Od roku 2005 mohou firmy uplatnit odečitatelnou položku od základu daně dle §34 odst. 4 až 6 ZDP na výzkum a vývoj (odečíst od daňového základu ještě jednou část nákladů vynaložených na výzkum a vývoj). Od 1. 1. 2014 byla možnost odpočtu rozšířena také o nakupovaný výzkum. Daňové zvýhodnění mohou využívat firmy, které na daný výzkum nečerpají jiné veřejné prostředky.
Tento nástroj využívá již přes 1 000 firem, které si například v roce 2012 snížily daňový základ o 10,5 mld. Kč a ušetřily 1,99 mld. Kč. Toto zvýhodnění hraje roli také při rozhodování zahraničních investorů. Jednoznačně nejvíce ušetřily firmy ze zpracovatelského průmyslu, dále ICT, vědecké organizace a také firmy z oblasti peněžnictví a pojišťovnictví.
Hlavním účelem zákonného přijetí tohoto zvýhodnění v r. 2005 bylo podpora výzkumu a vývoje jako jedné z podnikatelských činností firem samozřejmě proto, že konkurenceschopnost nejen firem, ale celého hospodářství v současné době záleží především na míře komerčního uplatnění inovací vycházejících z vlastního výzkumu a vývoje.
Po počáteční neznalosti začaly firmy provádějící vlastní výzkum a vývoj stále více tento nástroj podpory inovací využívat, ale „výpadek“ z daně z příjmů nikdy nenabyl hodnot, kterých se obávalo při přijímání § 34 Ministerstvo financí.
V prvních letech platnosti daňového zvýhodnění nebyly celkem zaznamenány problémy s uznáváním zvýhodnění Finančními úřady. Bohužel v poslední době se situace mění. Finanční úřady se v poslední době snaží o efektivnější výběr daní, ale bohužel často nerozlišují ve svých postupech rozdíl mezi daní z topných olejů a uplatňováním odpočtu dle § 34. Navíc tyto případy řeší řadoví úředníci, kteří se většinou do styku s problematikou výzkumu a vývoje nedostali. Proto se stále více množí případy neuznání odpočtu a následných sankcí ze strany FÚ. Samozřejmě, že mezi daňovými poplatníky se vždy najdou i podvodníci zneužívající toto zvýhodnění. Přístup FÚ je však v řadě případů až příliš tvrdý. Jejich námitky především směřují k argumentu, že se nejedná o výzkum a vývoj, případně zpochybňují novost výsledku výzkumu a vývoje. Došlo už i k řadě soudních sporů, kde proti sobě stojí na obou stranách znalci z příslušného oboru. Problémem však je, že v tomto případě není možno použít klasických soudních znalců, protože takový obor ve znalectví neexistuje. Existují sice znalci specializovaní na § 34, ale prakticky pouze po stránce účetní. Ale problém týkající se konkrétní technické záležitosti musí oponovat znalec z příslušné konkrétní technické oblasti.
Hlavní problémy kromě toho, že úřední osoby provádějící daňovou kontrolu nemají žádnou kvalifikaci (vzdělání a praxi) v oboru, ve kterém je výzkum a vývoj realizován, jsou:
– rozdílný výklad finančních úřadů na různých úrovních a v různých regionech především v posuzování tzv. „ocenitelného prvku novosti“ jako nezbytného předpokladu pro uznání odpočtu,
– neuznávání posudků renomovaných znalců,
– neuvádění konkrétních důvodů v případě záporného stanoviska FÚ.
Finanční úřady (a potažmo MF) nejdříve projevily snahu problém řešit. Proběhla řada jednání mezi zainteresovanými stranami – na jedné straně zástupci MF a FÚ, na straně druhé zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR, Technologické agentury ČR, Asociace výzkumných organizací apod. Technologická agentura ČR dokonce uzavřela v rámci jednoho ze svých projektů smlouvu s MF o proškolení části zaměstnanců FÚ. Podle názorů odborníků i příslušné pracovní skupiny v TA ČR to však nestačí a je nutné upravit i celý systém posuzování těchto případů Finančními úřady. Některé z námětů: zvýšit při posuzování jednotlivých případů účast technických odborníků z daného oboru, zřídit na FÚ pracoviště specializovaná na tuto problematiku, využít některou stávající součást státní správy, která má v gesci aplikovaný výzkum a vývoj k posuzování jednotlivých případů či najít jiná řešení.
Jednání mezi uvedenými partnery probíhala vcelku nadějně, v poslední době však bohužel zájem MF na řešení problému poněkud ochladl a zdá se, že zvítězila preference na výběr daní stůj co stůj, před podporou smysluplné činnosti, která přináší republice daleko větší hodnoty, než právě teď vybrané daně.
Ing. Václav Neumajer
výkonný předseda AVO
AVObloguje 