Tag Archives: Fraunhoferova společnost

Děkani strojních fakult ČR a SR se setkali s ministrem průmyslu Mládkem a vicepremiérem Bělobrádkem

K prolomení nepříznivého stavu pro podporu strojírenství jako základu průmyslu v ČR se 17. 9. 2014 setkali děkani strojních fakult ČR a SR s místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavlem Bělobrádkem a ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem.

ilustracka6

Ilustrační foto, archiv AVO

Profesor Valášek, děkan strojní fakulty ČVUT v Praze, hodnotí pozitivně názorovou shodu, ke které došlo s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem a místopředsedou vlády Pavlem Bělobrádkem a náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jaroslavem Fidrmucem. Ministři konstatovali, že v současnosti není žádný víceletý plán, jak stav ve strojírenství jako základu průmyslu rychle zlepšit. Místopředseda vlády, který je ve své funkci krátce, zjistil, že v základních školách byly zrušeny dílny a že se vytratil plán podpory technického vzdělávání v dlouhodobém horizontu. Od minulého režimu došlo k citelné likvidaci podpory výuky technických oborů na českých školách. Tuto podporu by rád získal při jednání s ostatními ministry. Bude například jednat s ministrem financí, aby získal dostatečné investiční prostředky k realizaci dlouhodobého plánu na rozvoj a znovuobnovení podpory technických oborů tak, aby odpovídala potřebám strojírenských firem a poptávce celé společnosti. Je si vědom toho, že v inovaci strojírenství je naše budoucnost.  Proto je nutné propojit školství, vědu a výzkum a provázat k tomuto cíli financování z národních a evropských zdrojů.

Ministr Mládek vnímá problematiku obdobně a snaží se získat inspiraci v okolních státech zejména v Německu, které podporuje duální vzdělávání mezi středními a vysokými školami. Vnímá ho jako prioritní, aby se nezastavil rozvoj vědy a výzkumu, který vede k zaměstnanosti a ke zvýšení životní úrovně. K popularizaci technických oborů vybídl také zástupce vysokých škol hlavně proto, aby se ve společnosti zlepšil jejich obraz a atraktivita přitáhla nové studenty.

S každou vládní garniturou se mění koncepce a neexistuje dlouhodobý plán pro rozvoj vzdělávání a výzkumu v technických oborech. Rozdíl mezi českým a asijským studentem podle slov místopředsedy vlády Bělobrádka je ten, že český student studuje, co ho baví a asijský, co ho bude živit.

belobradek s

Pavel Bělobrádek, archiv AVO

Ministr Mládek vyzval k použití inspirace Fraunhoferovým modelem z Německa pro efektivní podporu posloupnosti výzkum, vývoj, inovace pro průmyslové podniky. Německá Fraunhoferova společnost dostává například prostředky přímo od státu, část získá smluvním výzkumem a úměrně objemu smluvního výzkumu dostane další veřejné prostředky od státu. Bohužel v České republice je potíž, že veřejné financování takového modelu výzkumu je nepravidelné a kampaňovité. “Jeho význam je obrovský, proto potřebujeme pro tento efektivní model spojení motivace firem a podpory státu,“ říká děkan strojní fakulty ČVUT Michael Valášek.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Tady je Fraunhoferovo

Podpora aplikovaného výzkumu v Německu

Fraunhoferova společnost (Fraunhofer-Gesellschaft zur Förderung der angewandten Forschung e.V.) je největší evropskou organizací pro aplikovaný výzkum a vývoj, která má cca 22 tisíc pracovníků. Fraunhoferova společnost byla založena 26. března 1949 s cílem provádět aplikovaný výzkum k bezprostřednímu využití v podnicích. Společnost si zvolila název podle Josepha von Fraunhofera (1787–1826), vynikajícího přírodovědce, který své poznatky úspěšně převáděl do nových produktů. V roce 1952 prohlásil tehdejší spolkový ministr hospodářství Fraunhoferovu společnost (FhG), vedle Společnosti Maxe Plancka (MPG) a Německého výzkumného společenství (DFG), za třetí pilíř německého mimouniverzitního výzkumu. V roce 1991 se po sjednocení Německa stal větší počet výzkumných pracovišť bývalé NDR členem FhG, v první etapě většinou formou poboček stávajících ústavů společnosti.

fh1

O významnosti FhG v systému výzkumu a vývoje v Německu svědčí i údaje o výši podpory hlavním prvkům tohoto systému, které jsou uvedeny v tab. č. 1. FhG je jednou ze čtyř velkých institucí mimouniverzitního výzkumu, které jsou plně nebo částečně financovány z veřejných prostředků.

fh2

Tab. č. 1: Společná podpora státu a spolkových zemí na základě článku 91 b ústavy (mil. €) Zdroj: Tabelle mit den Zuwendungen des Bundes und der Länder 2012–2013

Právní forma a struktura FhG

FhG je registrovaným sdružením (eingetragene Vereinigung – e.V.), což je právní forma obdobná českým obecně prospěšným společnostem. Stejnou právní formu má například i Společnost Maxe Plancka a Helmholtzovo sdružení velkých výzkumných ústavů.

