Česká věda do světa

Čeští vědci by mohli získat mnohem více finančních prostředků na svůj výzkum. Musejí však zvýšit svou aktivitu a úspěšnost při získávání grantů z mezinárodních dotačních programů zaměřených na výzkum a vývoj. Jedná se především o tzv. rámcové programy EU. Aktivita Čechů v tom posledním, 7. Rámcovém programu, byla totiž podprůměrná.

„Z průběžných statistik hodnocení účasti a úspěšnosti ČR v tomto programu vyplývá, že zatím 1089 českých výzkumných týmů se účastní řešení 893 projektů a tyto týmy požadují od Evropské komise celkovou podporu ve výši 210 milionů eur,“ přiblížila Naďa Koníčková z Technologického centra AV ČR, jež je vedoucím oddělením Národního informačního centra pro evropský výzkum, které zastřešuje činnost národních kontaktních pracovníků pro rámcové programy EU.

graf tccz

„Pokud přepočteme počet výzkumných týmů, které se podílely na přípravě návrhů projektů na 1 mil. obyvatel, dosahuje ČR sedmého nejhoršího umístění mezi státy EU-27. Podobné je to také s počtem účastí na 1. mil obyvatel, kdy ČR je až na 22. místě v EU-27. Pokud místo počtu účastí uvažujeme celkovou výši požadované podpory ze 7. RP připadající na 1 mld. € hrubých výdajů na VaV, je ČR čtvrtou nejhorší zemí mezi zeměmi EU-27. Celkově tedy nezbývá než konstatovat, že instituce a organizace v ČR vyvíjejí malou aktivitu při přípravě návrhů projektů do mezinárodních programů.“, dodává Koníčková.

Účast na mezinárodních projektech přinese více peněz pro českou vědu a výzkum

Příčin tohoto stavu je více, především nedostatek zkušeností, tvrdá konkurence, nedostatečná podpora výzkumných týmů, nízká motivace či orientace výzkumných týmů na jiné druhy podpory. Význam mezinárodní spolupráce je pro rozvoj české vědy přitom zásadní. Jsou to především cenné zkušenosti spolupráce s předními evropskými výzkumnými pracovišti, ale i průmyslovými vývojovými laboratořemi velkých firem. Mezinárodní programy tak poskytují českým vědcům nejen zcela výjimečnou možnost účasti ve velkých projektech s celoevropským významem, ale nepochybně znamenají i významnou finanční podporu výzkumných aktivit zdejších organizací. Tato možnost je ještě umocněna začátkem nového programovacího období, kdy v novém rámcovém programu „HORIZONT 2020“ je k dispozici přes 77 miliard eur.

okonovatech

Zlepšit tento stav by mohl nový projekt s heslem „Česká věda do světa“, jehož realizátorem je Podnikatelské a inovační centrum BIC Brno. Cílem je zvýšit aktivní účast českých výzkumných týmů a pracovišť v mezinárodních projektech výzkumu a vývoje. Pomoci by tomu měla především inovativní infrastruktura projektu a rovněž komunikační strategie využívající moderních komunikačních kanálů.

Nezbytné je propojení výzkumníků s firmami

V rámci projektu vznikla „Vědecká rada“ složená z 30 vážených akademických osobností a současně zástupců výzkumných ústavů a institucí. Její účel vysvětluje předseda Rady, emeritní rektor VUT v Brně Petr Vavřín: „Vědecká rada bude fungovat jako platforma pro neformální výměnu poznatků a informací, poskytne poradenství pro správné zařazení projektů vědeckých pracovišť, bude fungovat jako diskusní fórum pro predikci směrů vývoje technologií a také bude hledat možnosti propojení výzkumu s potřebami praxe,“ říká profesor Vavřín.

A právě posledně jmenovanou funkci „Vědecké rady“ akcentuje ředitel BIC Brno Karel Kouřil: „Naše výzkumná pracoviště často dosahují unikátních výsledků, což považuji na jedné straně za velký úspěch. Na druhé straně se tyto výsledky ne vždy dostávají na trh a nalézají tržní uplatnění. Pomocí našeho projektu se pokusíme zvýšit spolupráci akademické sféry s firmami, čímž podpoříme využití výsledků výzkumu v praxi.“

Inovace v marketingu zvýší informovanost

Aktivity českých výzkumných týmů budou v rámci projektu podpořeny asistencí a poradenstvím, odbornými workshopy a konferencemi, sdílením zkušeností a osvědčených postupů, PR aktivitami, a trochu netradičně také prostřednictvím informačních sociálních sítí.

„Právě zapojení sociálních sítí je inovací v komunikaci mezi vědeckými pracovišti, firmami a ve vyhledávání mezinárodních partnerů, programů a projektů. Tyto komunikační kanály se v rámci vědecko-výzkumných aktivit takřka nepoužívají. My v nich naopak vidíme velký potenciál v zefektivnění komunikace a zjednodušení získávání informací,“ přiblížil ředitel BIC Brno Karel Kouřil.

 

Pro více informací se prosím obraťte na kontaktní osobu:

Ing. Petr Majer

BIC Brno spol. s r.o.

mobil: +420 607 542 728

e-mail: projects@bicbrno.cz

 

Advertisements

5 Comments

Filed under Uncategorized

5 responses to “Česká věda do světa

  1. michailo

    Tak ten komentář se zdůvodněním stavu je ale úplně mimo. Naše grupa řeší tři výzkumné projekty FP7 (dva velké, jeden malý), takže si dovolím tvrdit, že o tom něco vím. Problém jsou české instituce! Je pro mne !daleko jednodušší! se schovat za francouzký výzkumný institut nebo švýcarskou firmu, než koordinovat něco s tím naším českým úřednickým odpadem. Absolutní kolize mezi tím, co chce brusel a tím, co chce CZ úřad = dvojí agenda. Kontroling ze strany CZ úřadů (finančák, ministerstvo školství, ministerstvo financí) jenom buzerace. Vymáhají věci v rozporu s platnými zákony. Do toho totální nepořádek ve veřejných zakázkách, které musím podstupovat ikdyž exituje jediný dodavatel přístroje. A pak jako třešinka na dortu ministerstvo životního prostředí. Tam snad nabírají výhradně absolventy praktické školy.
    A české firmy? Jedním slovem katastrofa. Tam nejde o výzkumnou práci, ale o peníze navíc pro firmu. Švýcarská firma mi jako partnera deleguje člověka, co je orientovaný v problematice, zná procesy ve firmě a dokáže i říct, co po mně chce. CZ firma mně předhodí zoufalci, co neumí anglicky. CZ firmy, se kterými jsem byl v kontaktu, do jedné nestály o žádné inovace, ale buď o to zjistit, jak taky vyrobit “tamto, co mají oni”, nebo tamto ale levnějc. To je ztráta času a vyhazování peněz.
    Navíc teda řešit teď čerpání z FP7, když ještě nejsou ani náznakem informace o FP8, mi přijde jako plýtvání energií.

    • Díky za komentář michailo…asi se shodneme na tom, že v rámci evropských programů (FP7, Horizon 2020) máme mnohé co zlepšovat. A diskuze na toto téma není myslím plýtvání energií, naopak měla započít mnohem dříve. Snad se české subjekty do Horizontu 2020 zapojí v mnohem větší míře a se snahou se někam posunout, ne jen získat dodatečné prostředky 😉

      • michailo

        Diskuze na téma čerpání z FP7 je dle mého naprosto zbytečná, protože ten končí. Absolutně mně rozčiluje, že se nikdo s náma nechce bavit o přípravě na FP8. Naši partneři z Německa, Schweizu a Francie už mají koncepty projektů na FP8 připraveny od loňského roku. Pokud budu muset napřed řešit, jak nakrmit CZ úředního šimla a teprve pak, čím naplnit žádost o projekt, tak si troufám prorokovat, že se české subjekty ve větší míře zapojí jen těžko. A dál mi teda hlava moc nebere, kde se bere tento rozdíl. Švýcarská firma si nás vyhledá a osloví se zájmem jít do FP8 a ví naprosto přesně, co chce a co my jí můžeme poskytnout, aniž bychom se kdy předtím setkali, protože se prostě v oboru orientuje. Zatímco české organizace pořádají konferenci o končícím rámcovém programu. V tomto směru jsem realista, optimista ne.

      • Je důležité vyhodnotit, proč jsme se do FP7 moc nehrnuli a poučit se z toho! FP8 myslíte Horizon 2020? Pokud vím, tak již probíhají informační semináře.

  2. michailo

    Ano, FP8 myslím Horizon. A to je ono: Již(!) probíhají informační semináře. Na období 13-20 :-/
    Němci znali požadavky a podmínky vlastních německých úřadů už od začátku roku 2012. Projekty mají předpřipravené a prakticky čekají už jen na výzvy (mají uzavřené i předběžné smlouvy s boucími partnery!)
    A proč jsme se nehrnuli do FP7? Kdo je to my? Znovu opakuji zmínku o tragické zkušenosti s úřením molochem (tři projekty FP7, dva uzavřeny jako excelentní). Úřady nám nepomáhají ani neradí, jako dosáhnout toho či onoho. My když si zjistíme, jak to dělá zahraniční partner, aby účtování bylo správně, tak nás ministerstvo zbuzeruje (zde bych například zmínil, že se co půl roku mění výkaznictví úvazků, no tak to není nic než bordel). Naší motivací bylo hlavně prohloubení spolupráce se zahraničními partnery, protože ty faktické administrativní zátěže a náklady na projekty FP jsou ve finále šílené (z projektu, kde bylo 14 subjektů – z toho 3 firmy- největší potíže s administrací měli překvapě….Češi). Byl bych “nerozumný”, kdybych uvěřil slepě tomu, že při FP8 bude líp. Až dokončím závazky, jdu do háje, tady to nemá smysl. Ani CZ veřejná, ani CZ korporátní sféra dle mých zkušeností o faktickou funkčnost zájem nemá. Jenom naplnit “kritéria a ukazatele a milestones”. A hlavně: vyčerpat! Zmínka ředitele BIC o zapojení sociálních sítí tu tragédii jenom dokresluje. Utěšuju se jenom tím, že to byl asi vtip, protože člověk zkušený to nemohl myslet vážně.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s