Firemní výzkum roste, jeho služby loni vykázaly rekordní miliardu korun

Celkové výzkumně-vývojové služby pro firmy činily vloni rekordní více než jednu miliardu korun. Jen vlastní smluvní výzkum v roce 2016 provedly výzkumné organizace sdružené v Asociaci výzkumných organizací (AVO) za 352 milionů korun. Stoupá i export v oblasti těchto služeb, který loni činil téměř 20 procent. Tuzemské výzkumné organizace mají natolik kvalitní výsledky, že se mohou uplatnit na velmi konkurenčním evropském trhu, řekl prezident AVO Libor Kraus na odborném semináři Byznys s inovacemi, který se konal 4. května 2017 v Praze.

Panelová diskuze Byznys s inovacemi přilákala stovku odborníků na výzkum a vývoj.

 Meziročně vzrostl i příjem prodaných licencí, který sice tvoří méně než jedno procento z celkové částky, nicméně oproti předloňsku stoupl o polovinu.

Aplikovaný výzkum ve všech vyspělých státech světa stojí na třech pilířích: příjmech z činností pro aplikační sektor (smluvní výzkum, prodej licencí, služby); kolaborativním výzkumu a institucionální podpoře. Česká republika si v minulosti prošla boomem finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, které pomohly zmodernizovat a doplnit technické zázemí výzkumných organizací. Od nového rozpočtu EU po roce 2020 se očekává výrazné zkrácení těchto financí, a proto se také začíná zdůrazňovat, aby se zvýšily příjmy výzkumných organizací právě od firemního sektoru.

“Z analýzy vědeckovýzkumného prostředí víme, že Česká republika za Rakouskem nebo Německem zaostává například v investicích rizikového kapitálu do výzkumu a vývoje. Výrazně pak zaostáváme v počtu mezinárodních patentů a podpoře spolupráce inovujících malých a středních podniků. Dlouhodobě se to snažíme změnit a know-how institucí jako je německá Fraunhoferova společnost, se kterou vládní Rada pro výzkum v loňském roce podepsala memorandum o spolupráci nebo rakouská Christian Doppler Forschungsgesellschaft, s jejímž vedením jsme se sešli na začátku dubna, jsou pro nás velkým přínosem a především inspirací. Z této stále intenzívnější spolupráce vidím, že Českou republiku čeká v dané oblasti ještě spousta práce,” řekl místopředseda vlády Bělobrádek.

Prezident AVO Kraus (vlevo) a vicepremiér Bělobrádek diskutují o byznysu s inovacemi.

Nutné odstranit překážky

AVO oceňuje, že stát postupně podporuje aplikovaný výzkum ve výzkumných organizacích. Rovněž byly opět spuštěny programy podpory aplikovaného výzkumu a byl pro letošní rok navýšen rozpočet Technologické agentury ČR (TA ČR), což se plánuje i v roce příštím. Od letošního roku se rovněž mění metodika hodnocení výzkumných organizací, která má nově hodnotit i společenskou prospěšnost a efektivitu výzkumných organizací.

„Domnívám se ale, že z hlediska státní správy by bylo vhodné zaměřit se na odstraňování překážek spolupráce mezi firemním sektorem a výzkumnými organizacemi. Tuto spolupráci brzdí hlavně nevyjasněnost některých legislativních nařízení,“ upozornil Kraus.

Dosud například podle něj není závazný výklad evropského Rámce pro státní podporu VaVaI, který omezuje komerční aktivity na dotované infrastruktuře na maximálně 20 procent (co je „dotovaná infrastruktura“ a co je „kapacita“ je dosud předmětem různých výkladů – někdy docela divokých). Dalším příkladem je možnost daňových odpočtů na služby výzkumu a vývoje (VaV) nakupované od výzkumných organizací.

Panelisté zleva: Kraus (AVO), Bělobrádek (Vláda), Bízková (SIC), Sekáč (MZe), Očko (TA ČR), Novotný (MPO)

Přísné daňové kontroly

Firmy se bojí tyto odpočty uplatňovat, protože se v poslední době staly objekty přísných daňových kontrol. Přitom by možná stačilo tvrdě potrestat podvodníky, ale opět vydat závazný výklad, co musí poplatník (firma) splnit, aby na daňový odpočet dosáhla. Rovněž by bylo vhodné sladit administrativu projektů pro VaVaI, která u některých programů podpory přesahuje výhody podpor.

„Protože se říká, že poučit se má u úspěšných, AVO se inspiruje např. oblastí aplikovaného výzkumu u našich nejbližších sousedů v Rakousku a Německu a činností jejich řídících i výkonných společností,“ uvedl Kraus a dodal: „Absolvovali jsme jednání na německém BMBF (ministerstvo pro rozvoj), jednáme s německým Fraunhoferovým institutem o přímé spolupráci s jednotlivými ústavy i o nastavení systému práce pro firmy. V konci roku 2016 a v lednu 2017 jsme jednali s vedením AIF (Rakouský technologický institut) o jejich zkušenostech, způsobu financování, práci pro firmy.“

Výsledkem je mimo jiné i debata s Úřadem vlády a TA ČR o nastavení nového programu Národní centra kompetence.

Martin Podařil

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Prezident Kraus o byznysu s inovacemi na ČRo Plus

Při cestě na panelovou diskuzi Byznys s inovacemi se prezident AVO Libor Kraus zastavil v redakci Českého rozhlasu Plus, aby posluchačům sdělil, jak výzkumné organizace a inovační firmy obchodují s výsledky svého výzkumu. Záznam si můžete poslechnout ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Tiskový brífink o byznysu s inovacemi

BsI7

Termín: 4. května 2017, čas 11.45 (ihned po panelové diskuzi Byznys s Inovacemi)

Místo: Konferenční prostory OK System (Na Pankráci 125, Praha – Pankrác), přízemí hned za recepcí

Účastníci: Libor Kraus (prezident AVO), Pavel Bělobrádek (vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace), Petr Očko (předseda TA ČR), Eva Zažímalová (předsedkyně Akademie věd ČR) – plus možnost rozhovorů s náměstky odpovědnými za výzkum a vývoj z MPO (Tomáš Novotný) a MZe (Pavel Sekáč).

Témata:

  1. Nová statistika spolupráce výzkumných organizací s firmami (dosud nezveřejněná čísla, trendy, konkrétní organizace, zkušenosti zástupců jednotlivých institucí)
  2. Nepřímá podpora výzkumu a vývoje (odpočet daní na VaV) – aktuální situace v ČR, aktuální zkušenosti konkrétních firem s finančními úřady, postoje a vize vlády
  3. Zkušenosti z Rakouska a Německa v oblasti výzkumu a vývoje a jejich možná implementace do českého prostředí
  4. Možná další témata, která vyplynou z předešlé panelové diskuze Byznys s inovacemi

Kontakt: Martin Podařil, PR & marketing AVO, podaril@avo.cz, 776 133 652

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Nové číslo zprAVOdaje právě vyšlo

Všichni smrtelníci uvidí nové číslo zprAVOdaje až ve čtvrtek 4. května na konferenci Byznys s Inovacemi, ale že jste to vy – můžete hned teď!

Hlavní téma se věnuje robotizaci a digitalizaci a co z toho pro nás plyne. Nechybí ani marketingová polepšovna, která vám ukáže jak se dají prezentace dělat jinak, nápaditěji.

Další články se věnují například budoucnosti českého autoprůmyslu, nepřímé podpoře VaV nebo tomu, jak se rodí sen o českém reaktoru. Zajímavá je i anketa na předposlední stránce, kde se k byznysu s inovacemi v ČR vyjadřují osobnosti českého výzkumného prostoru. Čtěte ZDE

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Informační seminář: H2020 – aktuální směry výzkumu a připravované výzvy

Seminář TC AV, který je pořádán ve spolupráci s Českou membránovou platformou, z.s., se zaměří na možnosti financování z evropského programu Horizont 2020 (H2020) pro špičkové inovační projekty. Zájemci získají přehled o struktuře programu H2020 a o možnostech zapojení do něj s důrazem na zaměření České membránové platformy.

Datum konání: 19. června 2017 (pondělí)
Místo konání: Technologické centrum AV ČR, Ve Struhách 27, Praha 6

Registrace je možná do 16. 6. 2017 nebo do vyčerpání kapacity workshopu ZDE

Program

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Česká hlava – cena Industrie

MPO, Vláda České republiky a Česká Hlava, vyhlašují v rámci již 16. ročníku stejnojmenného projektu zaměřeného na vědu a výzkum, soutěž o nejlepší výrobkovou či technologickou inovaci realizovanou českými, ale i zahraničními podniky na území České republiky – cenu Industrie.
ceska hlava

Přihlášky s příslušnou dokumentací musí být doručeny v elektronické podobě na adresu kontakt@ceskahlava.cz. Příjem nominací byl právě zahájen a uzávěrka jejich příjmů je 30. června 2017. Laureát Ceny Industrie může být tuzemská nebo zahraniční právnická osoba se sídlem a činností v České republice.

Bližší informace naleznete na www.ceskahlava.cz. V případě dotazů se obracejte na cerna@ceskahlava.cz.

Statut ceny Industrie pro ročník 2017

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Komentář AVO ke statistice nepřímé podpory v roce 2015

Počet firem, které nepřímou podporu využívají, roste stejně tak roste i počet problémů, se kterými se při uplatňování nepřímé podpory podnikatelské subjekty, ale i finanční správa potýkají. Z tohoto pohledu Asociace výzkumných organizací předkládá svůj komentář k uveřejněním statistickým výsledkům s přihlédnutím k aktuálnímu stavu v praxi.

Institut nepřímé podpory obsahuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, podle kterého je možné uplatnit v ČR, obdobně jako v dalších zemích EU, odčitatelnou položku na výzkum a vývoj od roku 2005.

Výše nepřímé podpory odpovídá aktuální sazbě daně z příjmu právnických osob, tzn. 19%. Poplatník nedostane finanční prostředky, ale sníží si daňový základ a tedy sníží si daňovou povinnost.

Výhodou nepřímé podpory je možnost její rychlé aplikace na úkoly výzkumu a vývoje (VaV) v reálném čase. Není nutné synchronizovat řešení s vyhlášením a vyhodnocením veřejných soutěží na podporu výzkumu a vývoje formou přímé podpory (dotace). Jde o nástroj, dostupný za stejných podmínek všem podnikatelským subjektům, navíc si podnikatelé u tohoto typu podpory VaV uchovávají svoje záměry pro sebe a neriskují tak vyzrazení obchodního tajemství.

V roce 2015 byla realizována nepřímá podpora VaV ve výši 2,5 mld. Kč, porovnáme-li podíl nepřímé podpory VaV na hrubém domácím produktu, pak je to podle posledních uveřejněných dat za rok 2014 v ČR 0,05%, stejně jako Řecko. Pokud se budeme srovnávat s obdobnými zeměmi, jako jsou Rakousko, kde podíl činí 0,13% nebo Nizozemsko a Maďarsko s 0,15% je zřejmé, že je ještě velmi široký prostor pro investice do výzkumu a vývoje s nepřímou podporou. To je zejména významné s výhledem do rychle se blížícího období, kdy vyschnou zdroje se strukturálních fondů, které v současné době umožňují velmi masivní podporu VaV.

Ze srovnání struktury nepřímé podpory VaV podle odvětví (CZ-NACE) za rok 2015 vyplývá, že z celkového počtu podniků 1306 největší podíl 785 tzn. 60%, tvořily podniky ze zpracovatelského průmyslu, jako jsou především firmy z oblasti strojírenství, elektrotechniky a automobilového průmyslu. Zpracovatelský průmysl využil nepřímou podporu ve výši 1 726 mld., to je 68% z celkové nepřímé podpory VaV v roce 2015. Největší podíl pak ze zpracovatelského průmyslu tvořilo strojírenství v počtu 183 společnosti s 529 mld. nepřímé podpory.

Další statistické údaje o nepřímé podpoře na VaV v letech 2011-2015 v třídění podle oborů, krajů či velikosti podniku naleznete ve zprávě Českého statistického úřadu.

Uvedené koresponduje s tradiční hospodářskou strukturou ČR. Zpracovatelský průmysl a především strojírenství je klíčovou oblastí, jejichž konkurenceschopnost, ne v podobě levné pracovní síly, ale vyspělých, kvalitních výrobcích je podmínkou stability a rozvoje ČR. Uvedené nelze realizovat bez výzkumu a vývoje nových výrobků a technologií. Přímá i nepřímá podpora VaV je pak účinným nástrojem k naplnění této podmínky a je v souladu s prioritami vlády o podpoře výzkumu a vývoje.

Asociace výzkumných organizací vychází z informací od svých členů, ale i dalších podnikatelských subjektů. Jak je uvedeno výše, počet firem, která nepřímou podporu využívají, roste stejně tak roste i počet problémů se kterými se při uplatňování nepřímé podpory podnikatelské subjekty, ale i finanční správa potýkají. Po více jak deseti letech od zavedení nepřímé podpory VaV v ČR je nejvyšší čas shrnout dobré i špatné praktické zkušenosti. Je nutné provést změny v systému nepřímé podpory tak, aby se pravidla zpřesnila a obsahovala jednoznačný výklad. Vhodné je se inspirovat ve srovnatelných zemích a vytvořit obdobné prostředí a mechanismy. ČR neoplývá významnými zdroji surovin, jediným potenciálem jsou lidé a jejich nápady. Tento potenciál zaslouží podporu a trvalou kultivaci podmínek i prostředí.

Ing. Karel Kouřil, Ph.D. a Ing. Miroslav Janeček, CSc.

Členové předsednictva AVO

Odborníci z AVO stáli u zrodu nepřímé podpory výzkumu a vývoje v roce 2005 a od jejího zavedení publikovali řadu zpráv a metodik. V roce 2012 vypracovali jako podklad pro přípravu Národní politiky VaVaI zprávu s názvem Nepřímá podpora výzkumu, vývoje a inovací (ZDE). V letech 2015 a 2016 pak zpracovali 2 metodiky – Metodiku daňových odpočtů na VaV pro poplatníky (ZDE), která slouží jako pomůcka pro ty, co píší projekty VaV a pak Metodiku pro daňové odpočty na VaV (ZDE), která slouží jako pomůcka hodnocení kvality projektů.

Leave a comment

Filed under Uncategorized