Novinky v daňových odpočtech na VaV

Hospodářské noviny: Šárka Mrázová, Adéla Skoupá

O tom, jestli má firma nárok na daňové slevy na výzkum a vývoj, by nově mohla rozhodovat Technologická agentura. Odpočet má nahradit evropské dotace.

odpocty HN unor 2018

Na to, co je a co není výzkum, se často ptají berní úředníci, když u firem posuzují jejich daňové odpočty. Napříč kraji si význam firemního bádání vykládají jinak. A často se stává, že náklady na výzkum a vývoj jako odpočet nakonec neuznají.

“Jde přitom o podporu konkurenceschopnosti českých firem. Tím, že má ale daňový charakter, to finanční správa chápe jinak,” tvrdí expert Tomáš Uhlíř z konzultační firmy Ayming. S problémy se potýkají hlavně malé a střední podniky, pro které tato nejistota znamená, že odpočty raději nevyužívají nebo v horším případě vývojový projekt ani neuskuteční. Finanční správa s kritikou dlouhodobě nesouhlasí.

Po třinácti letech, kdy tyto daňové odpočty lze uplatňovat, by se situace mohla změnit. Ve čtvrtek o tom bude jednat vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Jde přitom o problém, který předchozí tři vlády nevyřešily. Jednání RVVI, kterou nově vede premiér, by se na Úřadu vlády měli zúčastnit i ministr průmyslu a obchodu a ministryně financí.

Rada má podle informací HN na stole několik variant a přiklání se k takzvanému rakouskému modelu, podle něhož by se do posuzování odpočtů zapojil státní nezávislý orgán − v tomto případě Technologická agentura ČR (TA ČR).

Ta letos rozdělí 4,15 miliardy korun na výzkumné projekty vědců a firem. V budoucnu by však mohla rozhodovat také o tom, zda má firma nárok na odpočet z daní, tedy zda splňuje požadované parametry vývoje či výzkumu.

“Musíme změnu zavést ještě letos. Inovativním firmám začínají tikat hodiny. Už za dva roky se výrazně zredukují evropské zdroje a stát nebude mít na přímou podporu peníze. A právě odpočty by měly přímé dotace nahradit,” řekl předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků a nový místopředseda vládní rady Karel Havlíček.

Podle Havlíčka jde o správnou cestu, kdy stát firmy motivuje inovovat, ale ta cesta má svá úskalí. “Jde hlavně o to, zda daňový úředník považuje odpočet za prospěšnou daňovou podporu, nebo spíše za daňový únik,” míní Uhlíř z konzultační firmy Ayming.

Problém vidí i v tom, že úředníci nejsou ve výzkumu a vývoji zběhlí. A tak nedokážou posoudit, kdy má firma “splněno”. “Důkazní břemeno na straně firem je nepřiměřené samotné daňové slevě,” dodává Uhlíř.

Změny v systému odpočtů by uvítal prezident Asociace výzkumných organizací (AVO) Libor Kraus. “Existuje řada poradenských firem a organizací, které volají cíleně do firem s tím, že jim sníží náklady tím, že jim určité vynaložené náklady definují jako výzkum a vývoj a že si toto mohou firmy z daní odečíst. To není správný postup,” popisuje praxi.

Firmy by podle něj měly dopředu deklarovat, že dělají výzkumný a vývojový program a tyto náklady si chtějí uplatnit. U těch, jež to skutečně chtějí a není pro ně prioritou jen daňový odečet, problém většinou není, dodává Kraus.

Podle finanční správy je základem pro bezproblémové uplatnění slevy na daních dobře zpracovaný projekt. K tomu, jak jej zpracovat a jak se v celé problematice odpočtů na výzkum vyznat, vydala správa vysvětlující manuál.

“Máme přesně daná, v zákoně vyjmenovaná pravidla, která poplatník musí, pokud chce získat tuto nadstandardní výhodu, dodržet. A naší povinností je to kontrolovat,” uvedla už dříve finanční správa.

Zdroj: HN (22.2.2018)

 

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s