Tag Archives: H2020

Firma z Brna podruhé uspěla v silné evropské konkurenci

Biotechnologická firma Enantis, která jako jedna z prvních v Česku před deseti lety vznikla na akademické půdě, dostala na vývoj koncového produktu třicet milionů korun z evropského grantu SME Instrument, který je určený pro malé a střední podniky.

enantis

Brněnská firma má jen osm zaměstnanců, přesto dokázala uspět v několikatisícové mezinárodní konkurenci jiných společností. “Peníze dostanou jen asi čtyři procenta žadatelů, z Česka jsme obdrželi finance jako jediní dvakrát,” dodává ředitelka firmy Veronika Štěpánková. Její tým jako jediný v republice prošel oběma fázemi získání peněz z prestižního grantu. V první získal 1,5 milionu korun na sepsání studie proveditelnosti a byznysových propočtů.

Čtěte také: Do 18. ledna 2017 je možné podat žádost v programu SME Instrument

Při hojení těžkých ran u diabetiků nebo u popálenin mohou brzy pomoci náplasti či krémy z laboratoří brněnských vědců. Ti upravili jeden typ růstového proteinu, který v lidském těle působí takřka zázračně − při silných popáleninách například mnohonásobně rychleji pomůže zacelit poškozenou kůži.

Vědci nyní mají dva roky na to, aby pro látky, které díky úpravě vydrží působit i několik týdnů, nikoliv jen dvanáct hodin jako přírodní typ proteinu, našli vhodný nosič. Například hojivé náplasti nebo krémy. Ty by mohly firmě vynést velké zisky. Až najdou ty správné, zahájí vědci sídlící v laboratořích kampusu univerzity v brněnských Bohunicích testování. “Pak budeme hledat investora, který nám pomůže výsledný produkt dál testovat a uvést do prodeje,” přibližuje Štěpánková. Firma chce nyní najmout víc odborníků, díky grantu získá také zahraničního experta, který firmě pomůže s růstem i navázáním kontaktů s velkými farmaceutickými společnostmi. Za úspěch vděčí firma také odborníkům z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Ti na možné využití specifické bílkoviny upozornili. Pak začali spolupracovat s přírodovědci a zkoumání nakonec převzal Enantis.

Enantis je jeden z nemnoha případů, kdy se v Česku z akademické půdy vyčlenila soukromá firma, aby vědci mohli na výsledcích svého bádání vydělávat. Jen kolem Masarykovy univerzity takových společností, v nichž by měla škola přímý podíl, vzniklo dodnes třináct, brněnská univerzita se ale vymyká. Například Karlova univerzita je dnes spolumajitelem jen jediné soukromé společnosti, a to AB Pharma, s. r. o., která pomáhá dostávat léčiva do praxe. “Realita ukázala, že tento postup přímého majetkového vstupu veřejné vysoké školy do soukromé firmy není dostatečně flexibilní, a uvažujeme proto v rámci univerzity o vnitřní změně,” řekl mluvčí školy Václav Hájek. Brněnské Vysoké učení technické zatím vyčlenilo tři firmy, nejnověji NenoVision, která nabízí doplněk pro elektronové mikroskopy.

Více se o programu SME Instrument dozvíte ZDE

Zdroj: TZ

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Až 70 milionů korun pro váš inovativní projekt

České inovativní firmy mohou do 18. ledna 2017 podat žádost o financování jejich nápadu v programu SME Instrument – Phase 2 a získat tak příspěvek až 70 mil Kč. Od roku 2014 v tomto programu uspěly dvě české firmy – Olife Corporation s projektem LEFAPO a PVFS s projektem SAFE-CTS.

Výstupem projektu musí být prvotřídní produkty či služby, které jsou připraveny vstoupit na globální trhy a utkat se zde s konkurencí. Bližší informace najdete níže.

sme-phase2

Žádost vyplňte ZDE

Funding is available for: innovation projects underpinned by a sound and strategic business plan (potentially elaborated and partially funded through phase 1 of the SME Instrument).

Activities funded in phase 2 can be of several types: prototyping, miniaturisation, scaling-up, design, performance verification, testing, demonstration, development of pilot lines, validation for market replication, including other activities aimed at bringing innovation to investment readiness and maturity for market take-up.

Amount of funding: in the indicative range of €500,000 – € 2.5 million or more (covering up to 70% of eligible costs, or in exceptional, specific cases up to 100%).

Duration: typically around 1 to 2 years

Outcomes:

  • a new product, process or service that is ready to face market competition;
  • a business innovation plan incorporating a detailed commercialisation strategy and a financing plan in view of market launch (e.g. on how to attract private investors, if applicable).

Žádost vyplňte ZDE

Na této stránce najdete přehledný online manuál pro projekty H2020.

Martin Podařil, OKO AVO

1 Comment

Filed under Uncategorized

Najděte nám nový Skype

Tak znělo podle chorvatského hodnotitele projektů v programu SME Instrument Borise Goloba zadání Evropské komise. Podle skotského hodnotitele Bruce Ainsleyho musíte mít projekt, který komisi přesvědčí, že řešíte skutečně velký problém a budete vydělávat spoustu peněz a vytvářet nová pracovní místa. A nejde o to, že tomu věříte, ale že to prokážete také čísly.

Nejen tyto cenné rady zaslechlo na konferenci SME Instrument přes 70 účastníků. Konferenci pořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Technologickým centrem AV ČR. A že jsou tyto rady potřeba, nám ukázaly další prezentace.

Česká účast v tomto zajímavém programu pro malé a střední podniky je žalostná. Z téměř 30 tisíc podaných projektů bylo českých pouze 297, tedy zhruba 1%. Pro srovnání – například Itálie podala téměř 3400 projektů (11%). A kolik máme úspěšných žadatelů? Osm. Ostuda.

Na obrázku níže se můžete podívat, jak vypadá typický vítěz v programu SME Instrument.

profil-vitezu

Prezentaci Borise Goloba najdete ZDE a prezentaci Bruce Ainsleyho ZDE. Všechny ostatní prezentace si můžete stáhnout ZDE.

Doufejme, že takovýchto akcí, kde budou hodnotitelé či úspěšní žadatelé předávat cenné rady ostatním, bude přibývat. AVO se o to v příštím roce také zasadí.

Martin Podařil, AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Aktuální data k účasti ČR v programu Horizont 2020

pocty-ucasti-h2020

V České republice je aktuálně 404 účastníků programu Horizont 2020, kteří se dělí o podporu ve výši 106,73 milionu EUR. Čeští žadatelé tak v Programu Horizont 2020 tvoří 1,24 % žadatelů EU-28. Nejčastější spolupráci nacházejí s partnery v Německu, Itálii, Velké Británii, Francii a Španělsku.

Nejvyšší podporu z programu H2020 čerpají účastníci z Masarykovy univerzity (10,41 mil. EUR), Univerzity Karlovy (8,86 mil. EUR) a Českého vysokého učení technického (7,63 mil. EUR). Z hlediska počtu účastníků je na prvním místě ČVUT (28), dále MU (25) a UK (24).

Za silné stránky České republiky byla označena výše veřejných prostředků plynoucí do podnikového V&V a rostoucí atraktivita ČR pro zahraniční investice. Naopak mezi slabé stránky patří nedostatečná spolupráce veřejného a soukromého sektoru a nízké podnikové investice do veřejného V&V.

vyzvy-vav-cr

Celou zprávu o ČR naleznete ZDE.

Zdroj: EK, vedavyzkum.cz

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Evropská komise vyhodnotila předchůdce programu Horizon 2020

Evropská komise uveřejnila Ex-post hodnocení 7. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj pro období 2007-2013, realizovaného nezávislou skupinou odborníků, kteří se zaměřili na dopady tohoto programu na ekonomiku, společnost a životní prostředí.

1_fp7_10_keyfacts

Z hodnocení vyplývá efektivní nastartování excelentní vědy a podpoření konkurenceschopnosti průmyslu a tím i růstu v Evropě. Evaluace ale také identifikovala možnosti efektivnějšího financování výzkumu a inovací z fondů EU. Určité změny se již promítly v navazujícím programu Horizont 2020.

7. RP podpořil 170 000 projektů, z toho 54% z nich je dostupných v rámci otevřeného přístupu. Díky Evropské radě pro výzkum (European Research Council, ERC) program podpořil převratné vynálezy. Mnohá ocenění, včetně Nobelových cen držitelů ERC grantů dokládájí podle zprávy vysokou kvalitu programu ERC. Program také přispěl ke zvýšení konkurenceschopnosti v průmyslu a v růstu pracovních míst a definoval společenské a nadnárodní výzvy.

Na stránkách Evropské komise naleznete podklady k Ex-post hodnocení 7.RP zde.

ERC ale následně vydala kritické vyjádření k hodnocení 7. RP především k závěrům ohledně ERC projektů. Mnoho aspektů nebylo údajně dostatečně zpracováno. Více než polovina projektů 7.RP stále probíhala a dokončené projekty se většinou projeví v ekonomice, společnosti nebo životním prostředí s časovým odstupem. V době přípravy hodnocení bylo ukončeno pouze 500 z celkového počtu 4300 ERC projektů. Z toho vyplývá předčasnost závěrů vyplývajících z dopadů projektů 7.RP, zvláště pak z projektů financovaných z ERC.

Pro více informací o dalších bodech kritiky Evropské rady pro výzkum k evaluaci klikněte zde.

Zdroj: ERA

Leave a comment

Filed under Uncategorized

EIC: řešení evropské inovační propasti, nebo další zbytečná instituce?

To, že Evropa výrazně zaostává za USA a celou řadou asijských zemí pokud jde o komercializaci výsledků svého výzkumu [1], je dnes již bernou mincí. Veřejné investice do vývoje a inovací neodpovídají ekonomické síle EU, kvantita výstupů VaVaI jde zřetelně na úkor jejich kvality, roztříštěnost národních legislativ a byrokratická zátěž v členských zemích odrazuje velké investory, rizikový kapitál se evropskému kontinentu pokud možno vyhýbá obloukem. A mnohé z inovací, které se v Evropě rodí, jsou uváděny na trh v Kalifornii, Soulu, nebo Hongkongu. Evropský komisař pro výzkum a inovace Carlos Moedas chce tuto situaci zvrátit vytvořením Evropské rady pro inovace (European Innovation Council, EIC). Obstojí?

eic moedas

Moedas oznamuje plán na vytvoření EIC

EIC je na poli evropské výzkumné politiky žhavým tématem již od června 2015, kdy Moedas, původně investiční bankéř s MBA z Harvardu a kariérou nejen v evropské divizi finančního giganta Goldman Sachs, ale i v postkrizové portugalské vládě, oznámil v jednom ze svých vzletných a rétoricky vždy vypilovaných projevů svou vůli Evropskou radu pro inovace vytvořit. Následně se strhla vlna spekulací, významní aktéři evropské politiky VaVaI, jako např. asociace Science|Business, EARTO (European Association of Research and Technology Organizations), EUREKA, Business Europe a řada dalších, začala vydávat poziční dokumenty a doporučení, nikdo však zatím přesně neví, jak bude tento nový prvek evropské výzkumné politiky vypadat. Koncem minulého roku Evropská komise (EK) ustavila speciální pracovní skupinu a vytyčila harmonogram příprav: v únoru tohoto roku byla spuštěna otevřená konzultace (tzv. Call for Ideas), ve které se zainteresovaná veřejnost může formou on-line dotazníku vyjádřit k podobě a fungování EIC. Tato konzultace je otevřena do 29. dubna 2016 a její výsledky budou předmětem jednání na květnovém zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost. Podrobný návrh EIC má být předložen v příštím roce v rámci střednědobého hodnocení sedmiletého evropského programu na podporu výzkumu a inovací Horizont 2020 (H2020), a pilotní verze by měla být zahájena od r. 2018.

Název může působit matoucím dojmem. Nejedná se totiž o žádný symposion moudrých, ale pravděpodobně o nový orgán, který bude mít dvě hlavní úlohy, a to poradenství na vládní úrovni, a poskytování finančních prostředků pro inovativní projekty. Evropská rada pro inovace má mít stejně zvučné jméno, jako Evropská rada pro výzkum, (European Research Council, ERC), orgán, který v rámci H2020 uděluje štědré a velice prestižní granty individuálním vědcům ve všech disciplínách zejména základního výzkumu.

innovation europe

Může opravdu EIC probudit evropský ekvivalent Googlu, Facebooku či Amazonu?

Z dosavadního vývoje vyplývá, že si EIC klade za cíl stát se nejen jednotnou přístupovou branou ke stávajícím evropským programům na podporu inovací (např. grantové nástroje H2020 SME Instrument nebo Fast Track to Innovation, úvěrové schéma Evropské investiční banky InnovFin, atp.), ale také univerzálním zprostředkovatelem rizikového kapitálu a investic pro výzkumné organizace, podniky orientované na vývoj, či univerzitní fakulty aplikovaného výzkumu, mj. také s využitím Evropského fondu pro strategické investice EFSI. EIC se má také stát respektovanou autoritou v oblasti nových rychle se vyvíjejících průmyslových odvětví a poskytovat poradenství na úrovni vládních činitelů při odstraňování administrativních překážek a při navrhování reforem relevantních právních předpisů. EIC má oproti pověstné pomalosti jakýchkoli evropských rozhodovacích mechanismů jednat rychle a výhradně na základě tržní životaschopnosti převratného projektového návrhu.

EIC nicméně také vzbuzuje mnoho otázek: jaká bude role národních agentur na podporu inovací a aplikovaného výzkumu? Je možné zcela tržně nakládat s veřejnými prostředky, které EIC bude nutně spravovat? Odkud tyto prostředky dostane? Jak konkrétně bude mobilizovat soukromé investice rizikového kapitálu? Kdo bude EIC řídit a na základě jakého klíče budou vybíráni odborníci pro výkon činnosti EIC? Jak bude do fungování zapojen např. Evropský inovační a technologický institut EIT? Nejpalčivější otázka však zní: může opravdu EIC probudit evropský ekvivalent Googlu, Facebooku či Amazonu? V každém případě se vyplatí tento vývoj podrobně sledovat.

Soňa Jarošová

Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace v Bruselu (CZELO)

www.czelo.cz | www.tc.cz

[1] Vyplývá mj. z aktuální zprávy Evropské komise o stavu VaVaI v EU (březen 2016), zprávu lze zdarma stáhnout ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Pečeť excelence

Evropská komise (EK) zahájila v loňském roce iniciativu „Pečeť excelence“ (Seal of Excellence – SoE) zaměřenou na podporu projektových návrhů, které není možné financovat z programu Horizont 2020 v důsledku nedostatku financí v rámci konkrétní výzvy.

seal of excellence

Inciativa rovněž posiluje synergické efekty mezi programem H2020 a dalšími zdroji finančních prostředků na národní a evropské úrovni – především s Evropskými strukturálními a investičními fondy (ESIF). Nástroj pro malé a střední podniky (SME Instrument) byl vybrán pro pilotní ověření vzhledem na existenci jen jednoho navrhovatele, menšího rozsahu projektu a významu projektu pro regionální a národní investory.

Podmínkou pro udělení Pečeti excelence je dosažení bodové hranice v rámci hodnocení projektových návrhů předložených ve výzvách programu H2020. Pečeť excelence získají návrhy s 13 nebo více z 15 bodů ve fázi 1 nebo 12 a více bodů z 15 ve fázi 2 a to i zpětně od roku 2014. Žadatelé obdrží od EK certifikát a průvodní list, objasňující další kroky při zajišťování alternativního financování.

Prostřednictvím certifikátu EK mohou národní a regionální orgány snadno určovat projekty inovativních MSP s ambicí růst a konkurovat v mezinárodním měřítku a se zřetelným dopadem na výkonnost ve vědecko-výzkumných a inovačních aktivitách. Iniciativa je realizovaná v úzké spolupráci Generálního ředitelství EK pro výzkum a inovace (DG RTD) a Generálního ředitelství EK pro regionální politiku (DG REGIO). Při financování ze strukturálních fondů je nutné vzít v potaz soulad cílů projektu a cílů kohezní politiky.

Do budoucnosti se uvažuje o zavedení Pečeti excelence do oblasti akcí Marie Skłodowska-Curie (MSCA), dále ověřovací projekty Evropské rady po výzkum (proof of concept, ERC) a v oblasti Šíření excelence a rozšiřování účasti (Teaming). Jedná se o typy výzev, kde je obvykle pouze jeden příjemce.

Aktuální informace k iniciativě Pečeť excelence naleznete na  http://ec.europa.eu/research/regions/index.cfm?pg=soe

PAVLÍNA PANCOVÁ ŠIMKOVÁ,

CZELO – Česká styčná kancelář pro VaVaI, Brusel,

Technologické centrum AV ČR

3 Comments

Filed under Uncategorized

Dosavadní česká účast v programu Horizont 2020

Dle databáze grantových dohod představuje dosavadní účast ČR v H2020 206 týmů ze 104 institucí, které jsou součástí řešitelských konsorcií 169 realizovaných projektů H2020. České týmy tak tvoří 1,1 % všech účastníků H2020 a čeští řešitelé jsou přítomni ve 4 % financovaných projektů H2020. Celkové náklady českých účastníků v těchto projektech dosáhly 56 mil. E, přičemž z  rozpočtu H2020 české týmy žádaly podporu ve výši 47 mil. E, což představuje 0,67 % z celkové podpory, kterou z rozpočtu získaly členské státy EU-28.

Průměrný rozpočet českého týmu je přibližně 272 tis. eur.

ČR obdobně jako v předchozích RP má celkem malou účast: ČR s 20 účastmi na 1 mil. obyvatel setrvává až na 21. místě mezi členskými státy EU-28.  ČR tedy předstihuje s výjimkou Maďarska pouze státy, které vydávají na podporu VaV méně než 1 % HDP!

graf ucast cr v h2020

Důvody malého zapojení českých institucí do projektů RP (H2020, ale i předchozích RP) jsou jistě velmi komplexní a byly již mnohokráte diskutovány a  analyzovány. Obvykle se hovoří o nízké motivaci českých výzkumníků účastnit se mezinárodních vědeckých projektů, snadné dosažitelnosti národních zdrojů pro vědu výzkum a  orientaci výzkumných týmů na jiné druhy podpory výzkumu, nedostatku personálních a odborných kapacit pro mezinárodní projekty, nedostatečně pozitivním a motivujícím prostředí uvnitř řešitelských organizací, o administrativně-provozních těžkostech spojených s účastí v RP apod.

Zdroj: ECHO (příloha 5-6/2015)

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Výběrové řízení na místo ředitele/ředitelky EIT

EIT

Evropská komise vyhlásila výběrové řízení na pozici ředitele/ředitelky Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), třída AD14. Uzávěrka přihlášek je 4. září 2015 ve 12.00 hodin bruselského času.

Zájemci o účast ve výběrovém řízení se musí nejdříve registrovat elektronicky  – viz odkaz zde.

Veškeré podrobnosti ohledně výběrového řízení včetně požadavků vč. podmínek způsobilosti jsou uveřejněny v Úředním věstníku č.  C 222 A.

EIT v Evropě - mapa

EIT v Evropě – mapa

Zdroj: www.h2020.cz

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Výsledky českých subjektů ve výzvě ICT v Horizontu 2020

Do výzvy ICT v programu Horizont 2020 (uzávěrka výzvy byla 14.4.2015) bylo celkem podáno 1288 návrhů projektů. K negociaci jich je nakonec pozváno 159 a z toho celkem 8 s českou účastí! Na rezervním listu jsou pak další 3 projekty s českou účastí. Gratulujeme! Více info v přiložené tabulce.

H2020 ICT

 

zdroj: Jiří Kadlec

1 Comment

Filed under Uncategorized

Neujíždí nám v mezinárodním výzkumu vlak?

Na přelomu roku zveřejnila Evropská komise výsledky dalších výzev do programu Horizon 2020 – SME Instrument. A jak si tentokrát vedly české subjekty? Do první fáze přihlásili celkem 24 projektů a do druhé fáze 2 projekty. Tato čísla nám ovšem nic neřeknou bez detailnějšího pohledu na okolní státy.

Začněme u fáze 1. Nejvíce projektů podalo trio Itálie (480), Španělsko (335) a Velká Británie (161) – to jsou ohromující čísla v porovnání s těmi českými, že? Na umístění na chvostu jsme poslední dobou zvyklí, ale to, že nám ukazují záda státy jako Polsko (127), Maďarsko (107), Bulharsko (63) i Slovensko (28) už je myslím na pováženou! Že bychom měli tak málo schopných a inovativních podniků ve srovnání s okolními státy? Nebo bude spíše chyba u národního koordinátora mezinárodních projektů – Technologického centra Akademie věd a nedostatečné informační podpory českým subjektům?

SME instrument - zapojeni statu

Počty podaných projektů ve fázi 1.

 

Druhá fáze nabízí stejný pohled v bledě modrém s jedním rozdílem – kromě všech již jmenovaných států nás předstihlo i Rumunsko! Nejvíce projektů v této fázi podal opět triumvirát Itálie, Španělsko a Velká Británie.

SME instrument2 - zapojeni statu

Počty podaných projektů ve fázi 2.

 

Největším lákadlem byly oblasti informačních technologií (890 projektů), energetických systémů (370), nanotechnologií (333), zelené dopravy (315) a ekoinovací (312).

pocet projektu v oborech

Počty projektů podle oborů.

 

Výsledky hodnocení se pro projekty v první fázi dozvíme v únoru 2015 a pro projekty v druhé fázi v dubnu 2015. O možnostech účasti českých subjektů v mezinárodních programech pravidelně informuje Asociace výzkumných organizací (AVO) na svém blogu.

Zdroj: EASME

1 Comment

Filed under Uncategorized

Jak správně komunikovat výzkum?

Evropská komise před pár dny zveřejnila první verzi příručky s názvem Průvodce komunikace výzkumu a inovací. Je vhodná především pro žadatele v programu Horizon 2020, ale své si v ní jistě najdou všichni, kteří se zabývají vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi.

komunikace H2020

Příručku si stáhněte kliknutím na odkaz: h2020-pruvodce komunikaci

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized