Tag Archives: průmysl

Jak je to s podnikáním akademiků?

AKADEMICI S PRAXÍ SPOLUPRACUJÍ! NIKDO ALE BOHUŽEL NETUŠÍ JAK.

Kraus paska

Běžně se říká, že “akademici by měli více spolupracovat s praxí”. Jednou z cest jak této spolupráce dosáhnout je akademické podnikání. To je ale v Česku pole prakticky nezorané – nikdo netuší, jak často transfer technologií probíhá cestou vlastního podnikání akademiků. Několik případů oficiálních spin-offů sice existuje, ale nová studie IDEA naznačila, že to je jen špička ledovce.

Příklad jedné vysoké školy ukazuje, že počet podnikatelů mezi akademiky, kteří na škole úspěšně získali habilitaci či profesuru, je třikrát větší než v běžné populaci! O těchto firmách ale nejsou dostupné prakticky žádné informace – na čem vydělávají ani jestli náhodou nezískávají nějaké prostředky na úkor alma mater akademika.

Aby se mohlo akademické podnikání rozvíjet ku prospěchu všech účastníků je potřeba, aby vědecké instituce k tématu zaujaly jasný postoj – nastavily transparentní pravidla transferu technologií a zajistily si přehled o aktivitách svých zaměstnanců.

Celou studii si stáhněte z webu IDEA ZDE

O studii rovněž podrobně referovaly Lidové Noviny, článek k nahlédnutí ZDE

Zdroj: FB Idea

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Jaká je budoucnost českého strojírenství?

Podle českého statistického úřadu se průmysl ČR podílí přibližně jednou třetinou na tvorbě HDP (Pokud nezapočítáváme stavebnictví a dopravu, tak průmysl činí 31,8% HDP). Významné postavení má automobilový průmysl včetně subdodavatelů. Dalšími důležitými obory jsou výroba obráběcích a tvářecích strojů, elektrotechnických a energetických zařízení atd. Cestou ke zvýšení konkurenceschopnosti je výrazné navýšení procenta podílu výrobků a technologii kategorie High-tech, které není možné bez špičkového výzkumu a jeho bezprostřední realizace.

ilustracka4

Strojírenství v ČR ovládají dvě významné skupiny: velké firmy v rukách zahraničních investorů (cca 80% průmyslu ČR) a ryze české malé a střední podniky mnohdy špičkové ve svých oborech. U většiny zahraničních majitelů není výzkum a vývoj u českých dcer bohužel prioritou. Proto bude bezpodmínečně přehodnotit strategii dalšího rozvoje průmyslu a jeho eventuální podporu.

Po vzoru EU začaly v ČR vznikat technologické platformy s cílem posílit konkurenceschopnost české ekonomiky. Za účelem posílení konkurenceschopnosti českého strojírenství vznikla Česká technologická platforma STROJÍRENSTVÍ (ČTPS). Jedním z významných cílů technologických platforem je vytvořit aktuální strategie svých oborů. Strategií rozvoje českého průmyslu bylo po vzoru EU vytvořeno poměrně hodně, nicméně jejich implementace a dopad je prakticky nulový.

ilustracka3

Důležitou a minulými vládami zcela zanedbanou, pro oblast rozvoje strojírenství v ČR, je technické školství a to jak na středoškolské tak zejména na vysokoškolské úrovni a to nejen ve výchově nových techniků, ale i ve výzkumu. Velmi důležité jsou praktické výstupy z univerzit, oproti akademickým a publikačním výstupům, a lze jen doufat, že vznikem nových regionálních výzkumných center v rámci VaVpI, se zlepší přenos výsledku VaVaI z akademického prostředí do praxe. Cílem nově vznikajících center je zvýšit úroveň VaV s využitím významných dotací EU a ČR na modernizace infrastukrury. Podstatně významnější roli musí pro oblast průmyslového výzkumu hrát Technologická agentura ČR a to i proto, že bylo ukončeno financování výzkumu a vývoje v rámci MPO.

Možné vzory pro ČR, které posouvají průmysl na vyšší úroveň a jsou široce respektovány, lze nalézt v iniciativě Industry 4.0 (Německo), programu finské agentury TEKES, Iniciativě High Value Manufacturing (Anglie) a americké iniciativě Network of Manufacturing Institues (NNMI)

ČTPS v rámci své činnosti zjišťuje trendy rozvoje strojírenství v Evropě i ve světě a důležité informace transformuje do strategických dokumentů, které jsou k dispozici strojírenské praxi. Bohužel v posledních sedmi letech bylo, za strany příslušných resortů, potlačeno analytické hodnocení efektivnosti a konkurenceschopnosti naší výrobní základny (v rámci hesla „trh vyřeší vše“), což se projevilo v prudkém žebříčkovém poklesu konkurenceschopnosti, ztrátě soběstačnosti apod. Náprava bude velice obtížná i vzhledem k současné politické situaci v Evropě i světě. Přesto se s ní musí okamžitě začít. Prvé kroky, o které se nová vládní garnitura snaží, nepostačují. Je potřeba dopracovat „Akční plán na podporu hospodářského růstu“ a začít ho realizovat s využitím podkladů SP ČR.

Doc.Ing. Jaromír Horák,CSc. a Ing. Jiří Barták,PhD.,
Česká technologická platforma Strojírenství

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Přečtěte si podzimní zprAVOdaj se zaměřením na průmysl

Můžete si jako první přečíst nový zprAVOdaj: jaká je budoucnost českého strojírenství, problémy s daňovým odpočtem na VaV, výzkum jako investice, nová evropská pravidla ve VaV, anketa, sociální média ve VaV, věda pohledem…a mnohem více zde: bit.ly/ZtbyA2

zprAVOdaj 6 obr

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Špičkový základní výzkum představen investorům

10 držitelů grantů Proofof-Concept Evropské rady pro výzkum (ERC) představilo minulý týden své inovativní nápady investorům. 

Evropa produkuje velmi dobré vědce, ale těm často chybí dovednosti, podpora a zdroje na to, aby mohli svůj nápad dostat z laboratoře a trh.

Jedním z klíčových prvků je schopnost demonstrovat komerční potenciál nápadu, dalším pak získání potřebného kapitálu. Do třetice je potřeba mít správný tah na bránu. Všechny tyto prvky obsahuje tzv. elevator pitch, ve kterém mají rádoby podnikatelé tři minuty na vysvětlení svých myšlenek a přesvědčení investorů.

Ukázka elevator pitche (Utah State University winner 2010):

Něco podobného se událo minulý týden na zasedání European Research Council (ERC), kdy devět vítězů grantů ERC Proof-of Concept bylo nejprve proškoleno a následně byli vyzváni, aby předložili své nápady investorům v již zmíněném elevator-pitchi.

Projekty se týkaly široké škály technologií, od 3D tiskových nástrojů pro nanostruktury až po enzymy schopné rozpoznat nukleotidové sekvence v RNA molekulách. Vítězem se stal Alberto Broggi, profesor na univerzitě v Parmě, který vyvinul nízkonákladový 3D senzor, následovaný Armaganem Kocerem, odborným asistentem na katedře neurovědy na University Medical Center Groningen, který uspěl se svým projektem rozvíjejícím cílený transport léčiv do systému.

Držitelé grantů se naučili, jak projekty úspěšně prezentovat i pod velkým tlakem a pak se také zapojili do širší politické diskuze o pomalém a riskantním procesu dostávání nových nápadů na trh.

Diskuze se zúčastnil také JeanPierre Bourguignon, předseda ERC, Peter Gudmundson, prezident Royal Institute of Technology, Laura Montagna, ředitelka výzkumného centra SKF a RobertJan Smits, generální ředitel DG Research and Innovation v Evropské komisi.

erc blog

Jean-Pierre Bourguignon a Robert-Jan Smits

 

Co je tak těžkého na tom dostat dobré nápady na trh?

Výzkumníci nemohou dělat všechno. V první řadě je třeba se soustředit na výzkum. Ale zdá se nevyhnutelné, že se výzkumníci musí zaměřit také na duševní vlastnictví a obchodní aspekty svých projektů. Držitel PoC grantu Kocer řekl, že vědci vedle sebe potřebují lidi, kteří se starají o podnikání a ochranu duševního vlastnictví, protože tyto starosti mohou odvádět pozornost od skutečného výzkumu.

Ne všechny vysoké školy a výzkumné ústavy mají dobře fungující centra transferu technologií (CTT) a vědci jsou často vtaženi do procesu, o kterém toho mnoho neví. Na to myslí Evropská komise financováním základních obchodních a právních vzdělávacích programů pro slibné výzkumné pracovníky, kteří chtějí dostat své nápady na trh, ale chybí jim potřebné knowhow.

Univerzity by měly svým výzkumným pracovníkům více pomáhat uspět. V současné době evropské vysoké školy nenabízejí mnoho podnětů nebo podpory spolupráce s průmyslem. Vědci jsou odměňováni za publikování v nejlepších časopisech čím lepší časopis, tím vyšší odměna a pak se bojí spolupracovat s průmyslem, protože jim to může být na škodu v jejich akademické kariéře.

Peter Gudmundson i RobertJan Smits argumentovali, že evropské univerzity by se měly pokusit překonat tuto kulturní bariéru a vytvořit nový systém odměňování. V opačném případě budou dobré nápady živořit v temných knihovnách a on-line databázích.

“Vysoké školy a výzkumní pracovníci potřebují systém odměňování, který zohlední ochotu riskovat komercializaci jejich nápadů”, řekl Smits. Dodal také, že je potřeba více platforem mezi akademickou obcí a průmyslem.

Získání větší ekonomické hodnoty ze základního výzkumu

Je pravdou, že mnozí vědci se domnívají, že musí učinit volbu mezi akademickou kariérou a bohatstvím. Navíc, mnoho z nich je konzervativních a pohlížejí na podnikání jako na velmi riskantní záležitost. Granty PoC se snaží překonat tyto mylné představy a umožňují vynikajícím vědcům otestovat jejich nápady nebo postavit prototypy, aby mohli svůj výzkum ověřit.

“Stát se slavným profesorem a zbohatnout při tom, může jít ruku v ruce”, řekl Smits. Tyto situace se vzájemně nevylučují, ale systém odměn v akademickém světě se musí změnit a univerzity musí více spolupracovat s průmyslem. Jen pak můžeme očekávat stejnou dychtivost k rozvoji podnikání jako v USA.

Kromě toho, vysoké školy musí být otevřenější a odstranit rozdělení na profesory a studenty, řekl Bourguignon. Lidská interakce je velmi důležitá a vzdělávací systém se musí změnit, aby se tento faktor dostal do hry.

“Výzkumníci mohou mít potřebnou motivaci a invenci, ale také je třeba zažít překážky a omezení, kterým se v průmyslu čelí”, řekla Montagna. Firmy si nemohou dělat všechno sami, potřebují partnery, kteří se dokážou přizpůsobit rytmu průmyslu.

Gudmundson poukázal na to, že univerzity musí přijmout podnikatelskou kulturu, která umožní vytváření více start-upů a začínajících podniků, jejichž cílem bude dosáhnout na globální trh. Evropa by si mohla vzít příklad z malých zemí, které jsou nuceni tímto způsobem přemýšlet.

zdroj: http://www.sciencebusiness.net

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Bělobrádek: Spíše budeme finance na vědu v příštím roce krátit

V rámci přípravy letního zprAVOdaje, který bude hotový ke konci července, jsme si povídali s místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace a předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavlem Bělobrádkem. Přinášíme vám malou ochutnávku.

IMG_6847s

Blíží se prázdniny, plánujete dovolenou?
My pojedeme s manželkou jako každý rok na tři dny do Jizerských hor. To bude asi celá naše dovolená. Nejsem z těch, kteří se sbalí a odjedou někam k moři. Tak to nevedeme.
Nepotřebujete po půl roce ve vládě nějaký větší odpočinek?
To určitě ano, ale očekáváme přírůstek do rodiny, tak to na nějaké velké cestování nebude, takže budu spíš doma.
Pan Babiš říká, že vstává před šestou. V kolik hodin vstáváte Vy?
Osm let jsem vstával ve čtvrt na pět, a když bylo potřeba, tak i dříve. V Praze je ten rytmus trošku jiný, takže volat někoho před osmou hodinou je téměř zbytečné. Chodím spát později a vstávám kolem půl osmé, v osm, podle toho, jak je potřeba. Samozřejmě když jedu do Prahy na jednání, tak vstávám třeba v šest, čili je to nepravidelné.

