Tag Archives: podniky

Komentář AVO ke statistice nepřímé podpory v roce 2015

Počet firem, které nepřímou podporu využívají, roste stejně tak roste i počet problémů, se kterými se při uplatňování nepřímé podpory podnikatelské subjekty, ale i finanční správa potýkají. Z tohoto pohledu Asociace výzkumných organizací předkládá svůj komentář k uveřejněním statistickým výsledkům s přihlédnutím k aktuálnímu stavu v praxi.

Institut nepřímé podpory obsahuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, podle kterého je možné uplatnit v ČR, obdobně jako v dalších zemích EU, odčitatelnou položku na výzkum a vývoj od roku 2005.

Výše nepřímé podpory odpovídá aktuální sazbě daně z příjmu právnických osob, tzn. 19%. Poplatník nedostane finanční prostředky, ale sníží si daňový základ a tedy sníží si daňovou povinnost.

Výhodou nepřímé podpory je možnost její rychlé aplikace na úkoly výzkumu a vývoje (VaV) v reálném čase. Není nutné synchronizovat řešení s vyhlášením a vyhodnocením veřejných soutěží na podporu výzkumu a vývoje formou přímé podpory (dotace). Jde o nástroj, dostupný za stejných podmínek všem podnikatelským subjektům, navíc si podnikatelé u tohoto typu podpory VaV uchovávají svoje záměry pro sebe a neriskují tak vyzrazení obchodního tajemství.

V roce 2015 byla realizována nepřímá podpora VaV ve výši 2,5 mld. Kč, porovnáme-li podíl nepřímé podpory VaV na hrubém domácím produktu, pak je to podle posledních uveřejněných dat za rok 2014 v ČR 0,05%, stejně jako Řecko. Pokud se budeme srovnávat s obdobnými zeměmi, jako jsou Rakousko, kde podíl činí 0,13% nebo Nizozemsko a Maďarsko s 0,15% je zřejmé, že je ještě velmi široký prostor pro investice do výzkumu a vývoje s nepřímou podporou. To je zejména významné s výhledem do rychle se blížícího období, kdy vyschnou zdroje se strukturálních fondů, které v současné době umožňují velmi masivní podporu VaV.

Ze srovnání struktury nepřímé podpory VaV podle odvětví (CZ-NACE) za rok 2015 vyplývá, že z celkového počtu podniků 1306 největší podíl 785 tzn. 60%, tvořily podniky ze zpracovatelského průmyslu, jako jsou především firmy z oblasti strojírenství, elektrotechniky a automobilového průmyslu. Zpracovatelský průmysl využil nepřímou podporu ve výši 1 726 mld., to je 68% z celkové nepřímé podpory VaV v roce 2015. Největší podíl pak ze zpracovatelského průmyslu tvořilo strojírenství v počtu 183 společnosti s 529 mld. nepřímé podpory.

Další statistické údaje o nepřímé podpoře na VaV v letech 2011-2015 v třídění podle oborů, krajů či velikosti podniku naleznete ve zprávě Českého statistického úřadu.

Uvedené koresponduje s tradiční hospodářskou strukturou ČR. Zpracovatelský průmysl a především strojírenství je klíčovou oblastí, jejichž konkurenceschopnost, ne v podobě levné pracovní síly, ale vyspělých, kvalitních výrobcích je podmínkou stability a rozvoje ČR. Uvedené nelze realizovat bez výzkumu a vývoje nových výrobků a technologií. Přímá i nepřímá podpora VaV je pak účinným nástrojem k naplnění této podmínky a je v souladu s prioritami vlády o podpoře výzkumu a vývoje.

Asociace výzkumných organizací vychází z informací od svých členů, ale i dalších podnikatelských subjektů. Jak je uvedeno výše, počet firem, která nepřímou podporu využívají, roste stejně tak roste i počet problémů se kterými se při uplatňování nepřímé podpory podnikatelské subjekty, ale i finanční správa potýkají. Po více jak deseti letech od zavedení nepřímé podpory VaV v ČR je nejvyšší čas shrnout dobré i špatné praktické zkušenosti. Je nutné provést změny v systému nepřímé podpory tak, aby se pravidla zpřesnila a obsahovala jednoznačný výklad. Vhodné je se inspirovat ve srovnatelných zemích a vytvořit obdobné prostředí a mechanismy. ČR neoplývá významnými zdroji surovin, jediným potenciálem jsou lidé a jejich nápady. Tento potenciál zaslouží podporu a trvalou kultivaci podmínek i prostředí.

Ing. Karel Kouřil, Ph.D. a Ing. Miroslav Janeček, CSc.

Členové předsednictva AVO

Odborníci z AVO stáli u zrodu nepřímé podpory výzkumu a vývoje v roce 2005 a od jejího zavedení publikovali řadu zpráv a metodik. V roce 2012 vypracovali jako podklad pro přípravu Národní politiky VaVaI zprávu s názvem Nepřímá podpora výzkumu, vývoje a inovací (ZDE). V letech 2015 a 2016 pak zpracovali 2 metodiky – Metodiku daňových odpočtů na VaV pro poplatníky (ZDE), která slouží jako pomůcka pro ty, co píší projekty VaV a pak Metodiku pro daňové odpočty na VaV (ZDE), která slouží jako pomůcka hodnocení kvality projektů.

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Podniky rekordně investují do inovací

Podniky vydaly v roce 2014 na inovace rekordních 130,6 mld. Kč, téměř o třetinu více než v roce 2012. Přesto v Česku převažují firmy, které inovace neprovádějí. V letech 2012 až 2014 inovovalo pouze 42 % podniků. Šlo hlavně o technické inovace.

ilustracka6

Inovující podniky investovaly v roce 2014 do svých produktových a procesních inovací nejvíc od roku 2008. Polovina prostředků směřovala do pořízení budov, strojů, zařízení a softwaru.„Podniky vynaložily na vlastní výzkum a vývoj v souvislosti s inovacemi 31,2 mld. Kč. Za 22,3 mld. pak nakoupily služby výzkumu a vývoje od jiných subjektů,“ říká předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. V porovnání s rokem 2012 vzrostly investice do technických inovací téměř ve všech ekonomických činnostech – nejvíce u podniků z oblasti informačních a komunikačních činností. V rámci zpracovatelského průmyslu pak v automobilovém, gumárenském a plastovém a také strojírenském průmyslu.

Technickým inovacím, tj. produktovým a procesním, se v letech 2012 až 2014 věnovalo 35,7 % podniků, zatímco netechnickým inovacím, tj. marketingovým a organizačním, 27,3 %. Nejvíce podniků (25,1 %) se soustředilo na vývoj nových nebo podstatně zlepšených produktů. V roce 2014 dosáhly tržby za tyto inovované výrobky 1,2 bilionu Kč, o pětinu více než v roce 2012. Interní procesy inovovalo 22,4 % podniků. Ve srovnání se středními nebo malými podniky častěji inovují velké organizace (77,2 %).

Celkově podniky v roce 2014 investovaly do vývoje svých inovací 2,4 % svých tržeb. V roce 2012 šlo přitom jen o 2 %. Nejvyšší podíl (5,4 %) investovaly podniky působící v informačních a komunikačních činnostech. „V případě technických inovací, které jsou považovány za stěžejní pro výrobu a konkurenceschopnost podniku, dosáhly nejvyšší intenzity inovací v rámci zpracovatelského průmyslu podniky ve farmaceutickém průmyslu a ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení,“ uvádí Václav Sojka z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ.

Podniky vyvíjejí produktové a procesní inovace převážně ve vlastní režii. Primárně to platí pro velké podniky. Třetina technicky inovujících podniků spolupracovala na inovacích s partnerem, který nejčastěji pocházel z Česka. Ve většině případů jím byli dodavatelé. S vysokými školami, jako v pořadí třetím nejčastějším partnerem, spolupracovalo na inovacích 12 % podniků. Hlavně na inovacích výrobků a služeb.

Na významu nabývá i podpora inovací z veřejných zdrojů. Již třetina technicky inovujících podniků využívá některou z forem veřejné podpory. Finanční podporu ze státního rozpočtu obdrželo 24 % technicky inovujících podniků, z EU 19 %.

Aktuální údaje o inovačních aktivitách podniků v letech 2012 až 2014 naleznete na webových stránkách ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/statistika_inovaci. Detailní data budou k dispozici v připravované publikaci, která vyjde 15. června.

Zdroj: TZ ČSÚ

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Výsledky průzkumu Eurofondy pro podniky

Operační program Podnikání a Inovace se umístil na přední příčce hodnocení pozitivních efektů pro čerpající firmy i pozitivních dopadů pro region, ve kterém byl program čerpán. Vyplynulo to z výsledků březnového průzkumu deníku GovDaily.

zajimava infografika

Stáhněte si infografiku v PDF

Operační program Podnikání a inovace ohodnotila většina respondentů, kteří tento program čerpali, nejvyšší známkou v hodnocení pozitivních dopadů pro firmu i pro dotčený region. V očích českých podnikatelů je tak tento program z hlediska přínosu pro region hodnocen výrazně lépe než např. Regionální operační programy, u kterých je posílení ekonomického zázemí regionů hlavním cílem.

Z průzkumu také vyplynulo, že mezi českými podnikateli je o evropské dotace velký zájem. Většině z nich by však udělalo v budoucím dotačním období 2014 – 2020 radost zejména snížení administrativní zátěže spojené s čerpáním dotací a zavedení jasných metodik a pravidel pro jednotlivé operační programy. Nové dotační období by však v tomto ohledu mělo přinést změny k lepšímu, celkově by mělo dojít ke zpřehlednění celého systému čerpání dotací.

zdroj: eNovation

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Vliv dotace na konkurenceschopnost podniku

Jaký je vliv dotací na konkurenceschopnost podniku? Tím se ve své disertační práci (DP) zabývá Milan Sedláček z Masarykovy univerzity.

“Hlavním cílem disertační práce je vytvoření souboru metod pro hodnocení vlivu čerpání dotace na konkurenceschopnost podniku v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP).

V ekonomické vědě lze nalézt málo kontroverznějších témat než jsou dotace. Názor na jejich význam a prospěšnost se velmi liší, přičemž prakticky každý ekonom má na tuto problematiku poměrně vyhraněný názor. Stejně tak mezi zástupci podniků se o tomto tématu často diskutuje, a to jak v pozitivních tak negativních souvislostech. Zmiňovány jsou zejména skutečnosti týkající se principu přerozdělování, míry objektivity v rámci udělování dotací, komplikovanost celého systému či efektivnost takto vynaložených prostředků.”

Závěry DP jsou velmi zajímavé:

1. Výsledky výzkumu potvrdily předpoklad, že dotace získávají primárně podniky, které mají nastavenu investiční strategii a jsou dostatečně finančně zdravé, aby byly schopny dofinancovat náklady projektu a zajistit také jeho povinnou udržitelnost.

2. Výsledky prokázaly, že více než 50 % podniků čerpajících dotaci z programu Rozvoj OPPP vykázalo během čtyř let po získání dotace pokles ukazatelů konkurenceschopnosti.

3. Nejenom že se dotovaným podnikům po získání dotace konkurenceschopnost nezlepšila, ale dokonce se vyvíjela méně příznivě než byl odvětvový průměr.

Ukázka jednoho z grafů DP:

graf DP

Zdroj: Vliv dotace na konkurenceschopnost podniku

Leave a comment

Filed under Uncategorized