Tag Archives: jan mládek

Jaká je budoucnost českého strojírenství?

Podle českého statistického úřadu se průmysl ČR podílí přibližně jednou třetinou na tvorbě HDP (Pokud nezapočítáváme stavebnictví a dopravu, tak průmysl činí 31,8% HDP). Významné postavení má automobilový průmysl včetně subdodavatelů. Dalšími důležitými obory jsou výroba obráběcích a tvářecích strojů, elektrotechnických a energetických zařízení atd. Cestou ke zvýšení konkurenceschopnosti je výrazné navýšení procenta podílu výrobků a technologii kategorie High-tech, které není možné bez špičkového výzkumu a jeho bezprostřední realizace.

ilustracka4

Strojírenství v ČR ovládají dvě významné skupiny: velké firmy v rukách zahraničních investorů (cca 80% průmyslu ČR) a ryze české malé a střední podniky mnohdy špičkové ve svých oborech. U většiny zahraničních majitelů není výzkum a vývoj u českých dcer bohužel prioritou. Proto bude bezpodmínečně přehodnotit strategii dalšího rozvoje průmyslu a jeho eventuální podporu.

Po vzoru EU začaly v ČR vznikat technologické platformy s cílem posílit konkurenceschopnost české ekonomiky. Za účelem posílení konkurenceschopnosti českého strojírenství vznikla Česká technologická platforma STROJÍRENSTVÍ (ČTPS). Jedním z významných cílů technologických platforem je vytvořit aktuální strategie svých oborů. Strategií rozvoje českého průmyslu bylo po vzoru EU vytvořeno poměrně hodně, nicméně jejich implementace a dopad je prakticky nulový.

ilustracka3

Důležitou a minulými vládami zcela zanedbanou, pro oblast rozvoje strojírenství v ČR, je technické školství a to jak na středoškolské tak zejména na vysokoškolské úrovni a to nejen ve výchově nových techniků, ale i ve výzkumu. Velmi důležité jsou praktické výstupy z univerzit, oproti akademickým a publikačním výstupům, a lze jen doufat, že vznikem nových regionálních výzkumných center v rámci VaVpI, se zlepší přenos výsledku VaVaI z akademického prostředí do praxe. Cílem nově vznikajících center je zvýšit úroveň VaV s využitím významných dotací EU a ČR na modernizace infrastukrury. Podstatně významnější roli musí pro oblast průmyslového výzkumu hrát Technologická agentura ČR a to i proto, že bylo ukončeno financování výzkumu a vývoje v rámci MPO.

Možné vzory pro ČR, které posouvají průmysl na vyšší úroveň a jsou široce respektovány, lze nalézt v iniciativě Industry 4.0 (Německo), programu finské agentury TEKES, Iniciativě High Value Manufacturing (Anglie) a americké iniciativě Network of Manufacturing Institues (NNMI)

ČTPS v rámci své činnosti zjišťuje trendy rozvoje strojírenství v Evropě i ve světě a důležité informace transformuje do strategických dokumentů, které jsou k dispozici strojírenské praxi. Bohužel v posledních sedmi letech bylo, za strany příslušných resortů, potlačeno analytické hodnocení efektivnosti a konkurenceschopnosti naší výrobní základny (v rámci hesla „trh vyřeší vše“), což se projevilo v prudkém žebříčkovém poklesu konkurenceschopnosti, ztrátě soběstačnosti apod. Náprava bude velice obtížná i vzhledem k současné politické situaci v Evropě i světě. Přesto se s ní musí okamžitě začít. Prvé kroky, o které se nová vládní garnitura snaží, nepostačují. Je potřeba dopracovat „Akční plán na podporu hospodářského růstu“ a začít ho realizovat s využitím podkladů SP ČR.

Doc.Ing. Jaromír Horák,CSc. a Ing. Jiří Barták,PhD.,
Česká technologická platforma Strojírenství

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Děkani strojních fakult ČR a SR se setkali s ministrem průmyslu Mládkem a vicepremiérem Bělobrádkem

K prolomení nepříznivého stavu pro podporu strojírenství jako základu průmyslu v ČR se 17. 9. 2014 setkali děkani strojních fakult ČR a SR s místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavlem Bělobrádkem a ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem.

ilustracka6

Ilustrační foto, archiv AVO

Profesor Valášek, děkan strojní fakulty ČVUT v Praze, hodnotí pozitivně názorovou shodu, ke které došlo s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem a místopředsedou vlády Pavlem Bělobrádkem a náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jaroslavem Fidrmucem. Ministři konstatovali, že v současnosti není žádný víceletý plán, jak stav ve strojírenství jako základu průmyslu rychle zlepšit. Místopředseda vlády, který je ve své funkci krátce, zjistil, že v základních školách byly zrušeny dílny a že se vytratil plán podpory technického vzdělávání v dlouhodobém horizontu. Od minulého režimu došlo k citelné likvidaci podpory výuky technických oborů na českých školách. Tuto podporu by rád získal při jednání s ostatními ministry. Bude například jednat s ministrem financí, aby získal dostatečné investiční prostředky k realizaci dlouhodobého plánu na rozvoj a znovuobnovení podpory technických oborů tak, aby odpovídala potřebám strojírenských firem a poptávce celé společnosti. Je si vědom toho, že v inovaci strojírenství je naše budoucnost.  Proto je nutné propojit školství, vědu a výzkum a provázat k tomuto cíli financování z národních a evropských zdrojů.

Ministr Mládek vnímá problematiku obdobně a snaží se získat inspiraci v okolních státech zejména v Německu, které podporuje duální vzdělávání mezi středními a vysokými školami. Vnímá ho jako prioritní, aby se nezastavil rozvoj vědy a výzkumu, který vede k zaměstnanosti a ke zvýšení životní úrovně. K popularizaci technických oborů vybídl také zástupce vysokých škol hlavně proto, aby se ve společnosti zlepšil jejich obraz a atraktivita přitáhla nové studenty.

S každou vládní garniturou se mění koncepce a neexistuje dlouhodobý plán pro rozvoj vzdělávání a výzkumu v technických oborech. Rozdíl mezi českým a asijským studentem podle slov místopředsedy vlády Bělobrádka je ten, že český student studuje, co ho baví a asijský, co ho bude živit.

belobradek s

Pavel Bělobrádek, archiv AVO

Ministr Mládek vyzval k použití inspirace Fraunhoferovým modelem z Německa pro efektivní podporu posloupnosti výzkum, vývoj, inovace pro průmyslové podniky. Německá Fraunhoferova společnost dostává například prostředky přímo od státu, část získá smluvním výzkumem a úměrně objemu smluvního výzkumu dostane další veřejné prostředky od státu. Bohužel v České republice je potíž, že veřejné financování takového modelu výzkumu je nepravidelné a kampaňovité. “Jeho význam je obrovský, proto potřebujeme pro tento efektivní model spojení motivace firem a podpory státu,“ říká děkan strojní fakulty ČVUT Michael Valášek.

Leave a comment

Filed under Uncategorized