká, že vstává před šestou. V kolik hodin vstáváte Vy?
Osm let jsem vstával ve čtvrt na pět, a když bylo potřeba, tak i dříve. V Praze je ten rytmus trošku jiný, takže volat někoho před osmou hodinou je téměř zbytečné. Chodím spát později a vstávám kolem půl osmé, v osm, podle toho, jak je potřeba. Samozřejmě když jedu do Prahy na jednání, tak vstávám třeba v šest, čili je to nepravidelné.

Scházíte se s lidmi z různých zájmových skupin (Akademie věd, VŠ, průmysl). Lobují silně za svá práva?
Ještě než jsme měli kanceláře a začínali jsme postupně krok za krokem úřad budovat, sešel jsem se snad se stovkami lidí, kteří byli rádi, že je tady konečně někdo „zodpovědný“. Já jim na to říkal, že zodpovědný úplně nejsem, protože máte-li být za něco zodpovědný, tak musíte mít také páky a možnosti, jak ty věci ovlivňovat. Samozřejmě přes Radu pro výzkum, vývoj a inovace lze mít jistý vliv, ale není to přesně to, co by měl splňovat tento úřad. Vše postupně nabíhá, rozšiřuje se komunikace se všemi významnými hráči na tomto poli. Myslím si, že ta diskuze byla a je velmi užitečná, protože jsme si navzájem vysvětlili náš pohled na věc. Jsem proto přesvědčen, že i ony jednotlivé složky nejsou v podstatě v tak zásadním sporu, jak se někdy říká. Je to spíš otázka komunikace.

Proč myslíte, že čeští vědci nejsou úspěšní v žádostech o evropské granty. Dlouhodobě do nich ČR více přispívá, než získává. (7.RP, ERC, Horizon2020).
Za čísly je vždy nějaká příčina. Asi nejsou tlačeni k tomu, aby získávali peníze z tohoto balíku. Asi jim stačí národní podpora. Nemyslím si, že by byli méně schopní, ale zřejmě ty peníze tolik nepotřebují. Musíme se na tento problém zaměřit, říci, kde je příčina, a motivovat naše vědce k získávání mezinárodních grantů. Je zde k tomu velký prostor a v podstatě je to i úleva pro státní rozpočet, protože ušetřené peníze pak můžeme dát někam jinam.

Vyspělé státy přispívají na aplikovaný výzkum daleko větší procento veřejných peněz. Proč to neděláme i u nás?
To je věčná a nekonečná debata. Někdy se srovnávají nesrovnatelná čísla. Myslím, že ten poměr by se v zásadě neměl dramaticky měnit. Samozřejmě se můžeme bavit o tom, jestli to má být o pět, o šest procent nahoru nebo dolů, ale principiálně je přece základní výzkum důležitý také! Nikdo samozřejmě nevíme, kdy z něj budou výsledky – jako například u profesora Holého. Důležité ale je, aby se skutečně pracovalo pod nějakou vizí, abychom věděli, kam se chceme dostat. Aplikovaný výzkum je bezpochyby velmi důležitý, jde spíš o to, jaká je míra komercionalizace a jak vše potom zohlednit v hodnocení. Nemyslím ale, že by byl aplikovaný výzkum utlačován.

Vláda v současné době projednává rozpočet na rok 2015. Hovoří se o mírném navýšení prostředků pro Grantovou agenturu a Akademii věd a příspěvek pro Technologickou agenturu se má snížit. Jednání bylo o 14 dní posunuto. Co se stalo?
Ten materiál byl přerušen, protože šel na jednání vlády s rozpory. Ministerstvo financí nechce přidávat nic a naopak rezorty chtějí přidat víc. Je to v podstatě neřešitelné, takže ta čísla jsou imaginární. Jednání ještě bude probíhat. Já bohužel ještě musím vysvětlovat, co to je věda, k čemu je, co nám „hodí“ na HDP a podobně. Připravíme analýzu, takový audit, kam peníze na vědu jdou a v jaké formě. Spíše se asi budeme bavit o tom, kde finance krátit, a bude to evidentně debata velmi složitá.

Myslíte si, že český výzkum by měl být navázán na české hospodářství?
To bezpochyby ano. Tady dochází k tomu, že podnikatelé si stěžují, že když chtějí něco změřit či vyzkoušet, tak dlouho čekají a poměrně draze platí u výzkumáků, takže si to raději dělají sami. Na druhou stranu výzkumáky si stěžují, že jim nikdo nedává práci. Pak jsou tady rezortní organizace včetně výzkumných ústavů, které říkají „ministerstva nám nedávají zadání“, a ministerstva jim zase říkají, že nic nedělají…. Takže myslím si, že v tomhle smyslu máme bezpochyby velké rezervy.

…více již brzy ve zprAVOdaji Asociace výzkumných organizací

Ing. Mgr. Martin Podařil
AVO marketing & PR

Foto: jantichyphotography.com, všechny fotografie jsou majetkem AVO

 

Deformovaná institucionální podpora výzkumu a vývoje

Institucionální podpora výzkumným organizacím v objemu 8,5 mld. Kč/r (+ dalších 1,5 mld. Kč/r na činnost pracovišť AV ČR) je podle zákona č. 130/2002 Sb. rozdělována na základě hodnocení jejich výsledků. Způsob hodnocení výsledků stanovuje „Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů“ (dále jen Metodika), schvalovaná vládou.

Změny Metodiky v letech 2010, 2011 a 2012 vedly k hrubé deformaci při rozdělování prostředků. Např. pouze změnami Metodiky 2010 byla podpora výzkumných organizací aplikovaného výzkumu snížena meziročně až o 50 % a jiným, zejména společenskovědním organizacím základního výzkumu byla zvýšena až o 100 %.

V červnu schválila vláda premiéra Nečase v demisi na návrh Rady Metodiku na léta 2013 až 2015, s níž ani jeden z poskytovatelů nesouhlasil (resorty uplatnily 108 zásadních připomínek, které byly vypořádány politicky). Podle Metodiky 2013-15 mj. už výsledky aplikovaného VaV (s výjimkou patentů a odrůd) nebudou vůbec hodnoceny. Prostředky budou rozdělovány podle úspěšnosti v soutěžích VaVaI (podle neinvestičních prostředků). Tím dochází k porušení pravidel hospodářské soutěže (část účastníků dostane dodatečnou dotaci a je zvýhodněna) i práva EU (dochází k nepovolené podpoře hospodářské činnosti z veřejných prostředků).

Přestože resorty i další organizace upozorňovaly na nepřipravenost Metodiky 2013-15 a její negativní důsledky, jejich připomínky byly odmítnuty. V současné době Rada rozeslala do meziresortního připomínkového řízení návrh na dodatečné prodloužení hodnocení 2013 z ledna 2014 na květen 2014. Tím se mj. celé hodnocení 2013 stává zbytečným, jeho výsledky už nelze použít ani pro přípravu návrhu rozpočtu, ani pro jiné účely a značné prostředky na její realizaci byly vynaloženy zbytečně.

AVO opakovaně upozorňuje na chyby Metodiky 2013-15 (viz např. článek ve zpravodaji AVO „Kam kráčíš Metodiko“ s názory řady odborníků). Aby AVO pouze nekritizovala, připravila společně se SP ČR a MPO podrobně odůvodněný návrh vlastní Metodiky, kterým se ale Rada i její Komise pro hodnocení výsledků odmítly věcně zabývat, přestože měl podporu většiny ostatních poskytovatelů. Metodiku AVO si můžete prohlédnout nebo stáhnout zde.

Libor Kraus,

Prezident AVO

Pane premiére, přepracujme Metodiku hodnocení výzkumu

Svaz průmyslu a dopravy ČR společně s Asociací výzkumných organizací požádali v otevřeném dopisu předsedu vlády Jiřího Rusnoka o zvážení úpravy Metodiky hodnocení výzkumných organizací. Metodika byla dne 19. června 2013 narychlo schválena odstupující vládou premiéra Nečase a obsahuje několik zásadních pochybení, která systém hodnocení výzkumu a vývoje v ČR vrací o 10 let zpět a jde i proti doporučení mezinárodního panelu pro hodnocení výzkumu a vývoje.

Zásadní chyby nové Metodiky:

1. Metodika předpokládá retroaktivní aplikaci na nyní hodnocené výsledky výzkumných organizací vytvořené v roce 2012 – poctivá práce všech výzkumníků na tvorbě výsledků podle tehdy platné metodiky (převážně v oblasti aplikačních výsledků), která byla vykázána v počátku roku 2013, nebude vůbec vzata v úvahu.
2. V Metodice je plánováno ohodnocení výzkumných organizací podle tzv. 2. a 3. pilíře. Pro tato hodnocení není vůbec připravována prováděcí metodika, není ani stanoveno, kdy tato hodnocení začnou.
3. Pokud bychom přistoupili na filosofii retroaktivního hodnocení výsledků z roku 2012, vypadne z hodnocení zcela část hodnocení týkající se aplikačních výsledků a zůstane pouze hodnocení publikací.
4. Metodika nenaplňuje základní paragrafy zákona 130/2002 Sb., o státní podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů, např. podle § 3 odst. 3 písm. a), § 5a odst. 2 písm. b) a zejména podle § 7 odst. 6 a 7, je hlavním účelem Metodiky 2013-15 stanovení výše institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na základě zhodnocení jí dosažených výsledků.
5. Mnoho paragrafů jednotlivých pilířů nové Metodiky je se zákonem č. 130/2002 Sb. kolizní stejně jako s Nařízením komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008.

Prezident AVO Libor Kraus varuje: „Tyto vady mohou způsobit fatální právní důsledky a budou končit soudními spory“.

SP ČR a AVO proto doporučují minimálně posunout platnost metodiky na rok 2014 (hodnocení výsledků VaV vytvořených v roce 2013) a urychleně dopracovat prováděcí předpisy pro zavedení 2. a 3. pilíře. Současně nabízí plnou spolupráci ve věci tvorby výzkumné politiky, která by více než stávající reflektovala potřeby české společnosti a její požadavky na výzkumné organizace.