Tag Archives: Rut Bízková

Bělobrádek: Chceme bonifikovat spolupráci výzkumníků a firem

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek poskytl zprAVOdaji exkluzivní rozhovor.

DSC05858-13s

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Dobrý den, pane Bělobrádku. Jak jste spokojený s první polovinou Vašeho funkčního období?

Myslím, že se odvedl velký kus práce. Začínali jsme s omezenými prostředky a miniaturním týmem spolupracovníků. Aparát se postupně navyšoval a s ním rostl i výkon. Vyjednali jsme rozpočet se všemi poskytovateli daleko dříve, než šel na vládu, rozpočtování jsme zpřehlednili. Letos máme rozpočet navýšený o více než 8 % oproti střednědobému výhledu. A rozpočet se bude muset ještě navyšovat, protože tady budou velké nároky na nové infrastruktury a zároveň chceme i posílit aplikovaný výzkum daleko více, než tomu bylo v minulosti.

Také jsme provedli rozsáhlé konzultace se soukromým sektorem o jejich poptávce a na základě toho, co jsme se dozvěděli, jsme připravili strategický dokument pro rozvoj české vědy nazvaný Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2016-2020. Připravujeme také věcný záměr nového zákona o podpoře výzkumu, a ve Sněmovně mezitím ještě projednáváme technickou novelu současného zákona o podpoře výzkumu 130/2002 Sb.

Pravidelnou Analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací jsme loni nezadávali žádnému externímu zhotoviteli, ale připravili jsme ji sami, stejně jako tomu bude i letos. V letošní Analýze se chceme soustředit na nový systém hodnocení vědy a výzkumu, pro který právě připravujeme metodiku. A určitě musím zmínit RIS 3 strategii, pro kterou právě dokončujeme podklady. To je velmi důležitá věc, protože RIS 3 strategie je tzv. předběžnou podmínku pro čerpání evropských fondů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Před dvěma lety v rozhovoru pro zprAVOdaj jste říkal, že od 1. ledna 2016 začne platit nový zákon o podpoře výzkumu. Jak to s ním vypadá?

My jsme se trošku zasekli již při projednávání věcného záměru. Navíc připomínkování věcného záměru zašlo do takových detailů, že skoro již odpovídá paragrafovanému znění. Myslím si, že tady bychom neměli nic uspěchat a dohodnout se napříč politickým spektrem a se všemi hráči na tomto poli tak, abychom nedělali nic, co příští vláda zruší. Připomínkové řízení v rámci věcného záměru je téměř ukončeno, teď se věnujeme paragrafovanému znění. Tam bude záležet na každém slovíčku.

Jak bude v novém zákoně ošetřena institucionální podpora soukromých výzkumných organizací?

Počítáme s tím, že co se týče rozvoje výzkumných organizací, tak u nich bude navyšována institucionální podpora. Co se týká soukromých organizací v návrhu nového zákona, tak tam chceme stanovit činnosti, které jsou pro ČR unikátní, měly by být považovány za činnost ve veřejném zájmu, a měly by být podpořeny. V hodnocení bychom chtěli, aby byla více bonifikována spolupráce mezi privátním sektorem a výzkumnými organizacemi.

DSC05839-9s

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

V bulletinu RVVI jsme se mohli dočíst, že připravujete Metodiku 17+ pro hodnocení výzkumných organizací. Jaké je zadání pro její tvorbu, kdo ji bude připravovat a podle čeho se bude metodika tvořit?

RVVI zadala požadavek na svůj poradní orgán – Komisi pro hodnocení výsledků, aby novou metodiku připravila a zohlednila při její přípravě zkušenosti ze stávající metodiky a výsledky projektu IPN Metodika, který připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Daleko více bychom chtěli propojit spolupráci mezi privátním a výzkumným sektorem, hodnocení aplikovaného výzkumu zjednodušit a posílit dlouhodobou jistotu v podpoře aplikovaného výzkumu. A také více podpořit využívání peněz z mezinárodních programů. Obecně v aplikovaném výzkumu zatím zaostáváme.

AVO by uvítala, kdyby byl vytvořen závazný seznam výzkumných organizací. Plánujete to?

Ten tlak cítíme, je dlouhodobý, ale podle současného zákona nám formální schvalování toho, co je a co není výzkumná organizace nepřísluší.  To si musí určit poskytovatel. V návrhu nového zákona se připravují možnosti pro vytvoření takového závazného seznamu.

Ale Rámec evropského společenství jasně definuje co je a není výzkumná organizace.

