Vláda jmenovala nové členy RVVI

Vláda včera jmenovala tři členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), Rada je tak opět kompletní. Novými členy se stali rektor Technické univerzity Liberec Zdeněk Kůs a generální ředitel Siemens ČR Eduard Palíšek. Ve druhém funkčním období pak bude v Radě pokračovat rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Ivo Vondrák.

„Profesor Kůs má zkušenosti s rozvíjením spolupráce mezi akademiky a firmami a se zaváděním výsledků výzkumu do praxe. Doktor Palíšek bude v Radě reprezentovat soukromou sféru a její pohled na firemní výzkum. V době, kdy intenzivně řešíme, jak nastartovat aplikovaný výzkum a podpořit excelenci, budou zkušenosti těchto odborníků velmi potřebné,“ uvedl místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda RVVI Pavel Bělobrádek.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace má sedmnáct členů včetně předsedy. Členy Rady jmenuje vláda na návrh předsedy Rady tak, aby byli zastoupeni zejména přední odborníci základního výzkumu a aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Funkční období členů Rady je čtyřleté.

Prof. Dr. Ing. Zdeněk Kůs (1960) je absolventem Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT a Fakulty textilní na Technické univerzitě v Liberci. Jeho specializací je simulace procesů oděvní a textilií výroby, vývoj nových měřicích metod v oblasti textilu, automatizace a její aplikace v textilní výrobě. Je autorem více než 100 publikací a odborných příspěvků, 12 užitných vzorů, 2 českých a 1 evropského patentu. Od roku 2010 působí jako rektor TUL Liberec, kde se podílel na vzniku Centra pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Je členem vědeckých rad několika univerzit a místopředseda České konference rektorů.

Ing. Eduard Palíšek. Ph.D., MBA (1963) vystudoval ekonomiku a management na VUT v Brně, titul MBA získal na Nottingham Trent University. Od roku 2010 zastává pozici generálního ředitele skupiny Siemens v České republice, dříve pracoval jako manažer závodu na výrobu 3růmyslových parních turbín. Je členem vědeckých rad několika českých univerzit, členem Akademického sněmu Akademie věd ČR a členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. (1959) je absolventem Fakulty elektrotechnické Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Jeho specializací je inženýrská informatika a umělá inteligence. Je autorem 10 didaktických publikací a více než 130 odborných článků, zasedá ve vědeckých radách několika českých univerzit. Působil také na univerzitách v Rakousku a v USA. Podílel se na vybudování superpočítačového centra IT4Innovations. Od roku 2010 je rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Zdroj: vlada.cz

Dosavadní česká účast v programu Horizont 2020

Dle databáze grantových dohod představuje dosavadní účast ČR v H2020 206 týmů ze 104 institucí, které jsou součástí řešitelských konsorcií 169 realizovaných projektů H2020. České týmy tak tvoří 1,1 % všech účastníků H2020 a čeští řešitelé jsou přítomni ve 4 % financovaných projektů H2020. Celkové náklady českých účastníků v těchto projektech dosáhly 56 mil. E, přičemž z  rozpočtu H2020 české týmy žádaly podporu ve výši 47 mil. E, což představuje 0,67 % z celkové podpory, kterou z rozpočtu získaly členské státy EU-28.

Průměrný rozpočet českého týmu je přibližně 272 tis. eur.

ČR obdobně jako v předchozích RP má celkem malou účast: ČR s 20 účastmi na 1 mil. obyvatel setrvává až na 21. místě mezi členskými státy EU-28.  ČR tedy předstihuje s výjimkou Maďarska pouze státy, které vydávají na podporu VaV méně než 1 % HDP!

Důvody malého zapojení českých institucí do projektů RP (H2020, ale i předchozích RP) jsou jistě velmi komplexní a byly již mnohokráte diskutovány a  analyzovány. Obvykle se hovoří o nízké motivaci českých výzkumníků účastnit se mezinárodních vědeckých projektů, snadné dosažitelnosti národních zdrojů pro vědu výzkum a  orientaci výzkumných týmů na jiné druhy podpory výzkumu, nedostatku personálních a odborných kapacit pro mezinárodní projekty, nedostatečně pozitivním a motivujícím prostředí uvnitř řešitelských organizací, o administrativně-provozních těžkostech spojených s účastí v RP apod.

Zdroj: ECHO (příloha 5-6/2015)

Debata v ČT: stát by měl více podporovat spolupráci firem a výzkumníků

Události, komentáře České televize se dne 16. 9. 2015 věnovaly tématu výzkumu a vývoje. Hostem byl prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus. Spolu s ním vystoupili také místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek a předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

Hlavním tématem diskuze byla aplikovatelnost výsledků výzkumu a vývoje do českého průmyslu. Libor Kraus zmínil, že pro privátní výzkumné ústavy zastoupené v AVO je spolupráce s průmyslem životně důležitá, takže jsou na spolupráci s firmami zvyklé. Řekl také, že se v České republice neustále snižuje množství státních prostředků plynoucích právě na spolupráci výzkumných organizací a firem.

Například ve vyspělých státech je zvykem, že se vypisují státní programy na podporu spolupráce vědců s byznysem, kdy stát vloží 50% prostředků a zbylých 50% vloží firmy. V České republice se naopak financování podobných programů (které realizuje například Technologická agentura ČR nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu) ze státního rozpočtu krátí a tím se podpora spolupráce ze strany státu neustále snižuje.

Na pořad se v záznamu můžete podívat ZDE

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096898594-udalosti-komentare/215411000370916/obsah/423378-ceska-veda

Vicepremiér Bělobrádek oficiálně představil první vědeckou diplomatku

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace ve čtvrtek 20. 8. na tiskové konferenci představil českou diplomatku v Izraeli Delanu Mikolášovou.

Mikolášová bude v Izraeli pomáhat naplňovat cíle úřadu. Bude vyhledávat kontakty pro vytváření společných česko-izraelských projektů. Zejména bude mít za úkol rozvíjet spolupráci v projektech financovaných z programů mezinárodní spolupráce Gesher a Kontakt, z Evropských strukturálních a investičních fondů a z programu Horizont 2020. Bude podporovat a rozvíjet strategická partnerství mezi izraelskými a českými univerzitami a výzkumnými pracovišti, prezentovat českou vědu a výzkum na konferencích a odborných fórech a podporovat vysílání českých vědců do výzkumných týmů v Izraeli. „Chceme zároveň podpořit i výměnu druhým směrem. Nabídnout izraelským vědcům uplatnění v České republice, která v současné době disponuje velice kvalitní vědeckou infrastrukturou a možnostmi dalšího financování z evropských fondů,“ dodal Bělobrádek.

Mikolášová se chce zaměřit zejména na oblasti nanotechnologií, biotechnologií, IT a strojírenství. Velký potenciál vidí i v účasti na odborných konferencích: „Už v této chvíli máme vytipovány konkrétní konference a veletrhy, na nichž bychom českou vědu rádi prezentovali. Na té nejbližší, zářijové, potvrzují účast už i české start-upy,“ informovala.

Mikolášová byla vybrána v otevřeném výběrovém řízení komisí složenou ze zástupců úřadu vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Dosud působila na Odboru států Blízkého východu a severní Afriky na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, kde se specializovala na Izrael, Palestinu a blízkovýchodní mírový proces. Pracovala v Tel Avivu jako koordinátorka projektů v oblasti školství a marketingových analýz. Hovoří anglicky, španělsky a hebrejsky.

CV_Delana_Mikolasova

Výroční zprávy významných institucí z oblasti vědy a výzkumu

Prohlédněte si výroční zprávy Technologické agentury ČR, Grantové agentury ČR, Akademie věd ČR, Technologického centra AV ČR a Asociace výzkumných organizací za rok 2014:

– Výroční zpráva TA ČR 2014

– Výroční zpráva GA ČR

– Výroční zpráva AV ČR 2014

– Výroční zpráva TC AV

– Ročenka AVO 2015

Kraus: Role aplikovaného výzkumu v rozvoji konkurenceschopnosti české ekonomiky je dlouhodobě podceňována

Prezident Asociace výzkumných organizací (AVO) Ing. Libor Kraus (48) kandiduje do představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Zeptali jsme se ho na pár otázek.

Ing. Libor Kraus, prezident AVO

Pane prezidente, jaká je Vaše vize působení ve Svazu průmyslu a dopravy?

Rád bych se v něm zaměřil na téma, které je mi profesně nejbližší a přitom se domnívám, že je důležité i pro SP ČR – aplikovaný výzkum. Místo a úloha aplikovaného výzkumu a vývoje v konkurenceschopnosti ekonomiky a rozvoje společnosti je v ČR dlouhodobě podceňována a potlačována. Často se tak opomíjí užitečnost aplikovaného výzkumu a vývoje jako nezbytného článku celého inovačního procesu a významného zdroje inovací. Tato skutečnost se negativně projevuje v institucionální rovině (neexistuje zastřešující instituce obdobného typu jako např. Fraunhoferova společnost v Německu; zastoupení v Radě pro VaVaI, apod.), v legislativě, relevantních koncepčních a strategických dokumentech státu i ve státním rozpočtu na VaV. To je třeba změnit!

V jakém stavu se v současné době aplikovaný výzkum v ČR nachází?

Český aplikovaný a průmyslový výzkum a vývoj se musí stále více vyrovnávat s rostoucími nároky v sílící tuzemské, evropské a globální konkurenci. Jeho budoucí úspěšnost předpokládá přípravu a podporu nových výzkumných projektů s prakticky využitelnými výsledky. V současném prostředí VaVaI se sice dlouhodobě hovoří o potřebě spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou, ve skutečnosti se tato spolupráce nejen nepodporuje, ale dokonce potlačuje (viz. kriteria hodnocení výzkumných organizací, klesající účelová podpora spolupráce firem a výzkumných organizací).

V nejbližších letech bude muset český aplikovaný výzkum a vývoj čelit zřetelné hrozbě klesající podpory ze strany státu. Institucionální podpora VaV je hrubě deformována „Metodikou hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů (platnou pro léta 2013 – 2015)“. AVO opakovaně upozorňuje na její chyby a negativní dopady na aplikovaný výzkum a připravila společně se SP ČR a MPO podrobně odůvodněný návrh vlastní Metodiky, kterým se ale Rada i její Komise pro hodnocení výsledků odmítly věcně zabývat navzdory kladnému postoji k ní u většiny poskytovatelů. Navíc i nově připravovaná IPN Metodika (podpořená projektem z OP VK za 112 mil. Kč) připravuje konzervaci této metodiky na další roky, tedy bez hodnocení aplikačních výsledků a podpory spolupráce s komerční aplikační sférou.

Existují i reálné hrozby dalšího snižování účelové podpory aplikovaného, zejména průmyslového výzkumu a vývoje. Ve spojení se snížením institucionální a účelové podpory rostou rizika v podobě orientace provozovatelů aplikovaného výzkumu na spolupráci se zahraničními firmami a uplatnění českých výzkumných výsledků v zahraničí, což by se projevilo negativně v konkurenceschopnosti české ekonomiky i řešení jejích problémů (např. se zaměstnaností).

Často se hovoří o problému udržitelnosti center budovaných z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Jaký je Váš názor na toto téma?

Tyto problémy se týkají především velkých center (nad 50 mil. EUR), které získávají další formy podpory (např. jako velké infrastruktury). Naopak řada tzv. „malých“ center zaměřených na aplikovaný výzkum a vývoj vykazuje znaky úspěšnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Je nutné ze strany české legislativy podpořit tvorbu projektů kolaborativního výzkumu, který do těchto výzkumných center přinese prostředky na jejich udržitelnost a české aplikační sféře poznatky pro inovace jejich portfolia výrobků a služeb. Pro tuto spolupráci se však musí přizpůsobit pravidla financování těchto center a výzkumná centra musejí být podporována v navazování aplikačních partnerství.

Úřad vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka chystá legislativní změny. Na co by měla novelizace zákona 130 podle Vás primárně reagovat?

Do oblasti legislativy a podpory výzkumu a vývoje v ČR výrazně zasáhnou nové předpisy EU (GBER a Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací), které nabyly účinnosti od 1. 7. 2014. Česká republika a její legislativa je na tyto novinky naprosto nepřipravena a tak je dáván prostor různým populistickým výkladům (např. dalších omezení přímé spolupráce firem a výzkumných organizací). AVO se společně se SP ČR aktivně snaží o sladění výkladu v ČR a výkladu nových směrnic a vyhlášek tak, jak je chápán ve vyspělých zemích. Zdá se, že již bylo dosaženo částečného pokroku, např. při výkladu pravidla omezení smluvního výzkumu a komerčních aktivit výzkumných organizací. Je však před námi ještě dlouhá cesta směrem ke kultivaci akademického prostředí a respektování pravidel běžných v tržním prostředí našich západních sousedů.

Proč myslíte, že byste měl do představenstva SPČR být zvolen právě Vy?

Svazu mohu nabídnout 25 let praxe v aplikovaném výzkumu od pozice řadového výzkumníka přes pozici náměstka výzkumné organizace velké společnosti (ŠKODA Plzeň) až po spolumajitele dynamicky se rozvíjející výzkumné organizace, kterou jsem spoluzakládal a budoval od nuly až po dnešní stav 70 výzkumníků s obratem kolem 100 mil. Kč. Ve svém postavení a činnosti tedy spolupracuji jak s klasickými akademickými i neakademickými výzkumnými organizacemi, tak i s celou řadou firem od malých až po nadnárodní společnosti.

Mohu tedy velmi dobře pochopit pohled klasicky byznysový i pohled akademického výzkumníka na vzájemné vztahy. Svaz by se, podle mne, měl v každém případě účastnit dialogu mezi výzkumnou a aplikační sférou a postupnými kroky kultivovat toto prostředí a odstraňovat různé nešvary, které se zde vyskytují.

Děkuji za rozhovor.

Martin Podařil

 

Aktuální daňové zvýhodnění výzkumu a vývoje

Od roku 2005 mohou firmy uplatnit odečitatelnou položku od základu daně dle §34 odst. 4 až 6 ZDP na výzkum a vývoj (odečíst od daňového základu ještě jednou část nákladů vynaložených na výzkum a vývoj). Od 1. 1. 2014 byla možnost odpočtu rozšířena také o nakupovaný výzkum. Daňové zvýhodnění mohou využívat firmy, které na daný výzkum nečerpají jiné veřejné prostředky.

Tento nástroj využívá již přes 1 000 firem, které si například v roce 2012 snížily daňový základ o 10,5 mld. Kč a ušetřily 1,99 mld. Kč. Toto zvýhodnění hraje roli také při rozhodování zahraničních investorů. Jednoznačně nejvíce ušetřily firmy ze zpracovatelského průmyslu, dále ICT, vědecké organizace a také firmy z oblasti peněžnictví a pojišťovnictví.

Hlavním účelem zákonného přijetí tohoto zvýhodnění v r. 2005 bylo podpora výzkumu a vývoje jako jedné z podnikatelských činností firem samozřejmě proto, že konkurenceschopnost nejen firem, ale celého hospodářství v současné době záleží především na míře komerčního uplatnění inovací vycházejících z vlastního výzkumu a vývoje.

Po počáteční neznalosti začaly firmy provádějící vlastní výzkum a vývoj stále více tento nástroj podpory inovací využívat, ale „výpadek“ z daně z příjmů nikdy nenabyl hodnot, kterých se obávalo při přijímání § 34 Ministerstvo financí.

V prvních letech platnosti daňového zvýhodnění nebyly celkem zaznamenány problémy s uznáváním zvýhodnění Finančními úřady. Bohužel v poslední době se situace mění. Finanční úřady se v poslední době snaží o efektivnější výběr daní, ale bohužel často nerozlišují ve svých postupech rozdíl mezi daní z topných olejů a uplatňováním odpočtu dle § 34. Navíc tyto případy řeší řadoví úředníci, kteří se většinou do styku s problematikou výzkumu a vývoje nedostali. Proto se stále více množí případy neuznání odpočtu a následných sankcí ze strany FÚ. Samozřejmě, že mezi daňovými poplatníky se vždy najdou i podvodníci zneužívající toto zvýhodnění. Přístup FÚ je však v řadě případů až příliš tvrdý. Jejich námitky především směřují k argumentu, že se nejedná o výzkum a vývoj, případně zpochybňují novost výsledku výzkumu a vývoje. Došlo už i k řadě soudních sporů, kde proti sobě stojí na obou stranách znalci z příslušného oboru. Problémem však je, že v tomto případě není možno použít klasických soudních znalců, protože takový obor ve znalectví neexistuje. Existují sice znalci specializovaní na § 34, ale prakticky pouze po stránce účetní. Ale problém týkající se konkrétní technické záležitosti musí oponovat znalec z příslušné konkrétní technické oblasti.

Hlavní problémy kromě toho, že úřední osoby provádějící daňovou kontrolu nemají žádnou kvalifikaci (vzdělání a praxi) v oboru, ve kterém je výzkum a vývoj realizován, jsou:

– rozdílný výklad finančních úřadů na různých úrovních a v různých regionech především v posuzování tzv. „ocenitelného prvku novosti“ jako nezbytného předpokladu pro uznání odpočtu,

– neuznávání posudků renomovaných znalců,

– neuvádění konkrétních důvodů v případě záporného stanoviska FÚ.

Finanční úřady (a potažmo MF) nejdříve projevily snahu problém řešit. Proběhla řada jednání mezi zainteresovanými stranami – na jedné straně zástupci MF a FÚ, na straně druhé zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR, Technologické agentury ČR, Asociace výzkumných organizací apod. Technologická agentura ČR dokonce uzavřela v rámci jednoho ze svých projektů smlouvu s MF o proškolení části zaměstnanců FÚ. Podle názorů odborníků i příslušné pracovní skupiny v TA ČR to však nestačí a je nutné upravit i celý systém posuzování těchto případů Finančními úřady. Některé z námětů: zvýšit při posuzování jednotlivých případů účast technických odborníků z daného oboru, zřídit na FÚ pracoviště specializovaná na tuto problematiku, využít některou stávající součást státní správy, která má v gesci aplikovaný výzkum a vývoj k posuzování jednotlivých případů či najít jiná řešení.

Jednání mezi uvedenými partnery probíhala vcelku nadějně, v poslední době však bohužel zájem MF na řešení problému poněkud ochladl a zdá se, že zvítězila preference na výběr daní stůj co stůj, před podporou smysluplné činnosti, která přináší republice daleko větší hodnoty, než právě teď vybrané daně.

Ing. Václav Neumajer

výkonný předseda AVO

Jak rozdělovat peníze na výzkum

Josef Veselka, zdroj: Reflex

Usain Bolt protrhává pomyslnou cílovou pásku závodu na 100 metrů. Opět jednoznačně vítězí v čase pod 10 vteřin. Na tiskovou konferenci po závodě se však místo něj dostaví obtloustlý muž středního věku tvářící se zamyšleně a při řeči svírající bradu mezi palec a ukazovák. Všem oznámí, že s nastalou situací je třeba něco urgentně udělat, protože stávající způsob hodnocení výkonnosti sprinterů znevýhodňuje obézní bělochy ve středním věku. Ti pak dosahují v průměru dvojnásobného času než pan Bolt a cítí se diskriminováni. Zatím se tedy měření času ruší a pracovní skupina skvělých žen a mužů již pracuje na spravedlivějším systému měření sprinterské výkonnosti.

Tak nějak podobně si kardiolog a předseda správní rady NF Neuron Josef Veselka představuje realitu hodnocení vědecké výkonnosti v naší zemi. (celý článek zde).

 

Glosa Zdeňka Tůmy

“V dohánění západní Evropy jsme se téměř zastavili. V minulosti nám pomohlo, že jsme měli obrovský potenciál růstu produktivity a díky lepšímu řízení, přílivu kapitálu nebo novým technologiím se nám ho podařilo vytěžit. A teď bychom měli přeskočit na to, o čem všichni patnáct let mluví: věda, výzkum, inovace. Ale to nejde přes noc a ne vždy se to musí úplně povést.”

Zdroj: Rozhovor v HN, Foto: Matej Slávik

Glosa Martina Jahna

Bylo by užitečné, aby se Česká republika vrátila k progresivnímu trendu postupného zvyšování podpory VaVaI ze státního rozpočtu, ale zároveň by měly být využívány i další formy podpory, např. finanční nástroje. Podporu je třeba zaměřit do oborů, v nichž jsou regiony i celá Česká republika konkurenceschopné a do oborů, které ideálně využijí nové znalosti, produkované přednostně výzkumnými organizacemi. Je třeba změnit strukturu směřování veřejných výdajů na VaV posilováním účelového financování na úkor institucionálního. Nárůst veřejných výdajů by měl být přednostně směřován na programy aplikovaného výzkumu. S tím souvisí i struktura výzkumné infrastruktury, kde České republice chybí instituce, zaměřené na aplikovaný výzkum typu německé Fraunhoferovy společnosti.

Měl by být kladen důraz na vytváření vazeb mezi firmami (klastry), zavádění nejlepších metod řízení a rozvoje firem, rozvoje lidských zdrojů a spolupráce s univerzitami i se středními školami. Zvláštní pozornost zaslouží podpora mobility pracovníků mezi akademickou a privátní sférou.

I přes masivní podporu transferu technologií ze strukturálních fondů existují velké rezervy v efektivitě ochrany doposud nechráněných výsledků VaV. To by vyžadovalo především zlepšení motivace výzkumných organizací k transferu poznatků, např. vhodnou úpravou metodiky hodnocení výsledků VaV. Je nutné zvýšit úroveň znalostí absolventů přírodovědných a technických studijních programů na vysokých školách o ochraně duševního vlastnictví a o jejím ekonomickém využití, ale rovněž podpořit i zájem mládeže o studium přírodovědných a technických oborů.

Martin Jahn

prezident Sdružení automobilového průmyslu ČR

 

Přečtěte si nový zprAVOdaj

V pořadí již sedmé číslo zprAVOdaje právě dorazilo z tiskárny. Stáhnout nebo přečíst si ho můžete ZDE.

Uvnitř najdete například glosu Martina Jahna k podpoře výzkumu, vývoje a inovací, představení dvou inovačních draků z Libereckého kraje, informace o Roku průmyslu a technického vzdělávání, reportáž z předávání cen TAČR a nechybí ani tradiční rubriky Marketingová polepšovna (tentokrát o start-upech), věda pohledem, akce a reakce a zajímavosti z online světa. Přejeme příjemné čtení.

Nový zprAVOdaj čtěte  ZDE.

Facebook je věda

Uspět na facebooku vyžaduje víc než jen sdílení obsahu s přáteli. Je to věda – čísla, data a tvrdá fakta. Přečtěte si, jak získat více z vašeho úsilí v kapitole připravované knihy Science of marketing od Dana Zarrella.

Dozvíte se například:

– optimální dny a časy k vkládání příspěvků,

– jaká má být správná délka příspěvků,

– jak často psát příspěvky,

– důležitost práce s obrázky,

– nejvíce a nejméně sdílená slova.

 

Stahujte zde: Science of Facebook

A pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho. Díky 😉

 

Martin Podařil, AVO PR & marketing

Aplikovaný výzkum si stěžuje na připravovanou Metodiku hodnocení

Pod hlavičkou Asociace výzkumných organizací se dnes v Letňanech sešli zástupci organizací, které se věnují především aplikovanému výzkumu (VZLÚ, VÚTS, MMV, SVÚOM, VÚPT a COMTES FHT) s tvůrci nové metodiky hodnocení výzkumných organizací v rámci IPN Metodika. Jednání se zúčastnil také zástupce Svazu průmyslu a dopravy. Zásadní připomínka zní: V nově připravované metodice nejsou vůbec zohledněny výsledky aplikovaného výzkumu, jako je prototyp, užitný vzor nebo technologie na klíč.

Profesorka Moravcová vysvětluje Liboru Krausovi z AVO harmonogram prací v roce 2015.

Profesorka Jitka Moravcová, hlavní odborná garantka připravované Metodiky nejprve představila harmonogram příprav. Na konci listopadu se uzavře veřejná diskuze a ihned nato začne probíhat malé pilotní ověření na 18 institucích (6 veřejných vysokých škol, 6 ústavů Akademie věd a 6 ostatních výzkumných organizací). Hned po novém roce pak začne velké pilotní ověření. Výsledky pilotního ověření budou známy v květnu, resp. v září. V září pak bude také představena Závěrečná zpráva s finální Metodikou.

Prezident AVO Libor Kraus přednesl největší výtku: „Celé hodnocení je založené na peer-review a publikacích, aplikační výsledky jako užitný vzor nebo prototyp nejsou hodnocené ani zohledněné.“ Tento názor podpořil také prezident Asociace leteckých výrobců a ředitel Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Josef Kašpar: „V navržené metodice je téměř nulovému zahrnutí aplikačních výsledků. Patenty a certifikované metodiky nestačí. Je potřeba přidat např. prototypy, technologie a software. Systém hodnocení organizací, které se zabývají aplikovaným výzkumem není dobře popsán.“

Profesorka Moravcová slíbila nápravu v podobě zahrnutí a prosazení těchto aplikovaných indikátorů do připravované Metodiky a také zahrnutí vybraných členů AVO do velkého pilotního ověření, které začne v lednu 2015.

Prezident AVO na radiu BBC

Prezident AVO Ing. Libor Kraus byl 20.11.2014 hostem ve vysílání Studia ZET radia BBC. Hovořil o nárůstu nominálních výdajů na vědu a výzkum v České republice, o investicích podniků do výzkumu a vývoje na vysokých školách a ústavech Akademie věd, o potřebných krocích pro změny k lepšímu atd.

Odkaz na oficiální článek rádia BBC i s celým záznamem naleznete ZDE.

Nahlédnout pod pokličku natáčení a dozvědět se lék na lepší spolupráci firem a škol pak můžete prostřednictvím krátké ukázky z rozhovoru:

 

Čestný předseda AVO hostem ČT

Čestný předseda Asociace výzkumných organizací Ing. Miroslav Ecler byl 19. 11. 2014 hostem pořadu Události v regionech v České televizi. Hovořil o hodnocení výzkumných projektů, regionálních trendech i výdajích na výzkum a vývoj.

Záznam si můžete prohlédnout ZDE (vystoupení p. Eclera v čase od 5:05 do 9:25).

Čestný předseda AVO Ing. Miroslav Ecler hostem pořadu Události v regionech.

 

Jak správně komunikovat výzkum?

Evropská komise před pár dny zveřejnila první verzi příručky s názvem Průvodce komunikace výzkumu a inovací. Je vhodná především pro žadatele v programu Horizon 2020, ale své si v ní jistě najdou všichni, kteří se zabývají vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi.

Příručku si stáhněte kliknutím na odkaz: h2020-pruvodce komunikaci

 

Přečtěte si podzimní zprAVOdaj se zaměřením na průmysl

Můžete si jako první přečíst nový zprAVOdaj: jaká je budoucnost českého strojírenství, problémy s daňovým odpočtem na VaV, výzkum jako investice, nová evropská pravidla ve VaV, anketa, sociální média ve VaV, věda pohledem…a mnohem více zde: bit.ly/ZtbyA2

Záznam z jednání o metodice hodnocení výzkumu

Zástupci společnosti Technopolis group UK (Bea Mahieu a Michal Pazour) a členové předsednictva AVO (Libor Kraus, Miroslav Václavík a Milan Petrák) se 12. 9. 2014 sešli v Praze, aby diskutovali o tvorbě nové metodiky hodnocení výzkumu v rámci IPn Metodika a pohledu AVO na tuto problematiku.

Na obrázku zleva M. Pazour, L. Kraus, M. Zemko, B. Mahieu, M. Petrák, M. Václavík

Prezident AVO a zároveň předseda představenstva výzkumné organizace COMTES FHT Libor Kraus hned na začátku zdůraznil nesmyslnost společného hodnocení základního i aplikovaného výzkumu: „Rozdělil bych výzkumné organizace na ty, které dělají základní výzkum a na ty, které dělají aplikovaný. Samozřejmě, že budou moci dělat ten i ten, ale pro každý musí být jiné výstupy.“

Profesor Miroslav Václavík, bývalý generální ředitel VÚTS Liberec, se ke kritice metodiky přidal: „Současná metodika potlačuje spolupráci výzkumných organizací s firmami, místo aby ji podporovala! Aplikovaný výzkum je po všech stránkách bit.“

„Peníze na výzkum jsou špatně rozdělovány a je jich málo. Místo abychom spolupracovali, soupeříme spolu“, doplnil ředitel Výzkumného ústavu anorganické chemie Milan Petrák.

Bea Mahieu poděkovala za zpětnou vazbu od zástupců aplikovaného a průmyslového výzkumu a přidala také svůj názor na metodiku: „For me it’s not a methodology. For me it’s a truly coffee mill. There is total underestimation of outcomes. What matters are numbers, not quality. There should also be a control system“.

Po kritice současné metodiky zástupci společnosti Technopolis group představili základní parametry metodiky připravované: „For us is the new metodology not gonna be just about results and it will take account of different types of organizations.“

To kvitoval prezident AVO Libor Kraus a dodal: „Celý systém hodnocení je špatně nastaven. Česká republika by měla říct, kam chce směřovat a co chce od výzkumných organizací dostat.“

Doufejme tedy nejen v lepší efektivitu hodnocení výzkumu, ale především také v osvícené vedení nového úřadu vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka, které by mělo držet kormidlo budoucího směřování České republiky.

Návštěva premiéra Sobotky u vicepremiéra Bělobrádka

Ve čtvrtek 7. srpna proběhla bilanční schůzka premiéra Bohuslava Sobotky s místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavlem Bělobrádkem. Setkali se na netradičním místě. Nebylo to v pracovně Strakovy akademie ani v sídle ČSSD nebo KDU-ČSL, ale na střeše jednoho slavného výzkumného ústavu. Zaměstnanci mu říkají květák. Slavný je z důvodu, že na něm působil asi nejznámější vědec poslední doby Antonín Holý a také proto, že má z patentů pana profesora nemalé příjmy. Premiér Sobotka a vicepremiér Bělobrádek si povídali na střeše nové budovy Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Po necelé hodince povídání si oba v doprovodu novinářů prohlédli novou budovu ústavu a také si na vlastní kůži vyzkoušeli několik pokusů (video si můžete prohlédnout ZDE).

Aby nakonec před novináře zasedli a pohovořili o tom, jaké kroky můžeme od vlády v oblasti vědy, výzkumu a inovací v dohledné době očekávat. Jsou to:

1. Rekonstrukce Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace

2. Nový zákon o podpoře výzkumu a vývoje

3. Revize výdajů na výzkum a vývoj

4. Změna systému hodnocení a financování výzkumných organizací

5. Mezinárodní spolupráce se státy, které kladou důraz především na aplikovaný výzkum (USA, Čína, J. Korea, Izrael a Německo).

Premiér Sobotka ocenil, že se Pavlu Bělobrádkovi daří “dostat k jednomu stolu” různorodou komunitu zástupců akademické obce, vědců a byznysu a plní roli mediátora a koordinátora, jehož cílem je nalézt společnou řeč pro všechny.

Martin Podařil, AVO

Kafemlejnek mele z posledního

Ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu v Praze Letňanech se ve středu 23. 7. 2014 sešli zástupci Asociace výzkumných organizací (AVO) s prof. Jitkou Moravcovou a prof. Václavem Havlíčkem, aby společně diskutovali o přípravě nové metodiky hodnocení výzkumných organizací vytvářené v rámci IPN Metodika. Nová metodika by měla v horizontu tří let nahradit tu současnou, které se již dnes neřekne jinak než kafemlejnek.

Náměstek ministra pro vysoké školství a výzkum Jaromír Veber podepsal 29. května 2014 smlouvu se společností Technopolis Limited z Velké Británie, která vypracuje návrh nového systému hodnocení a financování výzkumu a vývoje v České republice (více zde). Tato nová metodika by měla být hotova příští rok v květnu. Do její tvorby zasáhnou zástupci vysokých škol, Akademie věd i průmyslu a změna by tedy měla proběhnout v rámci široké dohody. „Naším cílem je stav, kdy budou všichni stejně spokojeni“, řekla hned na začátku setkání profesorka Jitka Moravcová, hlavní odborný garant projektu.

V říjnu bude hotová první pracovní verze nové metodiky. Ta bude následně odeslána do připomínkového řízení k veřejné diskuzi. Po novém roce pak proběhne malé pilotní ověření. To bude probíhat v každém ze zhruba 10-12 oborů na třech typech výzkumných organizací – na vysokých školách, ústavech Akademie věd a u členů AVO.

Prezident AVO Ing. Libor Kraus tuto možnost přivítal a dodal: „Důležité bude nastavení hodnotících indikátorů a důsledná kontrola výsledků výzkumu, aby se nevytvářely publikace a patenty pouze do šuplíku.“

Aby změna metodiky nebyla skoková a nezpůsobila velké problémy, shodli se všichni účastníci na tom, že by se měla současná metodika postupně upravovat až do stavu, kdy budou skutečně spokojeni všichni. AVO dlouhodobě bojuje proti současné metodice, dokonce připravilo vlastní Metodiku, která je ke stažení na www.avo.cz a bude se na tvorbě nové metodiky ráda aktivně podílet.

AVO (Asociace výzkumných organizací) byla založena v roce 1990 v Brně jako dobrovolné sdružení právnických a fyzických osob, které se zabývají výzkumem a vývojem nebo mají s touto činností společné zájmy. AVO zastupuje zájmy především těch subjektů, jejichž dosažené výsledky výzkumu a vývoje jsou v převážné míře komerčně využívány. V současné době reprezentuje více než 80 společností a přes 8 tisíc lidí činných v této oblasti. Je jediným sdružením v ČR, které reprezentuje aplikovaný výzkum a vývoj v podnikatelské sféře, tedy výzkum rozvíjený a provozovaný převážně z privátních zdrojů. Prezidentem AVO je Ing. Libor Kraus.