Čeští studenti přemýšlí v souvislostech, firmy jim ale moc nepomáhají

Říká v rozhovoru pro CzechCrunch akademik a manager Tomáš Krátký. 

tomas kratky fotoslogan

Jak rozvíjíte vztah s univerzitami?

Profinit spolupracuje s univerzitami již deset let. Začali jsme s přednáškami a postupně to přerostlo v semestrální kurzy a společné projekty. Na začátku jsme se těžce učili, jak s univerzitou efektivně spolupracovat, ale stálo to za to. Naši zaměstnanci mají dnes možnost zapojit se do výuky, realizujeme zajímavé projekty, které jsou pro Profinit velkým příslibem do budoucna. Koneckonců část Manty existuje díky projektu s ČVUT FIT, na který jsme v roce 2013 získali grant od Technologické agentury ČR. Potenciál pro spolupráci je ale mnohem větší.

V čem by se dala spolupráce škol a praxe zlepšit?

Univerzity mají velký počet studentů a vědeckých pracovníků, kteří mají kapacity řešit složité problémy. Říká se: „Když si s tím neumíš poradit, nech to udělat studenty a neříkej jim, že to nejde.“ Jde jen o to, aby se firmy našeho typu přizpůsobily fungování vysokých škol. Musíme respektovat semestry, zkoušky a další hluchá místa. Myslím si, že na straně průmyslu chybí ochota se tomuto tempu přizpůsobit. V USA si firmy více uvědomují, jak cenný je užší vztah s univerzitou a jelikož disponují násobně většími prostředky, tak existují věci jako Teradata University a další počiny, kdy velký vendor ve spolupráci s vysokými školami spustí celou řadu specializovaných kurzů a projektů pro studenty. Dostanou se díky tomu do výuky a utváří lepší vztah s akademiky i studenty. Něco podobného jsem zatím v Česku nezaznamenal.

Celý rozhovor najdete ZDE

Zdroj: CzechCrunch 

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Interaktivní mapa všech příjemců SME Instrument

Které malé a střední podniky dostávají finanční prostředky EU? Interaktivní čísla a statistiky v mapě, která ukazuje všechny společnosti financované z programu SME Instrument pro malé a střední podniky. Podívejte se na seznam projektů z naší oblasti nebo regionu.

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Česká věda a výzkum se neumí prosadit na trzích

Evropská komise České republice v rámci pravidelného Evropského semestru znovu doporučila zaměřit se na oblast vědy, výzkumu a inovací. Z Bruselu opakovaně zaznívá, že Česko je v tomto směru pozadu. Problémem jsou podle Komise hlavně nedostatečně kvalitní výsledky výzkumu a vývoje a jejich aplikace do praxe.

„Intenzita výzkumu a vývoje se v posledních letech výrazně zvýšila, neprovází ji však odpovídající zlepšení kvality jeho výsledků. Provádí se reformy řízení systému výzkumu a vývoje, avšak zatím nebyly plně uskutečněny,“ stojí ve zveřejněném doporučení.

Česko se tedy v určitých aspektech posunulo, celkově však Komise znovu doporučuje oblast vědy a výzkumu zlepšit.

Celý článek zveřejněný na portálu Euractiv.cz si můžete přečíst ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Hysterie okolo seznamu výzkumných organizací

Vážení členové Asociace výzkumných organizací i další přátelé aplikovaného výzkumu a inovací,

ve svém okolí pozoruji stoupající hysterii vzhledem k tvorbě nového „závazného“ seznamu výzkumných organizací, který připravuje MŠMT ČR. Jak je dobrým zvykem této instituce, úkol, který jí uložila novela zákona 130/2002 z loňského léta, nechala na poslední chvíli a téměř bez informovanosti odborné veřejnosti. Protože se blíží termín, od kterého by tento seznam měl platit, objevují se různé katastrofické vize: „Co se stane, když…“, nebo různé rádoby odborně právnické výklady, jak neexistence seznamu VO dopadne na český výzkum a vývoj.

Chtěl bych trochu uklidnit situaci poukazem na zdravý rozum. Ano, MŠMT pravděpodobně nesplní termín 30.6.2017, kdy mělo mít seznam k dispozici. Plán je takový, že by mělo zveřejnit požadavky na doložení statutu VO ve druhé polovině června 2017, a od počátku července 2017 zahájit příjem žádostí o zapsání na seznam VO s vyhodnocením podle termínů správního řádu. Je tedy v zájmu VO, aby sledovaly web MŠMT a včas připravily dokumenty, které by měly vycházet z pravidel Rámce společenství pro státní podporu VaVaI a zákona 13/2002 ve znění novel. Pro ty VO, které dnes řeší výzkumné projekty nebo projekty ze strukturálních fondů, by nemělo být doložení dokumentů nic obtížného, protože většinu těchto dokumentů již ve svém systému mají povinně zpracovanou.

Libor Kraus

prezident AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Cena předsedy RVVI za propagaci a popularizaci VaVaI

grygar

Máte tipy na možné kandidáty na Cenu předsedy Rady (RVVI) za propagaci a popularizaci výzkumu, exp. vývoje a inovací?

Cena se uděluje fyzické osobě za významné dílo v oblasti rozvoje výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, včetně jeho propagace nebo popularizace, nebo fyzické osobě, která se významnou měrou zasloužila o propagaci nebo popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací tím, že publikovala, předávala nebo jinak populárně naučně šířila poznatky a znalosti v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje nebo inovací.

Loni toto ocenění, s kterým se pojí odměna ve výši až 500 000 Kč, obdržel Jiří Grygar.

Návrh na udělení ocenění musí obsahovat:

  1. jméno a příjmení kandidáta,
  2. datum narození,
  3. životopis,
  4. popis celoživotně dosažených výsledků práce kandidáta a ohlasy doma a v zahraničí.

Případné nominace zasílejte do 13. června 2017 na adresu jproksch(at)spcr.cz

Martin Podařil

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Nová evropská centra pro spolupráci s Brazílií, Čínou a USA

Mezinárodní spolupráce (International Cooperation – INCO) znamená v eurožargonu VaVaI spolupráci s tzv. třetími zeměmi, tj. těmi, které nejsou ani členskými státy EU, ani některou z 16 asociovaných zemí[1] k programu Horizont 2020 (H2020). Třetí země se pak dělí do různých kategorií podle toho, jakým způsobem se zapojují do evropských projektů, a především jak je jejich účast financovaná. Rozcestníkem je v tomto případě vyspělost ekonomiky a od ní se odvíjející nárok (či nikoli) na financování z rozpočtu H2020.

Pokles mezinárodní spolupráce v rámcových programech…

Jakkoli je spolupráce se třetími zeměmi žádoucí a politicky podporovaná (INCO je prioritou od r. 1992 ve 4. rámcovém programu, v současnosti je formulovaná zejména v agendě „Open to the World“ evropského komisaře pro výzkum a inovace C. Moedase), jejich účast v projektech H2020 zaznamenala znatelný pokles oproti 7.RP (téměř o polovinu). To je způsobeno řadou faktorů, např. změnou klasifikace velkých rozvíjejících se ekonomik (skupiny států BRICM – Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Mexiko), které si od r. 2015 musí hradit svou účast v projektech z vlastních zdrojů, ale také odlišnou formulací výzev (účast 3. zemí není ve specifických oblastech povinná) a samozřejmě geopolitickým vývojem.

… a nápravná opatření

V reakci na tento pokles byla v r. 2016 v rámci Společenské výzvy 6 programu H2020 (Evropa v měnícím se světě – společnosti podporující začleňování) vyhlášena výzva na projekty CSA (Coordination and Support Actions, tedy podpůrné aktivity, nikoli výzkum a inovace jako takové), které by situaci pomohly řešit. Uspěly tři projekty Evropských center pro výzkum a inovace, a to v Brazílii (CEBRABIC), Číně (ERICENA) a USA (NearUS). Jde o fyzická centra vybudovaná v cílových zemích, která budou poskytovat služby jak evropským stakeholderům – výzkumným organizacím, grantovým agenturám, univerzitám, podnikům atp. – z členských států EU a asociovaných zemí) se zájmem o VaVaI spolupráci v dané zemi, tak i místním organizacím a firmám, které se chtějí otevřít spolupráci s Evropou. Všechny tři CSA projekty byly formulovány jako podnikatelské záměry, které mají od r. 2019 generovat profit a od r. 2020 mají být finančně zcela soběstačné. Konkrétní služby však budou diferenciované a jejich portfolio se teprve utváří podle poptávky.

CEBRABIC – Centrum pro evropsko-brazilskou spolupráci v podnikání a inovacích

Projekt CEBRABIC (Centre for Europe – Brazil Business & Innovation Cooperation) koordinuje institut Fraunhofer IPK (Institute for Production Systems and Design Technology). Konsorcium tvoří celkem 8 organizací z EU a Turecka a 4 organizací z Brazílie. Regionální podporu v Brazílii zajišťuje 15 poboček sítě SENAI (Brazilian National Service for Industrial Training). CEBRABIC se soustředí především na oblasti biotechnologií, energetiky, přírodních a klimatických změn, bioekonomie, bezpečnosti potravin, nanotechnologií, materiálového výzkumu, výzkumu moří a oceánů, lékařství a zdravotnické péče, informačních a komunikačních technologie a udržitelného zemědělství. Mezi nabízenými službami pro své členy bude CEBRABIC nabízet networkingové, B2B a prezentační akce, poradenství pro finančně-právní otázky a internacionalizaci, databáze pro sdílení zdrojů, školení pro budování kapacit apod. Centrum bylo otevřeno 1.1.2017, plný provoz se předpokládá od r. 2018.

ERICENA – Evropské výzkumné a inovační centrum excelence v Číně

Konsorcium ERICENA (European Research and Innovation Centre of Excellence in China) tvoří 8 evropských a 5 čínských organizací, leaderem projektu je portugalská konzultační firma SPI. Centrum bylo rovněž otevřeno v lednu tohoto roku a klade si za cíl vytvářet synergie a usnadnit spolupráci na ose EU – Čína. V rámci plánu na dosažení udržitelnosti centrum, již získalo více než 100 organizací z EU i Číny, jež vyjádřily zájem o členství. Jedná se o organizace z akademického, vědeckého, obchodního i soukromého sektoru. Centrum bude také sloužit k propagaci, školení a jako zázemí kanceláří pro zajištění výzkumného prostoru, financování k uskutečnění pilotních projektů a zprostředkovávat služby externích poradců a odborníků.

NearUS – Síť evropských center pro výzkum a inovace

Projekt NearUS (Butterfly network of centres of European Research and Innovation) sestává z 6 evropských a 3 amerických partnerů, koordinace se ujala německá organizace DLR. NearUS se stane zastřešující iniciativou na podporu evropského VaVaI pro všechny výzkumné a inovační iniciativy a akce z evropské unie i USA a poskytne příjemcům grantového financování VaVaI z EU možnost propojení. Zároveň se má centrum NearUS stát konsolidovanou strukturou pro rozvoj VaVaI i spojení s průmyslem a obchodní sférou. Tato spolupráce se bude opírat o celou síť center pro výzkum, inovace a podnikání. Dvě koordinační základny budou sídlit v Bruselu (Euroepan Business Network, EBN) a Orlandu (International Business Innovation ssociation – InBIA), dvě členské platformy budou pokrývat západní (San Francisco/Silicon Valley) a východní (Boston) pobřeží, další asociovaná centra budou vznikat postupně a pokrývat co nejširší území. Podobně jako CEBRABIC a ERICENA bude i NearUS směřovat k finanční udržitelnosti a nabízet aktivity typu R2R (Research to Research), R2M (Research to Market) a klasické B2B. Důležitou složkou činností bude i podpora investičních projektů. NearUS bylo spuštěno v dubnu 2017, veškeré služby by měly být dostupné od r. 2018.

Jak se zapojit?

Všechna tři centra nyní vytvářejí portfolia svých služeb. V současné době je možné registrovat se do databází kontaktů, sledovat připravované aktivity a reagovat na výzvy o spolupráci (např. stát se externím dodavatelem). Plné členství bude možné od r. 2018. V tuto chvíli lze podrobnosti konzultovat s kontaktními pracovníky koordinátorů, tj:

Lenka Martínková a Soňa Jarošová
Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace (CZELO) v Bruselu
Technologické centrum AV ČR

[1] Seznam asociovaných zemí k programu H2020 platný k 1.1.2017: http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/grants_manual/hi/3cpart/h2020-hi-list-ac_en.pdf

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Průmysl 4.0 – příležitost pro aplikovaný výzkum

V poslední době se stále četněji setkáváme s pojmy nová průmyslová revoluce, Industrie 4.0 či Průmysl 4.0. Podstatou změn spojených s Průmyslem 4.0 má být to, že budoucí výroba bude založena na technologickém pokroku, který smazává hranice mezi digitálním a fyzickým světem a umožní zavádění inteligentních propojených systémů podporujících aktivity napříč celým produkčním hodnotovým řetězcem. Měl by tedy vzniknout inteligentní svět průmyslových zařízení, která budou navzájem komunikovat. Důsledky těchto změn jsou však mnohem širší, přesahují pouhou průmyslovou výrobu. Pozornost k průmyslu a jeho změnám spojeným s dopadem do různých oblastí společnosti a s celou řadou výzev a očekávání tak narůstá.

Pozice průmyslu v české ekonomice

Patříme k zemím s nejdelší průmyslovou tradicí; český průmysl v období rakousko-uherské monarchie představoval sedmdesát procent z jejího celkového průmyslu a byli jsme jejím technicky nejvyspělejším národem. Přeneseme–li se do současné doby, lze konstatovat, že průmysl v české ekonomice sehrává stále významnou roli a dlouhodobě vytváří zhruba jednu třetinu její výkonnosti. V roce 2015 se celý průmysl na tvorbě hrubé přidané hodnoty podílel 32,5 %, přičemž zpracovatelský průmysl 27,1%. Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu činila zhruba 29 % ze zaměstnanosti celkem. V Německu v tomto roce dosáhl podíl průmyslu na HDP výše 25,7 %. V Evropské unii podle posledních údajů generuje celý průmysl 24 % HDP EU-28 a poskytuje zaměstnání cca 50 miliónům lidí, tedy zhruba jedné pětině zaměstnaných lidí v členských státech EU (viz European Union: Industry in Europe 2017). V EU zavládla však v posledních letech nová vlna pozornosti k průmyslu. Hovoří se i o reindustrializaci. Zatímco na sklonku minulého století se mluvilo i o snížení podílu průmyslu v ekonomice vyspělých ekonomik, nyní Evropská komise naléhavě vyzývá členské státy, aby uznaly zásadní význam průmyslu z hlediska tvorby pracovních míst a podpory růstu a zahrnuly otázky související s konkurenceschopností průmyslu do všech oblastí politiky. V tomto kontextu se do popředí dostává i zvládnutí nové průmyslové revoluce.

 

 

 

 

 

Německá inspirace

Významnou roli v šíření této tematiky a důrazu na zvládnutí nové průmyslové revoluce sehrálo Německo a lze říci, že v jisté míře ovlivnilo nárůst zájmu o tuto problematiku v ČR. Svůj vliv sehrávají i velcí němečtí investoři v ČR. Česká ekonomika je malou otevřenou ekonomikou s poměrně těsnými vazbami k Německu. Zejména jde o dominantní postavení Německa v českém zahraničním obchodě. Podle údajů ČSÚ export do Německa činil v roce 2015 cca 32 % z celkového exportu. Nejvýznamnější vývozní položkou jsou však díly a součástky pro automobily. Nesmíme přitom zapomínat také na to, že část exportů mířících do Německa má povahu reexportu (např. reexporty přes Německo do Číny jsou vyšší než tuzemský přímý export do Číny). Z hlediska importu do ČR dosáhl pak v roce 2015 podíl Německa 26 %.  Německo je zároveň největším zahraničním investorem v ČR. V současné době se odhaduje až ke 4000 podniků s německou účastí. Ke klíčovým německým investicím patří např. Volkswagen (Škoda Auto), RWE (nyní Innogy), Siemens, AEG, Continental, Linde, Robert Bosch, Schoeller, Knauf a další.

Pokud jde o vstupní hodnocení ČR a Německa z hlediska připravenosti na Průmysl 4.0 ve spojení s podílem zpracovatelského průmyslu na HDP, patří ČR podle studie konzultační firmy Roland Berger do skupiny tzv. „tradicionalistů“ (spolu s Německem), a to dokonce s největším podílem průmyslové výroby na tvorbě HDP. Nicméně Německo je současně považováno za předního představitele tzv. „průkopníků“ Průmyslu 4.0, kteří vykazují nárůst průmyslové výroby s vysokou přidanou hodnotou. ČR se nachází zhruba na dělící čáře mezi „tradicionalisty“ a „průkopníky“ a „potencialisty“ (země s nižším podílem zpracovatelského průmyslu na HDP, ale s větším inovačním potenciálem připravenosti na Průmysl 4.0).

Strategické a politické iniciativy v ČR

Pozitivně lze hodnotit zájem ze strany vládních a státních orgánů o podporu procesů nastartovaných čtvrtou průmyslovou revolucí. Na MPO (tým vedený prof. Maříkem) byla vypracována a poté schválena vládou Národní iniciativa Průmysl 4.0. V návaznosti na tento dokument MPO připravuje “Akční plán pro implementaci Průmyslu 4.0”. Hlavní očekávání od Průmyslu 4.0 jsou spojována s dosaženou vyšší konkurenceschopností českého průmyslu, flexibilní výrobou, individualizací výroby, inovativními obchodními modely a novými pracovními příležitostmi. Hovoří se o výzvách ekonomických, technologických, organizačních i v oblasti lidského potenciálu. Nové požadavky jsou nastoleny na podporu investic, aplikovaného výzkumu a standardizace, na datovou a komunikační bezpečnost (cybersecurity), rozvoj lidských zdrojů, kvalifikaci pracovní síly a další vzdělávání, změny na trhu práce, nové právní úpravy a efektivní využití zdrojů.

Se zřetelem k dopadu nové průmyslové revoluce do mnoha ekonomických a sociálních oblastí vznikla iniciativa Společnost 4.0 a jako její koordinační platforma byla v prosinci 2016 vytvořena Aliance Společnost 4.0, která bude složena ze zástupců státní správy, byznysu, sociálních partnerů, akademické a soukromé sféry. Její první aktivity ve spojení s agendou Průmyslu 4.0 mají být zaměřeny na oblasti vzdělání a práce.

Důsledky nové průmyslové revoluce jsou přitom poměrně široké. Nejde jen o technologické změny či ekonomické důsledky spojované s vyšší konkurenceschopností, očekávaným růstem produktivity práce, efektivnějším využíváním zdrojů apod. Významné dopady se týkají změn v oblasti práce a její organizace, zániku určitých profesí/odvětví a naopak vzniku nových, proměn trhu práce, požadované kvalifikace pracovní síly a četných sociálních aspektů života jedince i společnosti. Významné důsledky přináší nová průmyslová revoluce pro vzdělávací soustavu, zajištění vyšší bezpečnosti dat a komunikace, legislativu a regulované prostředí; ze zřetele nelze pouštět i etické otázky. K problémům její realizace v ČR patří především nepřipravená infrastruktura, legislativa a vcelku nízké povědomí o Průmyslu 4.0, kdy je často odbornou i širší veřejností zaměňován za pouhou digitalizaci. Pozornost dopadu Průmyslu 4.0 ve společnosti je pak zatím hlavně věnována problematice vzdělávání a práce (pracovního trhu).

Bez vyšší podpory a využití aplikovaného výzkumu to nepůjde

Na Průmysl 4.0 můžeme tedy nahlížet z různých stránek. Pozornost můžeme soustředit na zásadní změny ve výrobě, ale i na širší společenské souvislosti Průmyslu 4.0. Můžeme diskutovat i o tom, do jaké míry tato čtvrtá průmyslová revoluce je přetvářející a inovativní v konfrontaci se třemi předchozími průmyslovými revolucemi.

V každém případě představuje Průmysl 4.0 nové příležitosti a výzvy pro aplikovaný výzkum, nastoluje před ním nová témata. Nejde jen o témata pro průmyslový výzkum, ale jak vyplývá z výše nastíněných ekonomických a sociálních důsledků nové průmyslové revoluce i o témata pro aplikovaný společenskovědní výzkum. Tyto skutečnosti by měly znamenat i rostoucí podporu aplikovaného výzkumu z veřejných prostředků i soukromých zdrojů. Již to, abychom se zařadili mezi průkopníky Průmyslu 4.0 či k zemím s větším inovačním potenciálem, vyžaduje posílit aplikovaný výzkum. Jeho rostoucí význam v kontextu potřeb rostoucí konkurenceschopnosti podniků a české ekonomiky  a nutnost větší koncentrace výzkumně vývojových kapacit pro efektivní pomoc při řešení nové a široké problematiky Průmyslu 4.0 otevírá znovu otázku vytvoření v ČR obdobného koncentrovaného výzkumného celku s podporou státu, jakým je v Německu Fraunhoferova společnost (Fraunhofer Gesellschaft zur Förderung der angewandten Forschung e.V.), která byla založena s cílem provádět aplikovaný výzkum zaměřený na bezprostřední praktické využití. Právě ústavy sdružené ve Fraunhoferově společnosti hrají významnou úlohu při řešení technologických a dalších otázek spojených s realizací Průmyslu 4.0. Cesta tímto směrem by mohla vést v ČR k překonání dosavadní roztříštěnosti výzkumu do relativně malých projektů a s tím souvisejícím rozdrobeným způsobem jeho financování. Při budování systému center/ ústavů aplikovaného výzkumu je tak možno se poučit z role a fungování Fraunhoferovy společnosti.

Pokud jde o aktuálně státem podporovaný výzkum vztahující se k problematice Průmyslu 4.0, jde zejména o některé programy Technologické agentury ČR. V programu DELTA, který je zaměřen na podporu spolupráce českých výzkumných organizací a podniků se svými zahraničními partnery v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji prostřednictvím společných projektů a technologických a inovačních agentur, byla vyhlášena nová soutěž zaměřená na spolupráci s Německem v oblasti Industrie 4.0. Tato veřejná soutěž byla připravena Technologickou agenturou ČR ve spolupráci se spolkovým ministerstvem pro vzdělání a výzkum (Bundesministerium fűr Bildung und Forschung). Očekávané společné projekty s německými partnery se mají zaměřit na problematiku kyberfyzikálních systémů, softwaru včetně jeho spolehlivosti, kvality a bezpečnosti, kooperativní robotiku, datové inženýrství, virtuální technologie, znalostní management, systémovou integraci a další aktuální technická a technologická témata Industrie 4.0.

V rámci BETA programu (zaměřeného na podporu VaVaI pro potřeby vlády a státních orgánů) byl vyhlášen projekt „Návrh tematických oblastí výzkumu, vývoje a inovací v souvislostech Industrie 4.0“.  Jeho řešení je organizováno na základě tzv. minitendrů podle témat definovaných TAČR společně s Úřadem vlády ČR, MPO a MŠMT, příp. dalšími státními orgány. K dispozici jsou již studie týkající se sdílené ekonomiky, kritického zmapování koncepčních a strategických dokumentů a aktivit vlády v oblasti Průmyslu 4.0 a digitální agendy, digitální infrastruktury základního a středního školství, digitálního vzdělávání, tzv. digitální legislativy, analýzy připravenosti malých a středních podniků na Průmysl 4.0 ad. Minitendry s tímto zaměřením mají pokračovat i v tomto roce.

Pozitivně lze hodnotit, že z hlediska komplexity změn, které přináší Průmysl 4.0, se podporované výzkumné úsilí nezaměřuje jen na hledání nových technických řešení, ale je podporován i aplikovaný společenskovědní výzkum. V této souvislosti je nutno zmínit nový ÉTA program TA ČR schválený vládou ČR v lednu 2017, který je zaměřen na posílení sociálních a humanitních dimenzí nových nebo zdokonalených výrobků, služeb a procesů. Podpořeny budou projekty, které budou respektovat jeden nebo více následujících aspektů: multidisciplinární přístup, propojení výzkumů s technickou a netechnickou orientací a využití potenciálu výstupů základního výzkumu pro aplikační účely. Za klíčovou oblast navrhovaných společenskovědních výzkumných projektů lze považovat téma člověka a společnosti v kontextu dynamických sociálních a technologických změn a výzev 21. století.

Zaměřit se na problematiku Průmyslu 4.0 lze však i v rámci projektů OP PIK, výzkumných projektů programu EUREKA i v rámci bilaterální výzkumné spolupráce.

Karel Mráček, člen předsednictva AVO

Leave a comment

Filed under Uncategorized