Jistě, nicméně Rámec je tou nejširší možnou definicí, která by měla být ještě doplněna definicí národní.

Když jsme před dvěma lety rozebírali, proč nejsou české subjekty úspěšné v mezinárodních programech, tak jste říkal, že si na to posvítíte a připravíte návrh řešení. Existuje?

V této chvíli, kdy existuje obrovský objem evropských peněz rozdělovaných na národní úrovni, je jednodušší si žádat doma. Nicméně to se s postupným poklesem přílivu evropských financí bude měnit a výzkumné organizace by na to měly být připravené. Také nová Metodika hodnocení by je měla motivovat, aby si žádaly o zahraniční peníze, jakou jsou např. ERC granty nebo Horizont2020.

Podle toho co říkáte, to vypadá, že nová Metodika bude všeobjímající dokument, který nám vyřeší všechny problémy.

To určitě ne. Myslím, že tam bude určitá dynamika. Ne všechno se povede hned na první pokus. Na druhou stranu určitě chceme, aby hodnocení neprobíhalo každoročně. Každý rok by se měla sbírat data, ale hodnocení by probíhalo například v tříletých cyklech, abychom nezatěžovali instituce i aparát každoročním hodnocením, a aby také na tu dobu bylo jasné, co se bude počítat.

Celý český výzkum se všemi obory by tedy měl hodnotit jeden orgán komplexně?

Ano, je to tak. Hodnocení by mělo být zaštítěno naším úřadem, případně novým ministerstvem. V hodnocení bude kombinováno více faktorů. Část bude v podstatě modifikovaný kafemlejnek, část peer-review a část něco jako výzkumný záměr nebo kontraktové plnění. To se budeme snažit zkombinovat, protože není jednoduché hodnotit soukromé výzkumné organizace, s organizacemi rezortními, s ústavy Akademie věd a vysokými školami, podle jednoho mustru. Uvažujeme až o čtyřech segmentech, které by se hodnotily každý trochu jinak.

DSC05879-16s

Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro zprAVOdaj, foto Jan Tichý

Téměř půl roku už v Izraeli působí vědecká diplomatka. Máte nějaká konkrétní čísla, kolika výzkumným spolupracím už pomohla?

My jsme si ji povolali na březnovou RVVI. Přijde nám prezentovat svoji práci. Zatím se názory na její práci liší. Chceme si to poslechnout. Myslím, že v mnohých směrech očekávání přinesla. Je to pro nás pilotní projekt a Rada vlády je velmi zvědavá, jak bude prezentovat svoji činnost.

Navážou na ní další diplomaté v jiných státech?

Když se ukáže, že to funguje, tak bychom rádi. Je velká poptávka nejen z naší ambasády, mít vědeckého diplomata ve Spojených státech. Už jsme začali řešit některé organizační záležitosti, které jsou ale díky zákonu o státní službě dramaticky jiné, než byly v případě Izraele. Bude to technicky trošku složitější.

V polovině února byly představeny výsledky projektu Technologické agentury ČR INKA, který mapuje inovační kapacity České republiky. Ty výsledky jsou myslím velmi zajímavé. Zarazilo mě, že se semináře neúčastnil nikdo z vašeho úřadu.

V minulém roce TA ČR uspořádal o INCE pro pracovníky Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády speciální jednání.

Navrhujete udělovat cenu za popularizaci vědy. Kdy se tak stane poprvé?

Letos by se myslím již udělovat měla. My jsme ji chtěli rozšířit, aby se netýkala jen vědců, ale i průmyslníků, novinářů nebo učitelů. Je už ale dopředu jasné, kdo ji nezíská. Bude to Jiří Grygar, který ji v její dřívější podobě odmítl. Ten už ji nedostane (smích).

Kdo o té ceně bude rozhodovat?

V podstatě já (smích). Ale určitě ji budu s kolegy z Rady vlády konzultovat.

Před chvílí jste tady natáčel video se Sašou Vědátorem, známým propagátorem vědy pro děti. Myslíte si, že je důležité již v takto útlém věku podporovat zájem dětí o vědu?

Bezpochyby ano. Myslím, že když je to zábava, tak je to pro děti atraktivní.

Na druhou stranu se dostáváme do srážky ideálu s realitou, když vidíme, že 60% studentů vysokých škol jsou ženy a ve vědě je jich pak podstatně méně. To svědčí o určitých bariérách. Také vidíme, kolik doktorandů nebo těch, kteří by měli zájem dále pokračovat, končí a odcházejí do privátního sektoru. Tady máme také na čem pracovat.

Pavel Bělobrádek a Saša Vědátor, foto: Jan Tichý

Pavel Bělobrádek a Saša Vědátor, foto: Jan Tichý

Váš náměstek Marks bývá odbornou veřejností často kritizován. Může se stále těšit Vaší podpoře?

My jsme tady s panem náměstkem začínali ve čtyřech lidech. Samozřejmě je třeba odlišit odbornost a komunikační schopnosti. Ty ne vždy každému vyhovují. Nicméně já si ho vážím jako odborníka a to je pro mne zásadní. Nikdy nezabráníte tomu, že se někteří lidé nemají rádi. Vždy lze překonat animozitu, která vyplývá z něčeho jiného než z odborného styku.

Jaké jsou vaše reálné aktivity do konce volebního období?

Před námi je příprava rozpočtu až pro rok 2019. Chceme připravovat systém dlouhodobě na to, co se stane po roce 2020 a 2023, kdy skončí peníze z evropských fondů. Nemůžeme si dovolit nebýt připraveni na situaci, kdy tato anabolika dojdou a systém bude zazávazkován na další léta bez přísunu peněz nebo budou zainvestovány projekty, které budou velkým problémem a budou neřešitelné ze státního rozpočtu.

Další věcí je diskuze nad osudem celého systému. My bychom chtěli, aby vzniklo skutečně velké Ministerstvo pro vědu a vysoké školy a Ministerstvo školství a sportu. To je ale otázka politického rozhodnutí v několika dalších letech.

Z krátkodobých cílů je to kromě zákona o podpoře výzkumu, navýšení rozpočtu na každý jednotlivý rok. Dále budeme vést debatu o tom, jakou roli v systému by měla hrát Grantová a Technologická agentura a jak navýšit prostředky na aplikovaný výzkum. V neposlední řadě bychom chtěli, aby se RIS3 strategie rozvinula až do jednotlivých regionů.

Děkuji za rozhovor.

Martin Podařil

Advertisements

2 Comments

Filed under Uncategorized

TA.Di – nové číslo magazínu Technologické agentury ČR

TADI 2 titulka obr

Technologická agentura ČR tento týden vydala nové číslo magazínu TA.Di. Hlavní článek se věnuje inovačnímu potenciálu České republiky. V magazínu také najdete velký rozhovor s místopředsedou TA ČR Martinem Bunčekem, genezi kampaně Český nápad, informace o 3 úspěšných projektech TA ČR, zamyšlení nad novými společenskými výzvami, anketu mezi zaměstnanci TA ČR nebo nanotechnologický kvíz. Čtěte nebo stahujte ZDE

Ukázky:

ukazka1 ukazka2 ukazka3 ukazka4

Leave a comment

Filed under Uncategorized

25 let AVO – Rut Bízková

Předsedkyně Technologické agentury ČR Rut Bízková ve videu hovoří o fungování Asociace výzkumných organizací, vzájemné spolupráci a nezastupitelnému know-how AVO. Natočeno v rámci Valného shromáždění AVO, 21. dubna 2015.

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Unikátní publikace mapuje podporu výzkumu po roce 1989

Historii podpory výzkumu, vývoje a inovací v posledním čtvrtstoletí popisuje publikace vydaná Technologickou agenturou ČR. Kniha „1989+25=Výzkum užitečný pro společnost“ mapuje politická rozhodnutí, organizační změny nebo vývoj hodnocení výzkumu a inovací v České republice po roce 1989. Hlavním autorem publikace je Marek Blažka, dlouholetý sekretář Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

martin_jahn_marek_blazka_tacr

Martin Jahn (vlevo) a Marek Blažka na křtu knihy v budově Národního muzea.

 

“Kniha je prvním uceleným přehledem hlavních etap vývoje systému státní podpory v letech 1989 až 2014. Je určena všem, kdo se, ať už profesně nebo z jiných důvodů, tímto systémem zabývají a snaží se ho zlepšit. Čtenáři se z ní dozví, co předcházelo současné, jistě ne ideální podobě tohoto systému a jaké byly hlavní důvody předešlých změn a jejich pozitivní i negativní důsledky,” stručně charakterizuje publikaci její autor Marek Blažka.

Publikace „1989+25=Výzkum užitečný pro společnost“ poprvé přináší základní přehled vývoje v oblasti státní podpory výzkumu, jak po stránce organizační, tak finanční nebo personální. Čtenář se seznámí se změnami legislativy i proměnami programů na podporu výzkumu. Kniha je doplněna řadou grafů, které přibližují výdaje ze státního rozpočtu na výzkum a vývoj nebo programy jednotlivých ministerstev a státních úřadů. Čtenář se například dozví, že už v roce 1994 vláda rozhodla, že postupně navýší výdaje na vědu na 0,7 % hrubého domácího produktu (HDP). To se reálně povedlo až v roce 2002.

1989

Kniha popisuje zásadní změny v devadesátých letech, kdy proběhla transformace Akademie věd ČR a resortních výzkumných ústavů orientovaných na aplikovaný výzkum. Dalším mezníkem uplynulého čtvrtstoletí byl vstup České republiky do Evropské unie. Díky němu získal výzkum nebývalou podporu pro rozvoj infrastruktury z evropských strukturálních fondů. „Infrastruktura pořízená s podporou z evropských fondů je velkou příležitostí, ale zároveň i velkou výzvou. Nová centra bude třeba smysluplně využít,“ dodává Rut Bízková, předsedkyně TA ČR.

Publikace vychází z dat informačního systému výzkumu a vývoje (IS VaV), kde se téměř dvacet let scházejí údaje o výzkumu podpořeném ze státního rozpočtu. Dalším zdrojem jsou data Českého statistického úřadu.

„Nedostatkem našeho systému podpory výzkumu je malá spolupráce výzkumných organizací, financovaných převážně státem, s firmami,“ komentuje největší slabinu současného stavu Rut Bízková. Kvůli tomu, že výzkumné organizace jsou ve veřejném prostoru více slyšet, vzniká dojem, že inovace má financovat především stát. Přitom vývoj a inovace financují hlavně firmy. „To, co potřebujeme důrazněji podpořit, je spolupráce výzkumných organizací a firem. Konečně, i proto vznikla Technologická agentura, aby v této věci došlo ke změně,“ dodává Rut Bízková. TA ČR vydává publikaci k pátému výročí svého vzniku.

Plnou verzi publikace si můžete stáhnout zde: tacr_e-kniha

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Přečtěte si podzimní zprAVOdaj se zaměřením na průmysl

Můžete si jako první přečíst nový zprAVOdaj: jaká je budoucnost českého strojírenství, problémy s daňovým odpočtem na VaV, výzkum jako investice, nová evropská pravidla ve VaV, anketa, sociální média ve VaV, věda pohledem…a mnohem více zde: bit.ly/ZtbyA2

zprAVOdaj 6 obr

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Reportáž z fotbalového turnaje AVO

Po měsíci příprav konečně nastal ten den. Půl hodiny před oficiálním začátkem bylo vše připravené *. Vychutnával jsem si hřejivé sluneční paprsky v sobotním dopoledni. Pak začali přicházet první účastníci. Viděl jsem nové tváře, ale také jsem poznával ty z loňska. Přišla také spousta přátel AVO, všem Vám patří velké DÍKY!

Přesně v 11 skončil japonský trénink a na tribuně místního útulného stadionku si v očekávání posedala necelá stovka fotbalových nadšenců. Vzal jsem do ruky miniMEGAFON a spustil: „Zelená je tráva, fotbal to je hra…“. Zazněly všechny instrukce a mohli jsme začít hrát.

kolaz1

Čestný výkop obstaral prezident AVO Libor Kraus. Shodou okolností se na výkony svých svěřenců přišla podívat také předsedkyně Technologické agentury ČR Rut Bízková, a tak mohla slavnostně zahájit druhý zápas turnaje TAČR vs. AVO. Nutno podotknout, že příznivců TAČRu dorazilo na dvě desítky a vytvořili tak nejen svému týmu atmosféru jako na mezistátním utkání ČR – Nizozemsko, které se odehraje dnes večer na Letné.

Program zápasů postupoval rychle. Byl dopředu pevně stanoven díky včasnému losování za přítomnosti vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka (video ZDE) a tak všechny týmy věděly, kdy mají nastoupit.

Do bojů ve skupině A zasáhly týmy TAČR, AVO, OK System a eNovation. Všechny zápasy byly velmi vyrovnané, o čemž svědčí 5 nerozhodných výsledků z 6 odehraných utkání. Ten jediný zápas, který skončil vítězstvím, rozhodl obrozený střelec Podařil, který dvěma krásnými góly posunul tým AVO do finále a OK System odsoudil k zápasu o poslední místo.

Ve skupině B dominoval tým VZLÚ, který postupně porazil všechny tři soupeře a bez obdržené branky si cenil zuby na skalp pořádajícího týmu. Druhé místo pro sebe urval tým COMTES FHT v zápase proti WOOD & Company. Černý Petr zůstal hráčům RTI-ZČU, kteří mezi sebou za celý turnaj nenašli střelce. Snad se jim bude příští rok dařit lépe!

kolaz2

Před zápasy o konečné umístění si mohly všechny týmy vychutnat zasloužený odpočinek a pokochat se pohledem na exhibiční zápas dívek a dam (video ZDE). Do finále šly gulášem a klobásou posilněny týmy AVO a VZLÚ. Hráči AVO si klobás dali pravděpodobně víc, než by měli a tým Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu je doslova přeletěl a mohl se tak radovat z vítězství v celém turnaji a z rukou prezidenta AVO převzít vysněný pohár a tři plné tašky cen.

Nejlepším brankářem se stal a cenu si odnesl Lukáš Mazánek z VZLÚ. Jeho týmový kolega Petr Homola se stal se 4 góly nejlepším střelcem turnaje a mohl si odnést brašnu napěchovanou cenami od Nadačního fondu Neuron. Cenu Fair play, kterou do turnaje AVO věnoval Pavel Bělobrádek, si odnesli hráči eNovation za to, že odvolali nařízenou penaltu.

Druhý ročník fotbalového turnaje O pohár prezidenta AVO se povedl. Další nás bude čekat příští rok v září. Těšíme se, na shledanou! Fotografie si můžete prohlédnout ZDE.

Martin Podařil, AVO

* Děkuju všem za pomoc s přípravou – Dáje, bráchovi, Vaškovi a celému týmu AVO.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Zásadní nesouhlas AVO se stanoviskem ČVUT ve věci programu EPSILON

Reakce na tiskovou zprávu ČVUT o porušení pravidel veřejné soutěže ve vyhlášení programu EPSILON Technologické agentury ČR (TAČR) a nesouhlas s kritikou nastavení programu ze strany ČVUT, která je největším dotovaným příjemcem financí z TAČR.

Předsednictvo Asociace výzkumných organizací (AVO) vyjadřuje zásadní nesouhlas se stanoviskem ČVUT a podezřením na porušení pravidel veřejné soutěže při vyhlášení programu EPSILON vyjádřené panem rektorem ČVUT prof. Petrem Konvalinkou a pracovnicí Rektorátu ČVUT Mgr. Darjou Elfmarkovou.

tiskové zprávě je uvedeno, že nastavení podpůrných výběrových kritérií programu může způsobit odliv výzkumných pracovníků z pražských výzkumných organizací a pražských vysokých škol a kritizuje se nastavení těchto kritérií bez konzultace s pražskými vysokými školami.

Předsednictvu AVO není jasná argumentace ČVUT, protože TAČR výběrová kritéria a nastavení celého výzkumného programu EPSILON diskutovala převážně s ministerstvy a celý program byl schválen Radou pro výzkum, vývoj a inovace a výzkumnou radou TAČR, kde má ČVUT několik zástupců. Navíc je s podivem, proč by TAČR měla tato kritéria diskutovat zrovna s pražskými vysokými školami a ne např. s vysokými školami v Brně, Ostravě nebo Plzni.

Předsednictvo AVO dále vyslovuje podiv nad argumentací pana rektora a jeho podřízených, která vychází buď z neznalosti problému, nebo může být pouze zástupným problémem pro útok na vedení TAČR. ČVUT je zdaleka největším příjemcem dotací z TAČR. Konkrétně z 22 dosud podporovaných Center kompetence je v 7 případech ČVUT hlavním příjemcem podpory a celkem je ČVUT účastníkem v 13 projektech, což představuje 59,1 % všech podpořených projektů. Jen tyto projekty získají celkovou dotaci 2,5 mld. Kč. ČVUT v současnosti realizuje celkem 160 projektů TAČR s celkovou výší podpory 1,57 mld. Kč, z toho se v roce 2014 jedná o 273 mil. Kč.

K situaci se vyjádřil prezident AVO Libor Kraus: Na základě projektů TAČR zcela jistě nedojde k odlivu výzkumníků z Prahy, TAČR se naopak dá vytknout přílišná podpora výzkumu v našem hlavním městě.“ Ze všech projektů TAČR je v Praze umístěno 51,7% projektů.

Předsednictvo AVO velmi nesouhlasí s výhradami ČVUT a je toho názoru, že vedení TAČR by nemělo podlehnout nátlaku směřujícímu k ještě větší alokaci přidělovaných prostředků podpory ve prospěch pražských vysokých škol.

Leave a comment

Filed under Uncategorized