Ústavy FhG nemají vlastní právní subjektivitu, přesto jsou relativně značně nezávislé na ústředí společnosti v Mnichově. Ústavy a jejich vedení odpovídají za výsledky řešených projektů, rozvoj výzkumné úrovně ústavů, které jsou pravidelně evaluovány a především za vlastní financování. To znamená, že vedení ústavů mají značnou samostatnost při stanovování priorit výzkumu a při alokaci finančních zdrojů, při získávání účelové podpory a při managementu projektů. Struktura FhG je znázorněna na obr. č. 1.

fh3

Financování FhG

V Německu je podle základního zákona (ústavy) podpora výzkumu záležitostí státu a spolkových zemí. V roce 1973 schválila spolková a vláda a komise státu a spolkových zemí pro podporu výzkumu a vysokých škol model financování FhG. Institucionální podporu, která kryje cca 30 % celkových nákladů FhG, financují stát a spolkové země v poměru cca 5 : 1. Dlouhodobá zabezpečenost institucionálního financování je v současné době upravena do roku 2018 Paktem o výzkumu a vývoji (smlouvou státu a spolkových zemí).

V roce 2012 měla FhG cca 30 % příjmů hrazeno z institucionálních příspěvků státu a spolkových zemí a cca 70 % získávala FhG ze zakázek průmyslových podniků a veřejných účelových prostředků na řešení schválených projektů a z licencí. V tab. č. 2 je uvedena struktura příjmů FhG z projektů včetně mezinárodní spolupráce a z licencí.

fh4

Tab. č. 2: Příjmy FhG z VaV projektů a licencí (mil. Euro a % r. 2012) Zdroj: Fraunhofer Annual Report 2012

Další vybrané aktivity FhG

Ústavy FhG již dlouhou řadu let řeší společné projekty a provádí výzkum a vývoj s partnery ve značném počtu zemí. FhG se výrazným způsobem podílí na rámcových programech EU. V některých zemích byl zájem o spolupráci, respektive potenciál zájmu tak značný, že FhG v těchto zemích zřídila samostatná výzkumná centra – 5 v Evropě (Rakousko, Itálie, Portugalsko, V. Británie a Švédsko), 5 v Americe (USA, Kanada, 2x Brazílie a Chile) a 1 v Austrálii. Centra obvykle mají právní formu společností s ručením omezeným. Kromě toho má FhG kanceláře pro podporu přípravy a řešení společných projektů VaV ve Francii, Řecku, Polsku a Maďarsku.

V roce 2001 po dvouleté pilotní fázi byla založena Fraunhofer-Venture-Gruppe jako samostatný útvar ústředí společnosti v Mnichově. Venture skupina podporuje vznik start-upů a účastnický program společnosti.

FhG zabezpečuje externí vzdělávání svých výzkumných pracovníků, výzkumných a řídících pracovníků podniků. Vzdělávání zabezpečuje Fraunhofer Academy, spolupracuje přitom s vybranými univerzitami a odbornými vysokými školami. Akademie zabezpečuje studijní a certifikační programy a semináře v šesti oblastech – technologie a inovace, energie a udržitelnost, logistika a produkce, výrobní a zkušební technologie a informace a komunikace.

FhG má relativně značné příjmy z licencí, v posledních dvou letech více než 100 mil. Euro ročně. FhG patří rovněž k nejvýznamnějším přihlašovatelům patentů v Německu, jen v roce 2012 jich bylo 499.

V říjnu 2013 zveřejnil mediální koncern Thomson Reuters svůj pravidelný každoroční přehled TOP 100 Global Innovators. Kritéria pro zařazení jsou počty přihlášených a udělených patentů, mezinárodní rozsah uplatnění těchto patentů, odkazy (citace) na patenty v odborné literatuře a některé další. Z Německa jsou v roce 2013 zařazeny tři subjekty: Siemens, Infecon Technologies a Fraunhoferova společnost.

I když samozřejmě nelze mechanicky přejímat vše z jiných zemí, je model Fraunhoferovy společnosti nejen dlouhodobě ověřený, ale hlavně je úspěšný a skutečně významně přispívá ke konkurenceschopnosti Německa. Vzhledem k zaměření české ekonomiky, založené na průmyslu a exportu, by podle mého názoru tento model přispěl ke konkurenceschopnosti ČR mnohem více, než celá řada jiných státních opatření ve výzkumu a vývoji, které se také odvolávají na konkurenceschopnost, často bohužel jen deklarativně.

RNDr. Marek Blažka

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized