Tag Archives: Kraus

Firemní výzkum roste, jeho služby loni vykázaly rekordní miliardu korun

Celkové výzkumně-vývojové služby pro firmy činily vloni rekordní více než jednu miliardu korun. Jen vlastní smluvní výzkum v roce 2016 provedly výzkumné organizace sdružené v Asociaci výzkumných organizací (AVO) za 352 milionů korun. Stoupá i export v oblasti těchto služeb, který loni činil téměř 20 procent. Tuzemské výzkumné organizace mají natolik kvalitní výsledky, že se mohou uplatnit na velmi konkurenčním evropském trhu, řekl prezident AVO Libor Kraus na odborném semináři Byznys s inovacemi, který se konal 4. května 2017 v Praze.

Panelová diskuze Byznys s inovacemi přilákala stovku odborníků na výzkum a vývoj.

 Meziročně vzrostl i příjem prodaných licencí, který sice tvoří méně než jedno procento z celkové částky, nicméně oproti předloňsku stoupl o polovinu.

Aplikovaný výzkum ve všech vyspělých státech světa stojí na třech pilířích: příjmech z činností pro aplikační sektor (smluvní výzkum, prodej licencí, služby); kolaborativním výzkumu a institucionální podpoře. Česká republika si v minulosti prošla boomem finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, které pomohly zmodernizovat a doplnit technické zázemí výzkumných organizací. Od nového rozpočtu EU po roce 2020 se očekává výrazné zkrácení těchto financí, a proto se také začíná zdůrazňovat, aby se zvýšily příjmy výzkumných organizací právě od firemního sektoru.

“Z analýzy vědeckovýzkumného prostředí víme, že Česká republika za Rakouskem nebo Německem zaostává například v investicích rizikového kapitálu do výzkumu a vývoje. Výrazně pak zaostáváme v počtu mezinárodních patentů a podpoře spolupráce inovujících malých a středních podniků. Dlouhodobě se to snažíme změnit a know-how institucí jako je německá Fraunhoferova společnost, se kterou vládní Rada pro výzkum v loňském roce podepsala memorandum o spolupráci nebo rakouská Christian Doppler Forschungsgesellschaft, s jejímž vedením jsme se sešli na začátku dubna, jsou pro nás velkým přínosem a především inspirací. Z této stále intenzívnější spolupráce vidím, že Českou republiku čeká v dané oblasti ještě spousta práce,” řekl místopředseda vlády Bělobrádek.

Prezident AVO Kraus (vlevo) a vicepremiér Bělobrádek diskutují o byznysu s inovacemi.

Nutné odstranit překážky

AVO oceňuje, že stát postupně podporuje aplikovaný výzkum ve výzkumných organizacích. Rovněž byly opět spuštěny programy podpory aplikovaného výzkumu a byl pro letošní rok navýšen rozpočet Technologické agentury ČR (TA ČR), což se plánuje i v roce příštím. Od letošního roku se rovněž mění metodika hodnocení výzkumných organizací, která má nově hodnotit i společenskou prospěšnost a efektivitu výzkumných organizací.

„Domnívám se ale, že z hlediska státní správy by bylo vhodné zaměřit se na odstraňování překážek spolupráce mezi firemním sektorem a výzkumnými organizacemi. Tuto spolupráci brzdí hlavně nevyjasněnost některých legislativních nařízení,“ upozornil Kraus.

Dosud například podle něj není závazný výklad evropského Rámce pro státní podporu VaVaI, který omezuje komerční aktivity na dotované infrastruktuře na maximálně 20 procent (co je „dotovaná infrastruktura“ a co je „kapacita“ je dosud předmětem různých výkladů – někdy docela divokých). Dalším příkladem je možnost daňových odpočtů na služby výzkumu a vývoje (VaV) nakupované od výzkumných organizací.

Panelisté zleva: Kraus (AVO), Bělobrádek (Vláda), Bízková (SIC), Sekáč (MZe), Očko (TA ČR), Novotný (MPO)

Přísné daňové kontroly

Firmy se bojí tyto odpočty uplatňovat, protože se v poslední době staly objekty přísných daňových kontrol. Přitom by možná stačilo tvrdě potrestat podvodníky, ale opět vydat závazný výklad, co musí poplatník (firma) splnit, aby na daňový odpočet dosáhla. Rovněž by bylo vhodné sladit administrativu projektů pro VaVaI, která u některých programů podpory přesahuje výhody podpor.

„Protože se říká, že poučit se má u úspěšných, AVO se inspiruje např. oblastí aplikovaného výzkumu u našich nejbližších sousedů v Rakousku a Německu a činností jejich řídících i výkonných společností,“ uvedl Kraus a dodal: „Absolvovali jsme jednání na německém BMBF (ministerstvo pro rozvoj), jednáme s německým Fraunhoferovým institutem o přímé spolupráci s jednotlivými ústavy i o nastavení systému práce pro firmy. V konci roku 2016 a v lednu 2017 jsme jednali s vedením AIF (Rakouský technologický institut) o jejich zkušenostech, způsobu financování, práci pro firmy.“

Výsledkem je mimo jiné i debata s Úřadem vlády a TA ČR o nastavení nového programu Národní centra kompetence.

Martin Podařil

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Prezident Kraus o byznysu s inovacemi na ČRo Plus

Při cestě na panelovou diskuzi Byznys s inovacemi se prezident AVO Libor Kraus zastavil v redakci Českého rozhlasu Plus, aby posluchačům sdělil, jak výzkumné organizace a inovační firmy obchodují s výsledky svého výzkumu. Záznam si můžete poslechnout ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Byznys s inovacemi

AVO pořádá každý rok na jaře konferenci a na ni pak po obědě navazující Valné shromáždění členů AVO. Ta letošní (4.května od 10h) se bude věnovat především propojení výzkumu a byznysu a spoluprací s firmami. Ukážeme příklady dobré praxe ze zahraničí, ale pohovoříme i o českých slabinách – například nepřímé podpoře VaV.

BsI1

Nejprve si z úst prezidenta AVO Libora Krause poslechneme, jak vypadal byznys s inovacemi u členů AVO a poté bude následovat panelová diskuze. Letos bude expertní panel opět slušně nabitý – posuďte sami: vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, předseda TA ČR Petr Očko, náměstek MPO Tomáš Novotný, náměstek MZe Pavel Sekáč a prezident AVO Libor Kraus.

Byznys s Inovacemi program

Buďte u toho! Panelová diskuze je bezplatná a je možné se registrovat ZDE.

Parkování zdarma je možné například v OC Arkády Pankrác, které je vzdálené asi 50 kroků. Takže můžete ještě nakoupit a potěšit děti či manžel/k/y.

Aktuality ke konferenci zveřejňujeme také na facebookové události ZDE.

3 Comments

Filed under Uncategorized

Kraus (AVO): Registr drahých vědeckých přístrojů je zbytečný

Které univerzity mají speciální drahé přístroje, by se výzkumníci i firmy měli dozvědět z centrálního registru. Počítá s tím nový zákon o výzkumu, který připravuje úřad Pavla Bělobrádka. 

img_4020-5s

“V Česku dnes nemáte možnost zjistit, jaké přístroje zakoupené za veřejné peníze jsou ve výzkumných organizacích,” vysvětluje Bělobrádkův náměstek Arnošt Marks. Podle něj by registr pomohl předejít i případům, kdy má jedna instituce jeden přístroj víckrát.

Podle prezidenta Asociace výzkumných organizací Libora Krause však firmy registr nepotřebují. “Už jeden takový registr máme. Jmenuje se Google,” uvádí s tím, že na internetu se dají informace o tom, která univerzita či ústav vlastní nějaké speciální přístroje, bez problému najít.

Zmiňovaný registr by byl součástí informačního systému výzkumu. Podle původního návrhu se do něj měly zapisovat přístroje dražší než pět milionů korun, nyní se hovoří spíše o desítkách milionů. “Mělo by se začít třeba až na 50 milionech,” míní náměstek Marks. Tak drahé přístroje má ovšem jen málo univerzit a výzkumných center, v registru by jich tak moc nebylo. “Například z naší univerzity by tam nebyl ani jeden,” uvedl poslanec a zároveň děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity František Vácha.

Podle Libora Krause by firmy a univerzity měly spolupracovat co nejvíce. “V Německu nebo v Rakousku provozují síť výzkumných center při univerzitách, s nimiž firmy spolupracují. V Česku tohle chybí, měli bychom jejich systém převzít a vytvořit podobnou síť center zaměřených na aplikovaný výzkum,” míní Kraus.

Zdroj: HN

Leave a comment

Filed under Uncategorized

RVVI schválila nové zásady hodnocení výzkumných organizací od roku 2017

Metodiku hodnocení výzkumných organizací od roku 2017, která přinese zásadní změnu stávajícího systému, schválila na svém dnešním zasedání Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).

rvvi-metodika

Radou schválený materiál je výsledkem intenzívních jednání se zástupci hlavních aktérů (segmentů) vědeckovýzkumného prostředí, tedy vysokých škol, ústavů Akademie věd ČR a rezortních výzkumných organizací a organizací a firem z oblasti průmyslového výzkumu, zastoupených Asociací výzkumných organizací.

Mezi příklady zásadních změn, které nová metodika přinese, je oddělené hodnocení základního a aplikovaného výzkumu nebo změny financování výzkumných organizací směrem k větší finanční jistotě jejich rozvoje. Rada vlády totiž poprvé schválila pro poskytovatele fixaci finančních prostředků dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací (RVO) na tříleté období (2017 – 2019).

„Panuje shoda mezi všemi klíčovými aktéry vědeckovýzkumného prostředí, že je nutná změna stávajícího systému hodnocení výzkumných organizací, který dosud oceňoval především kvantitu výsledků výzkumu. Jsem přesvědčen, že nové zásady hodnocení povedou k efektivnějšímu a transparentnějšímu rozdělování veřejných peněz do české vědy, k ocenění  kvality a také přispějí ke zvýšení odpovědnosti jednotlivých aktérů celého systému,“ řekl k jednání místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek.

„Měli jsme k Metodice řadu připomínek, které jsme ještě tento týden na Úřad pana Bělobrádka zasílali. Výsledný dokument jsem ještě neviděl. Principiálně bych ale řekl, že současná Metodika je mnohem lepší, než ta předchozí,” doplnil prezident AVO Libor Kraus.

dsc09557-79s

Schválený materiál teď poputuje do meziresortního připomínkového řízení a poté bude předložen vládě.

Schválenou verzi Metodiky 17+ najdete ZDE

Zdroj: TZ Úřadu vlády

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Informační systém VaV ve velkých problémech

Aplikace IS VAV nefunguje. Na webu aplikace se píše: “Vzhledem k ukončení smluvního vztahu bylo nutno zastavit provoz Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI) k 31.5.2016, 24:00. Tento stav nastal po více než desetiletí bezproblémového fungování informačního systému.” Téma je to skoro stejně tak velké, jako kauza profesorky Sykové, hýbe médii a provokuje odborníky.

Nejprve se na svém blogu k nefungujícímu systému vyjádřil Daniel Münich (čtěte ZDE) a poté přidal také reakci na odkaz Pavla Bělobrádka na facebooku.

facebook

Dnes se do tématu opřel také Martin Rychlík z Lidových novin v článku Vědci přišli o stěžejní databázi. A zuří.

Dopis místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka informující o problémech databáze dorazil dnes také do kanceláře AVO k rukám prezidenta Krause. Informuje v něm o tom, že vzniklou situaci řeší a k částečné nápravě by mělo dojít za 1 – 2 měsíce. Celý dopis si přečtěte ZDE.

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

U Brna vzniklo unikátní technologické centrum

Od konce dubna se může Morava chlubit novým unikátem. Ve Střelicích u Brna byl totiž za účasti náměstka ministryně školství Plagy a prezidenta AVO Krause otevřen nových technologický park pro výrobu a vývoj motorizovaných surfových prken.

Kraus paska

Zleva ředitel MSR Engines Martin Šula, náměstek Plaga a prezident AVO Kraus

Firma MSR Engines s.r.o., která za produktem jménem Jetsurf stojí, se zabývá výrobou motorového prkna již od roku 2006. Tehdy se na trhu objevily první výrobky této brněnské firmy. Od té doby se však mnohé změnilo. Prkna prošla mnohými změnami, výrobní procesy se staly dokonalejšími, kvalita šla nahoru, což oceňují také zákazníci po celém světě. Poměrně rychlý růst jihomoravské továrny a rozšiřování výroby dovedlo Jetsurf až k vybudování úplně nového centra postaveného přesně pro její potřeby. Nová továrna je vybavena prakticky vším, co je třeba ke zhotovení kompletního prkna. Od technologií pro výrobu uhlíkových kompozitů, slévárny, kovoobrábění, grafického studia až po vlastní testovací prostory. To všechno mohli vidět také zástupci některých státních organizací, které se do projektu zapojily v roce 2009.

Fototino (15)

Nové technologické centrum MSR Engines

Společnost MSR Engines se zapojila do projektu Eureka, díky kterému získala během čtyř let podporu v celkové výši 15,5 milionu korun. Během čtyř etap projektu pak inženýři pracovali na inovačních krocích, díky kterým dnes kousek od Brna vznikají nejoblíbenější surfová prkna se spalovacím motorem na světě. To dokazuje i fakt, že společnost od roku 2012 zvýšila svůj obrat z 41 miliónů korun na 132 milionů na konci roku 2015. S rostoucí prodejností rostla také zaměstnanost. V uplynulých čtyřech letech firma vytvořila celkem 40 nových pracovních míst. Nová pracovní místa se daří obsazovat zejména díky dlouhodobé spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně, kde MSR Engines působí jako zadavatel diplomových prací. Jejich řešitelé pak po skončení studií často nastupují do řad inženýrů společnosti a svou profesní kariéru rozvíjí právě na surfech značky Jetsurf.

Fototino (18)

V uplynulých čtyřech letech firma vytvořila celkem 40 nových pracovních míst

Majitel MSR Engines s.r.o. Martin Šula společně s náměstkem pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Robertem Plagou z MŠMT a předsedou Asociace výzkumných organizací Liborem Krausem tak mohli slavnostně přestřihnout pásku a oficiálně otevřít zbrusu novou továrnu, která ve svých kapacitách vyrábí zhruba 40 surfových prken se spalovacím motorem měsíčně.

Na vlastní oči se můžete motorové surfy přijít podívat 6. a 7. srpna 2016 do Prahy, kde se v okolí Střeleckého ostrova budou konat závody světové série Jetsurf.

Martin Podařil, AVO

1 Comment

Filed under Uncategorized