IMG_6852s

Scházíte se s lidmi z různých zájmových skupin (Akademie věd, VŠ, průmysl). Lobují silně za svá práva?
Ještě než jsme měli kanceláře a začínali jsme postupně krok za krokem úřad budovat, sešel jsem se snad se stovkami lidí, kteří byli rádi, že je tady konečně někdo „zodpovědný“. Já jim na to říkal, že zodpovědný úplně nejsem, protože máte-li být za něco zodpovědný, tak musíte mít také páky a možnosti, jak ty věci ovlivňovat. Samozřejmě přes Radu pro výzkum, vývoj a inovace lze mít jistý vliv, ale není to přesně to, co by měl splňovat tento úřad. Vše postupně nabíhá, rozšiřuje se komunikace se všemi významnými hráči na tomto poli. Myslím si, že ta diskuze byla a je velmi užitečná, protože jsme si navzájem vysvětlili náš pohled na věc. Jsem proto přesvědčen, že i ony jednotlivé složky nejsou v podstatě v tak zásadním sporu, jak se někdy říká. Je to spíš otázka komunikace.

Proč myslíte, že čeští vědci nejsou úspěšní v žádostech o evropské granty. Dlouhodobě do nich ČR více přispívá, než získává. (7.RP, ERC, Horizon2020).
Za čísly je vždy nějaká příčina. Asi nejsou tlačeni k tomu, aby získávali peníze z tohoto balíku. Asi jim stačí národní podpora. Nemyslím si, že by byli méně schopní, ale zřejmě ty peníze tolik nepotřebují. Musíme se na tento problém zaměřit, říci, kde je příčina, a motivovat naše vědce k získávání mezinárodních grantů. Je zde k tomu velký prostor a v podstatě je to i úleva pro státní rozpočet, protože ušetřené peníze pak můžeme dát někam jinam.

Vyspělé státy přispívají na aplikovaný výzkum daleko větší procento veřejných peněz. Proč to neděláme i u nás?
To je věčná a nekonečná debata. Někdy se srovnávají nesrovnatelná čísla. Myslím, že ten poměr by se v zásadě neměl dramaticky měnit. Samozřejmě se můžeme bavit o tom, jestli to má být o pět, o šest procent nahoru nebo dolů, ale principiálně je přece základní výzkum důležitý také! Nikdo samozřejmě nevíme, kdy z něj budou výsledky – jako například u profesora Holého. Důležité ale je, aby se skutečně pracovalo pod nějakou vizí, abychom věděli, kam se chceme dostat. Aplikovaný výzkum je bezpochyby velmi důležitý, jde spíš o to, jaká je míra komercionalizace a jak vše potom zohlednit v hodnocení. Nemyslím ale, že by byl aplikovaný výzkum utlačován.

IMG_6855s

Vláda v současné době projednává rozpočet na rok 2015. Hovoří se o mírném navýšení prostředků pro Grantovou agenturu a Akademii věd a příspěvek pro Technologickou agenturu se má snížit. Jednání bylo o 14 dní posunuto. Co se stalo?
Ten materiál byl přerušen, protože šel na jednání vlády s rozpory. Ministerstvo financí nechce přidávat nic a naopak rezorty chtějí přidat víc. Je to v podstatě neřešitelné, takže ta čísla jsou imaginární. Jednání ještě bude probíhat. Já bohužel ještě musím vysvětlovat, co to je věda, k čemu je, co nám „hodí“ na HDP a podobně. Připravíme analýzu, takový audit, kam peníze na vědu jdou a v jaké formě. Spíše se asi budeme bavit o tom, kde finance krátit, a bude to evidentně debata velmi složitá.

Myslíte si, že český výzkum by měl být navázán na české hospodářství?
To bezpochyby ano. Tady dochází k tomu, že podnikatelé si stěžují, že když chtějí něco změřit či vyzkoušet, tak dlouho čekají a poměrně draze platí u výzkumáků, takže si to raději dělají sami. Na druhou stranu výzkumáky si stěžují, že jim nikdo nedává práci. Pak jsou tady rezortní organizace včetně výzkumných ústavů, které říkají „ministerstva nám nedávají zadání“, a ministerstva jim zase říkají, že nic nedělají…. Takže myslím si, že v tomhle smyslu máme bezpochyby velké rezervy.

více již brzy ve zprAVOdaji Asociace výzkumných organizací

IMG_6889s

Ing. Mgr. Martin Podařil
AVO marketing & PR

Foto: jantichyphotography.com, všechny fotografie jsou majetkem AVO

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized