Tag Archives: Metodika hodnocení

Záznam z jednání o metodice hodnocení výzkumu

Zástupci společnosti Technopolis group UK (Bea Mahieu a Michal Pazour) a členové předsednictva AVO (Libor Kraus, Miroslav Václavík a Milan Petrák) se 12. 9. 2014 sešli v Praze, aby diskutovali o tvorbě nové metodiky hodnocení výzkumu v rámci IPn Metodika a pohledu AVO na tuto problematiku.

Na obrázku zleva M. Pazour, L. Kraus, M. Zemko, B. Mahieu, M. Petrák, M. Václavík

Na obrázku zleva M. Pazour, L. Kraus, M. Zemko, B. Mahieu, M. Petrák, M. Václavík

Prezident AVO a zároveň předseda představenstva výzkumné organizace COMTES FHT Libor Kraus hned na začátku zdůraznil nesmyslnost společného hodnocení základního i aplikovaného výzkumu: „Rozdělil bych výzkumné organizace na ty, které dělají základní výzkum a na ty, které dělají aplikovaný. Samozřejmě, že budou moci dělat ten i ten, ale pro každý musí být jiné výstupy.“

Profesor Miroslav Václavík, bývalý generální ředitel VÚTS Liberec, se ke kritice metodiky přidal: „Současná metodika potlačuje spolupráci výzkumných organizací s firmami, místo aby ji podporovala! Aplikovaný výzkum je po všech stránkách bit.“

„Peníze na výzkum jsou špatně rozdělovány a je jich málo. Místo abychom spolupracovali, soupeříme spolu“, doplnil ředitel Výzkumného ústavu anorganické chemie Milan Petrák.

Bea Mahieu poděkovala za zpětnou vazbu od zástupců aplikovaného a průmyslového výzkumu a přidala také svůj názor na metodiku: „For me it’s not a methodology. For me it’s a truly coffee mill. There is total underestimation of outcomes. What matters are numbers, not quality. There should also be a control system“.

Po kritice současné metodiky zástupci společnosti Technopolis group představili základní parametry metodiky připravované: „For us is the new metodology not gonna be just about results and it will take account of different types of organizations.

To kvitoval prezident AVO Libor Kraus a dodal: „Celý systém hodnocení je špatně nastaven. Česká republika by měla říct, kam chce směřovat a co chce od výzkumných organizací dostat.“

Doufejme tedy nejen v lepší efektivitu hodnocení výzkumu, ale především také v osvícené vedení nového úřadu vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka, které by mělo držet kormidlo budoucího směřování České republiky.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Jak vidí Metodiku hodnocení VaV osobnosti českého výzkumu?

header

Karel Klusáček, ředitel Technologického centra AV ČR: Pokud se týče Metodiky, považuji za dlouhodobý problém prakticky neustále meziroční změny kriterií pro posuzování jednotlivých typů výsledků. Sice se vše propočítává zpětně, ale není to transparentní a vede to k inkonsistenci dat. Značnou vadou je, že kafemlýnek zůstal a celkově se spíše (zavedením kvalitativních prvků) zesložitil. Navíc – předpokládaná krátká doba životnosti Metodiky nebude více motivovat ke kvalitnější práci. Všechno je to záplata na záplatu.

Jaroslav Pindor, ředitel společnosti MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM: Nová metodika hodnocení VO nereflektuje výsledky VO podle předpisů Evropských společenství a zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kde je definován výzkum (základní a aplikovaný) a vývoj. Výsledky VO musí být hodnoceny ve všech takto definovaných oblastech, je nutno přihlížet k rozmanité specifikaci zaměření jednotlivých VO a výsledkům těchto VO v oblastech definovaných zákonem 130/2002 Sb. – například aplikovaný výzkum a vývoj.

Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR: Upřímně řečeno, kritický názor AV na vśechny Metodiky hodnocení vypracovávané RVVI je obecně znám. Shrnout kvalifikovanou kritiku kafemlejnku do dvou vět považuji za málo vhodný přístup.

Jiří Herinek, ředitel Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci: Kromě bodového ohodnocení patentů a užitných vzorů a jejich licencování současná metodika nemyslí na jiné typy komerční spolupráce s podniky. Vědečtí pracovníci tak mnohdy, a to zcela oprávněně, nemají zájem pracovat na zakázce, ze které nevzejde vědecký výstup, za který jsou hodnoceni.

Jitka Moravcová, hlavní odborný garant IPn Metodika: Poslední úprava Metodiky známá jako Metodika 2013 – 2015 stále zůstává pouhopouhým hodnocením výstupů VaV. I nadále je míněna především jako předpis pro alokaci institucionální podpory a mnohem méně jako hodnotící nástroj poskytující informace nutné pro kvalitní řízení na všech úrovních. Proto ani hodnocení v roce 2014 neposkytne vládě, poskytovatelům, výzkumným organizacím a týmům nezávislou zpětnou vazbu o výsledcích jejich práce, o způsobu jejich fungování a o adekvátnosti jejich výzkumných plánů do budoucna. Z výsledků takto pojatého hodnocení se nikdo nedozví, jak na tom Česká republika vlastně je s efektivitou a kvalitou výzkumu v jednotlivých vědních oborech vůči světu a nakolik efektivně jsou k výzkumu využívány sdílené a nesdílené výzkumné infrastruktury. V rámci hodnocení dle Metodiky 2013-2015 však má naštěstí pokračovat sběr údajů o výsledcích VaV, což bude jistě velmi užitečný základ pro skutečné institucionální hodnocení ve snad dohledné budoucnosti.

Jan Nedělník, ředitel Výzkumného ústavu pícninářského Troubsko: Hodnocení jakékoliv lidské činnosti se většinou nepodaří plně objektivizovat. Ale hodnocení výsledků výzkumu podle současné schválené metodiky je velkým krokem vedle. Pokud má být české výzkumné prostředí založeno na synergii základního a aplikovaného výzkumu, tak metodika téměř absolutním potlačením hodnocení aplikačních výsledků jde přesně proti tomuto trendu. V tom je moje hlavní výhrada.

Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR: Nejsem s tím nijak obeznámen (v AV tu metodiku nějak ignorujeme…).

Naďa Witzanyová, ředitelka strategie a rozvoje výzkumu a infrastruktury Centra výzkumu Řež: Směr prvního pilíře je ve shodě se snažením naší organizace, motivuje k excelenci v publikacích. Pokud se týká druhého pilíře, uvítali bychom indikátor, který je obecnější, než současný založený na schopnosti získat a udržet ERC grant. Indikátor vystihující schopnost organizace vychovat, udržet a přitáhnout špičkové odborníky. V třetím pilíři chybí indikátor dopadu do průmyslu. Například to, jestli průmysl od organizace požaduje opakovaně smluvní výzkum nebo služby. Každopádně se v naší organizaci shodujeme na tom, že budeme nadále publikovat i v pouze recenzovaných časopisech, vytvářet metodiky nebo prototypy, prostě proto, že je to dobré, i když v RIV se to již neobjeví.

Rut Bízková, předsedkyně Technologické agentury ČR: Za přínosné v Metodice 2013 považuji to, že by se měl do hodnocení organizací započítávat smluvní výzkum. Nejsem si však jista, zda to v nejbližší době bude mít nějaký významnější dopad. Smluvního výzkumu příliš mnoho není, pobídky pro firmy, aby objednávaly smluvní výzkum u veřejných výzkumných organizací začnou platit v roce 2014 a hlavně neexistuje žádná právně závazná forma vykazování smluvního výzkumu (novela zákona 130/2002 Sb., o podpoře VaVaI, která by to umožňovala, je připravena už půl roku). Takže je otázkou, jak se tato část Metodiky nakonec uplatní. Jiná věc je, které výsledky výzkumu jsou podle Metodiky důvěryhodné a “započitatelné” do hodnocení organizací. V této věci mi připadá, že je Metodika pobízí k tomu, aby se výzkumné organizace orientovaly na podporu konkurenceschopnosti české společnosti v roce 2100, resp. 2050, těžko 2020.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

AVO debatuje o Metodice hodnocení výzkumu napříč společností

Člen předsednictva AVO Ing. Milan Petrák diskutoval o Metodice hodnocení VaVaI spolu s téměř padesátkou výzkumníků z Řeže.

rez3

 Skupina ÚJV pozvala 4. října do Řeže u Prahy zástupce aplikovaného výzkumu k diskuzi o nově schválené Metodice hodnocení výsledků výzkumných organizací. Ředitel Centra výzkumu Řež Martin Ruščák ve svém projevu shrnul: „Metodika chce víc imputovaných článků, to nás tlačí dál. Na druhé straně se děje změna pravidel v průběhu hry, to je špatně. Budeme podporovat AVO v jejich snažení a zároveň se budeme snažit mít zastoupení v komisích pro hodnocení.“

Zástupce AVO, ředitel Výzkumného ústavu anorganické chemie Milan Petrák dodal: „AVO bojuje proti nové metodice, společně se Svazem průmyslu a dopravy České republiky odeslalo několik dopisů premiérovi Rusnokovi i místopředsedkyni Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace Miroslavě Kopicové. Podalo také stížnost proti diskriminaci části výzkumných organizací k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a zároveň připravuje vlastní verzi Metodiky, která bude představená 11. října v Brně.“

Naďa Witzanyová se přopojila do diskuze s připomínkou, že Centrum výzkumu Řež se bude kromě kvalitních publikací snažit posílat co nejvíce výzkumníků do zahraničí. Zároveň v souvislosti s novou metodikou bude muset strukturovat služby pro podniky, což bude velká zátěž pro ekonomické a účetní oddělení.

rez2

Text a foto: Martin Podařil

Leave a comment

Filed under Uncategorized

AVO v Senátu hájilo zájmy aplikovaného výzkumu

kulatý stůl Senát

24. září 2013 se na pozvání 1. místopředsedkyně senátu Aleny Gajdůškové zúčastnili zástupci AVO kulatého stolu s názvem Věda a konkurenceschopnost – finance, úlohy, bariéry. V diskusi, kterou moderoval Otakar Fojt z Britského velvyslanectví v Praze, hledaly dvě desítky představitelů akademické a hospodářské sféry i rezortních výzkumných ústavů způsoby, jak efektivně využít potenciálu české vědy a výzkumu ke zvýšení konkurenceschopnosti a prosperity ČR.

Pro moderovanou diskuzi byla vytipována čtyři témata:

  • Priority financování  veřejných výzkumných institucí z veřejných zdrojů.
  • Rozpočet na rok 2014 a následující.
  • Privátní zdroje ve veřejných výzkumných institucích.
  • Spolupráce hospodářské sféry a  veřejných výzkumných institucí  a hledání synergie.

Účastníky debaty byli kromě senátorek Aleny Gajdůškové a Evy Sykové předseda Akademie věd Jiří Drahoš, členové akademické rady Josef Lazar a Karel Aim, prezident hospodářské komory ČR Petr Kužel, rektoři Václav Hampl a Petr Sáha, emeritní rektor Jiří Málek, předseda rady VVI Jiří Hladík, generální ředitel Siemens ČR Eduard Palíšek, dále zástupci konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů. AVO reprezentovali Josef Kašpar a Jan Nedělník. Každý z diskutujících se vyjádřil v krátkém vstupu nejen ke čtyřem uvedeným tématům, ale někdy i širším souvislostem českého VaVI.

senat_kulaty_stul_09

Zástupci AVO zdůraznili několik tezí:

  • Trojpilířový systém  VaVaI v ČR:  AV, VŠ, AVO.
  • Důraz na rozvoj vzdělanostní společnosti.
  • Nutnost kultivovat český výzkum, nejde vše outsourcovat.
  • Důraz na synergie v systému.
  • Veřejné a neveřejné zdroje ve výzkumu, nepřímé nástroje podpory.
  • Nespokojenost AVO se současnou Metodikou hodnocení VaVaI.
  • Představení nové Metodiky hodnocení VaVaI, kterou AVO připravuje.
  • Národní priority jako základ pro budoucí programování orientovaného výzkumu.
  • Nespokojenost s činností RVVI a s absencí zástupců aplikovaného výzkumu.
  • Podpora TAČR a debata o změně systému přidělování grantů.
  • Důraz na transfer výsledků.

Několik postřehů z debaty:

Každý účastník diskuze do určité míry hájil svou oblast výzkumu a organizací, které zastupuje. Byl deklarován zájem o pravidelné setkávání v obdobném formátu (tedy zástupci všech 3 pilířů), ale pouze s jedním konkrétním tématem k diskuzi. Problém se současnou RVVI má řada účastníků debaty, nejen AVO.

Senátorka Gajdůšková formulovala tři oblasti z pohledu ČSSD, které je třeba podporovat:

1) Výzkum spojený z národní identitou (jazyk, historie, kultura).

2) Strategické obory (energetická či potravinová bezpečnost, přírodní zdroje).

3) Obory, kde jsme dobří už teď.

Autor: Jan Nedělník, foto: Stanislava Kyselová

Leave a comment

Filed under Uncategorized