Tag Archives: Proof-of Concept

Investiční potenciál základního výzkumu

V projektech základního výzkumu se najde řada klenotů, které by tzv. business angels – investoři mohli vyleštit až k velkému komerčnímu úspěchu. Své o tom ví například prezident Evropské výzkumné rady (ERC) Pierre Bourguignon, který na nedávném kongresu v Eindhovenu investory nabádal, aby sledovali projekty ERC, zejména pak ty z programu “Proof of concept”.

bourginon

Jean-Pierre Bourguignon, prezident ERC

Klenoty máme i v České republice

Prosebné volání základního výzkumu po větších investicích soukromého kapitálu může být dle mého záhy vyslyšeno. Je ovšem nutné základní výzkum a jeho zajímavé výsledky dobře prezentovat, aby si ho potenciální investoři nebo firmy vůbec všimli a následně především ukázat jeho možnosti směrem ke komerčnímu využití – formou analýzy trhu, due diligence apod.

Evropský výzkumný prostor

Přes 25% světových investic do výzkumu se realizuje v Evropské unii i když zde žije pouhých 7% světové populace. Tyto investice pak přinášejí výsledky v podobě třetinového podílu na všech světových publikacích a všech světových patentech. Podle prezidenta ERC Bourguignona je ale důležité překlenout určité mezery. Když se podíváme na výkonnost inovačních systémů v globálním kontextu, USA a Jižní Korea překonávají EU o 17% a Japonsko o 13%.  Podíl EU na horním jednom procentu nejvíce citovaných vědeckých publikací je 29.8% proti americkému podílu 46.4%. Evropská unie utrácí za výzkum a vývoj o 0.9% svého HDP méně než Spojené státy, o 1.6% méně než Japonsko a o 2.3% méně než Jižní Korea. To podtrhuje skutečnost, že existují mezery nejen v kvalitě výstupů, ale také v množství peněz vynaložených na výzkum a vývoj.

Martin Podařil, AVO

čerpáno ze Science Business

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Špičkový základní výzkum představen investorům

10 držitelů grantů Proofof-Concept Evropské rady pro výzkum (ERC) představilo minulý týden své inovativní nápady investorům. 

Evropa produkuje velmi dobré vědce, ale těm často chybí dovednosti, podpora a zdroje na to, aby mohli svůj nápad dostat z laboratoře a trh.

Jedním z klíčových prvků je schopnost demonstrovat komerční potenciál nápadu, dalším pak získání potřebného kapitálu. Do třetice je potřeba mít správný tah na bránu. Všechny tyto prvky obsahuje tzv. elevator pitch, ve kterém mají rádoby podnikatelé tři minuty na vysvětlení svých myšlenek a přesvědčení investorů.

Ukázka elevator pitche (Utah State University winner 2010):

Něco podobného se událo minulý týden na zasedání European Research Council (ERC), kdy devět vítězů grantů ERC Proof-of Concept bylo nejprve proškoleno a následně byli vyzváni, aby předložili své nápady investorům v již zmíněném elevator-pitchi.

Projekty se týkaly široké škály technologií, od 3D tiskových nástrojů pro nanostruktury až po enzymy schopné rozpoznat nukleotidové sekvence v RNA molekulách. Vítězem se stal Alberto Broggi, profesor na univerzitě v Parmě, který vyvinul nízkonákladový 3D senzor, následovaný Armaganem Kocerem, odborným asistentem na katedře neurovědy na University Medical Center Groningen, který uspěl se svým projektem rozvíjejícím cílený transport léčiv do systému.

Držitelé grantů se naučili, jak projekty úspěšně prezentovat i pod velkým tlakem a pak se také zapojili do širší politické diskuze o pomalém a riskantním procesu dostávání nových nápadů na trh.

Diskuze se zúčastnil také JeanPierre Bourguignon, předseda ERC, Peter Gudmundson, prezident Royal Institute of Technology, Laura Montagna, ředitelka výzkumného centra SKF a RobertJan Smits, generální ředitel DG Research and Innovation v Evropské komisi.

erc blog

Jean-Pierre Bourguignon a Robert-Jan Smits

 

Co je tak těžkého na tom dostat dobré nápady na trh?

Výzkumníci nemohou dělat všechno. V první řadě je třeba se soustředit na výzkum. Ale zdá se nevyhnutelné, že se výzkumníci musí zaměřit také na duševní vlastnictví a obchodní aspekty svých projektů. Držitel PoC grantu Kocer řekl, že vědci vedle sebe potřebují lidi, kteří se starají o podnikání a ochranu duševního vlastnictví, protože tyto starosti mohou odvádět pozornost od skutečného výzkumu.

Ne všechny vysoké školy a výzkumné ústavy mají dobře fungující centra transferu technologií (CTT) a vědci jsou často vtaženi do procesu, o kterém toho mnoho neví. Na to myslí Evropská komise financováním základních obchodních a právních vzdělávacích programů pro slibné výzkumné pracovníky, kteří chtějí dostat své nápady na trh, ale chybí jim potřebné knowhow.

Univerzity by měly svým výzkumným pracovníkům více pomáhat uspět. V současné době evropské vysoké školy nenabízejí mnoho podnětů nebo podpory spolupráce s průmyslem. Vědci jsou odměňováni za publikování v nejlepších časopisech čím lepší časopis, tím vyšší odměna a pak se bojí spolupracovat s průmyslem, protože jim to může být na škodu v jejich akademické kariéře.

Peter Gudmundson i RobertJan Smits argumentovali, že evropské univerzity by se měly pokusit překonat tuto kulturní bariéru a vytvořit nový systém odměňování. V opačném případě budou dobré nápady živořit v temných knihovnách a on-line databázích.

“Vysoké školy a výzkumní pracovníci potřebují systém odměňování, který zohlední ochotu riskovat komercializaci jejich nápadů”, řekl Smits. Dodal také, že je potřeba více platforem mezi akademickou obcí a průmyslem.

Získání větší ekonomické hodnoty ze základního výzkumu

Je pravdou, že mnozí vědci se domnívají, že musí učinit volbu mezi akademickou kariérou a bohatstvím. Navíc, mnoho z nich je konzervativních a pohlížejí na podnikání jako na velmi riskantní záležitost. Granty PoC se snaží překonat tyto mylné představy a umožňují vynikajícím vědcům otestovat jejich nápady nebo postavit prototypy, aby mohli svůj výzkum ověřit.

“Stát se slavným profesorem a zbohatnout při tom, může jít ruku v ruce”, řekl Smits. Tyto situace se vzájemně nevylučují, ale systém odměn v akademickém světě se musí změnit a univerzity musí více spolupracovat s průmyslem. Jen pak můžeme očekávat stejnou dychtivost k rozvoji podnikání jako v USA.

Kromě toho, vysoké školy musí být otevřenější a odstranit rozdělení na profesory a studenty, řekl Bourguignon. Lidská interakce je velmi důležitá a vzdělávací systém se musí změnit, aby se tento faktor dostal do hry.

“Výzkumníci mohou mít potřebnou motivaci a invenci, ale také je třeba zažít překážky a omezení, kterým se v průmyslu čelí”, řekla Montagna. Firmy si nemohou dělat všechno sami, potřebují partnery, kteří se dokážou přizpůsobit rytmu průmyslu.

Gudmundson poukázal na to, že univerzity musí přijmout podnikatelskou kulturu, která umožní vytváření více start-upů a začínajících podniků, jejichž cílem bude dosáhnout na globální trh. Evropa by si mohla vzít příklad z malých zemí, které jsou nuceni tímto způsobem přemýšlet.

zdroj: http://www.sciencebusiness.net

Leave a comment

Filed under Uncategorized