Demokracie do vědy nepatří

“Demokracie do vědy nepatří. Zvolené orgány, sněmy a senáty nemohou rozhodovat o výběru ředitelů, děkanů a rektorů – a už vůbec ne o směřování vědy a vysokého školství. Podívejme se na Západ a velmi rychle se můžeme poučit. Určitě není náhoda, že ty nejelitnější americké univerzity jsou řízeny „autoritářsky“, určitě není náhoda, že ředitelé asi nejlepší vědecké organizace na světě, ústavů Společnosti Maxe Plancka, jsou vybíráni v několika krocích, ale žádný z nich není přímá nebo nepřímá volba zaměstnanci toho ústavu. Váha studentů ve vysokoškolských senátech je příliš velká a studenti snadno podlehnou slibům například snadnějšího studia… Na druhé straně váha opravdu excelentních vědců je v těchto orgánech malá – a ti tam dokonce často zcela chybějí,” říká Pavel Hobza v rozhovoru publikovaném na webu Vědavýzkum.

Hobza

Nejcitovanější vědec v Česku – chemik Pavel Hobza, Foto: Martina Šaradínová

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Lesy decimuje kůrovec. Vědci z VÚRV přišli na způsob, jak ho ničit

Čeští výzkumníci jsou blízko objevu, který by mohl účinně odvrátit nastávající katastrofu v tuzemských lesích. Ty jsou v posledních letech nebývale decimovány kůrovcem, a přestože se lesníci snaží proti lýkožroutům bojovat chemicky i mechanicky, výsledný efekt je pořád slabý.

kurovec

Škody jdou do desítek miliard korun a třeba některé partie Jeseníků nejsou zelené, ale hnědé.

Změnit by to mohla nová technologie tzv. plynování pomocí látky EDN. Jde o chemicky aktivní látku, jejíž účinky už skoro rok ověřují vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV), České zemědělské univerzity (ČZU) a tým odborníků z Lučebních závodů Draslovka Kolín. Společně zatím mluví o malé senzaci.

Oč jde? Lesníci začali zkoušet novou technologii – tzv. fumigaci, kdy se poražené dřevo pokryje plachtou a pod ni se začne vhánět insekticidní plyn – v tomto případě látka EDN vyvinutá v Česku.

Na unikátní projekt deseti miliony korun přispěl i stát, a to prostřednictvím Technologické agentury ČR.

Více v článku DENÍK ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Ročenka Asociace výzkumných organizací 2018

Ročenka Asociace výzkumných organizací byla vydána u příležitosti Valného shromáždění AVO konaného dne 17. dubna 2018 v Praze. Čtěte ZDE

rocenka 2018

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Nový zprAVOdaj v novém kabátku

Čtrnácté vydání zprAVOdaje vám přináší zajímavé informace z oblasti výzkumu, vývoje a inovací:

  • Aktuální téma – hospodářské činnosti výzkumných organizací
  • Novinky v týmu AVO – stěhování a nový manažer
  • Mezinárodní spolupráce v projektech AVO
  • Marketingová polepšovna – jak zaujmout investory
  • Statistika – podnikatelský výzkum v roce 2016
  • Národní inovační fond nebude
  • Contipro – výzkum a výroba pod jednou střechou
  • Parzlich – samosmrštitelné trubičky a 3D tisk
  • Historie a současnost leteckého výzkumu
  • Zajímavé citáty

Čtěte či stahujte ZDE

cover obr

Leave a comment

Filed under Uncategorized

#zprAVOdaj14 – Výzkum versus podnikání

Každý, kdo dělá výzkum, jistě už zažil situaci, že v jeho organizaci současně probíhá několik kontrol řadou kontrolních orgánů, kterým máme v naší zemi dostatek.

SA704482-12bw-47

Libor Kraus, prezident AVO

Práce stojí, závazné termíny mizí v nenávratnu, vše musí být obratem k dispozici. Kontroloři vše sepíší a činnost se postupně po několika pracovních víkendech dohánějících zameškané vrací k normálu. To nejhorší ale teprve přijde a to jsou závěry kontrol s příslušným ponaučením a číslem účtů, kam se mají nezpůsobilé náklady, neoprávněně použité prostředky, odvody a sankce zaslat. Odůvodnění závěrů je často četba pro skutečně otrlé řídící pracovníky, neboť ze stejné věci každá kontrola vyvodí zcela odlišné a často protichůdné závěry. Ať organizace v dané věci udělala cokoliv, je to špatně a všem najednou vyhovět nelze.

V posledních letech je jednou z hlavních „zbraní“ kontrol Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), předpis Komise (EU), který vymezuje, jakou výzkumnou činnost a za jakých podmínek mohou výzkumné organizace a výzkumné infrastruktury dělat. Jako většina předpisů je poměrně komplikovaný, ale s tím se dá žít (co jiného nám zbývá). Platí už téměř čtyři roky a za tu dobu vydala řada ministerstev a dalších orgánů nejrůznější metodiky pro jeho použití (např. Metodika vykazování hospodářských činností z hlediska veřejné podpory v rámci OP VVV aj.). Problém je v tom, že tyto metodiky říkají, jak se jaká výzkumná i nevýzkumná činnost vykazuje, ale už neříkají, jak se pozná. To řeší odkazem na ustanovení Rámce. A to je pro výzkumné organizace zásadní problém – každý poskytovatel a každá kontrola si Rámec vykládá jinak a co jedni považují za nehospodářskou činnost, druzí označí za hospodářskou činnost a neoprávněné použití prostředků.

V úvodníku loňského jarního čísla Zpravodaje AVO č. 12 jsem psal o tom, že v sousedních zemích nedělá Rámec žádné problémy – výzkumné organizace a jejich centra získávají např. 55 % prostředků z neveřejných zdrojů a současně plní hlavní podmínku Rámce – maximálně 20 % jejich kapacity je vyčleněno na hospodářskou neboli ekonomickou činnost. Na rozdíl od naší země totiž už tamní ministerstva dávno zjistila, že existuje nejen smluvní výzkum jako hospodářská činnost, ale i kolaborativní výzkum jako nehospodářská činnost, kde na zdroji prostředků nezáleží. To, že u nás jde pro úředníky o dosud neznámou oblast, poznáte snadno – v drtivé většině případů (včetně hodnocení výsledků, indikátorů udržitelnosti, vykazování atd.) se sleduje jen smluvní výzkum a o kolaborativním výzkumu a vývoji není ve formulářích ani zmínka. Jakou vypovídací hodnotu pak mají analýzy (zpracované za veřejné prostředky), které se ohání údajně nízkou spoluprací výzkumných organizací a podniků, si každý dovede představit a strategické řízení výzkumu podle takovýchto dat rovněž.

Příklad kolaborativního a smluvního výzkumu je sice nejběžnější, ale je celá řada dalších činností, které výzkumné organizace dělají, a jde o nehospodářské činnosti. Těch činností je poměrně hodně a závisí vždy na zaměření dané výzkumné organizace, které jsou pro její činnost potřebné – některé své výsledky prodávají formou licencí, jiné pronajímají část svých kapacit, další využívají neveřejných zdrojů z nadací. Jednotlivé případy lze řešit individuálně, ale představa, že každému výzkumu musí předcházet podrobná (a drahá) právní analýza daného problému je prostě mimo realitu.

Když se vrátím k situaci před necelým rokem, ani úvodník samozřejmě nic nezměnil. Cílem státní správy v té době bylo zřízení nového Ministerstva pro výzkum a vývoj pomocí nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, který tento „drobný problém“ výzkumných organizací přitom vůbec neřešil a přes řadu připomínek nehospodářské činnosti zcela opomněl. Jak to dopadlo, víme všichni. Ale čekat na to, až se (po čtyřech letech) problém začne řešit, už dále nešlo – kontrolních závěrů přibývalo a stále přibývá.

AVO proto před tři čtvrtě rokem začala nejprve sama, potom s Akademií věd ČR dávat dohromady metodiku identifikace výzkumných činností z hlediska Rámce (plný název je Metodika identifikace hospodářských a nehospodářských činností výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur). Na této spolupráci jsou pozoruhodné dvě věci. Přes všechny analýzy a deklarace se ukázalo, že stejné problémy trápí ústavy AV ČR i výzkumné organizace AVO (v řadě případů non profit soukromé instituce) a současně, že údajnou „propast“ mezi základním a aplikovaným výzkumem není tak obtížné přemostit, když se řeší skutečné problémy.

Na rozdíl od řady dalších metodik nejde o další předpis do již tak bohaté sbírky, ale tato metodika je psána pro praktické využití ve výzkumných organizacích. Jejím základem je schéma – rozhodovací algoritmus, jehož současná verze je uvedena dále. Ve druhé nejrozsáhlejší kapitole (20 stran) jsou jednotlivé kroky podrobně popsány, je vysvětleno o jakou činnost se jedná, jak se pozná, jaké podmínky musí splňovat a čím splnění těchto podmínek výzkumná organizace poskytovateli, kontrolám atd. prokáže. Současně jsou u každého kroku ilustrativní příklady volené tak, aby ilustrovaly způsob rozhodování v daném kroku, nikoliv aby postihly všechny možné případy a varianty jejich řešení. Teprve ve třetí kapitole je stručně trochu teorie – tou metodiky většinou začínají a proto je málokdo dočte dále než na druhou stranu. Další část se zabývá statistickým výkaznictvím a v poslední kapitole jsou právní odkazy formou vysvětlivek, zejména kvůli argumentaci při případných sporech.

schema metodika

V tomto stručném článku procházet celou metodiku, která má 30 stran, není možné a její princip je zřejmý z přiloženého schématu. Schéma bylo přitom uděláno tak, aby nejčastější případy byly v prvních krocích a méně časté pro většinu výzkumných organizací byly až na konci. Současně je třeba zdůraznit, že rozhodování v jednotlivých krocích algoritmu nemusí být jednoznačné – část činností naplňuje současně více bodů algoritmu. Typickým příkladem je transfer znalostí, který zahrnuje i činnosti uvedené před ním, ale explicitně samostatně vymezené v Rámci. Transferem znalostí je samozřejmě například i šíření výsledků VaV, ale může jím v některých případech být i nezávislý nebo kolaborativní VaV apod. Při rozhodování v jednotlivých krocích algoritmu je proto důležité vzít do úvahy nejen charakter dané činnosti, ale zejména způsob jejího prokázání, které výzkumná organizace může doložit.

Do metodiky byly zapracovány i odpovědi EK z prosince 2017 na otázky MŠMT k interpretaci Rámce. Tyto odpovědi výrazně upřesnily vnímání některých pojmů, např. transfer znalostí chápe EK výrazně úžeji, než bylo většinou v ČR dosud interpretováno.

Ambicí autorů metodiky je nejen poskytnout výzkumným organizacím návod, jak poznat nehospodářské a hospodářské činnosti, ale také vznik obecně platné metodiky identifikace výzkumných činností v ČR. V tomto směru již proběhlo mnoho jednání s řadou ministerstev, která byla po volbách přerušena, ale nyní se na ně navazuje. Po jednáních s MŠMT byla metodika dopracována podle odpovědí EK a nyní proběhne další kolo jednání. Věříme, že se tento ambiciózní cíl podaří splnit a všechny výzkumné organizace se konečně budou moci věnovat výzkumu a nikoliv kontrolám a vypořádávání se s jejich následky.

Libor Kraus, prezident AVO

Psáno pro zprAVOdaj 14.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Fotogalerie Byznys s Inovacemi 2018

foto: Jan Tichý Photography

1 Comment

Filed under Uncategorized

Co bude dál s aplikovaným výzkumem?

V úterý 17. dubna se v konferenčních prostorech OK System konal seminář s názvem O budoucnosti aplikovaného výzkumu, který pořádala Asociace výzkumných organizací ve spolupráci s ČSNMT.

O problémech financování, hodnocení nebo budoucnosti diskutovali Martin Švolba (Ministerstvo průmyslu a obchodu), Pavlína Adam (Ministerstvo zemědělství), Martin Duda (Technologická agentura ČR), Karel Kouřil (Rada vlády pro výzkum vývoj a inovace) a Libor Kraus (AVO).

SA704499-13

Seminář AVO – panel, foto: Jan Tichý

 Názory na budoucnost aplikovaného výzkumu jednotlivých účastníků se lišily. Prezident AVO Libor Kraus upozornil na nutnost připravit se na výpadek financí ze strukturálních fondů zejména zapojením do mezinárodních projektů (ať už H2020, ERASMUS nebo programů INTERREG). Zároveň kvitoval výrazně větší podporu aplikovaného výzkumu, než tomu bylo v letech minulých. Naproti tomu Martin Duda uvedl: „V tomto ohledu nejsem pesimistou jako ostatní, myslím, že podpora výzkumu a vývoje z programů Evropské unie bude stále velká.“.

Seminář zahájil vícepresident AVO  řešitel projektu Internacionalizace platformy AVO (podpořeného z OP PIK) Jan Nedělník, president AVO pak krátce rekapituloval hlavní 2017 a aktivity, které  AVO v uplynulém roce podnikla a na jaké aktivity se zaměří v budoucím období. Hlavním úkolem je využít projektu OP PIK a více se zapojit do mezinárodních projektů, dále snaha o větší komercializaci výsledků výzkumu členů AVO a v neposlední řadě pokračovat ve zviditelňování AVO.

superpanel

Seminář AVO – panel, foto: Jan Tichý

Panelisté se shodli se na tom, že je třeba především stabilizovat české výzkumné prostředí a jeho přímou i nepřímou podporu a také na nutnosti sjednocení výkladu evropských pravidel. Jednohlasně zdůraznili nutnost mezinárodní spolupráci, k níž také přispívá projekt AVO OP PIK.

Martin Švolba zdůraznil, že MPO chce v budoucnu podporovat inovativní průmyslovou výrobu. Také zalitoval, že je o prostředky z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost až moc velký zájem. „Hranice podpory se pohybuje mezi 90 – 91 body ze sta, bohužel se tedy nedostane i na velmi kvalitní projekty.“

adam

Seminář AVO – Pavlína Adam, foto: Jan Tichý

Pavlína Adam si postěžovala na nutnost neustálého obhajování finančních prostředků a také poděkovala AVO za dosavadní spolupráci. “Díky spolupráci s AVO můžeme využívat více pohledů na aplikovaný zemědělský výzkum.”

Martin Duda pochválil členy předsednictva AVO za velmi plodné připomínky k novému programu Národní centra kompetence.

Karel Kouřil se věnoval aktuální agendě ve vládní Radě s důrazem na nepřímou podporu výzkumu a vývoje a dodal, že je důležité stabilizovat a formalizovat tuto formu podpory, aby se zvrátil klesající zájem o tento instrument.

obecenstvo

Seminář AVO, foto: Jan Tichý

KOMPLETNÍ FOTOGALERIE

Na seminář zavítalo na šedesát účastníků, především z řad výzkumných organizací a malých a středních podniků. Seminář se konal v rámci projektu Internacionalizace platformy AVO financovaného z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized