Monthly Archives: November 2017

Nové ECHO: jak uspět v žádosti o mezinárodní projekt

Projekty rámcového programu připravované ve spolupráci s evropskými  TOP institucemi  mají výrazně vyšší  úspěšnost než návrhy připravované bez nich. Iniciativa k posílení takové spolupráce ovšem musí jít i zdola, tj. od českých institucí – přímo vzorově  se jeví smlouva CELSA iniciovaná  v rámcových programech veleúspěšnou Katolickou universitou v Lovani  a podepsaná Karlovou universitou.

Celý článek najdete v časopise ECHO

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Perspektivy strategického financování VaV do roku 2024

Český výzkum v posledních letech získal jistotu stabilního financování z veřejných i soukromých zdrojů. Celkové výdaje na výzkum a vývoj v roce 2016 dosáhly 80,1 miliardy korun, zatímco v roce 2012 to bylo 72,4 miliardy korun. Údaje za rok 2016 přitom jednorázově – a tedy jen dočasně – ovlivnil výpadek financování z evropských fondů. Důvodem byl pomalejší nájezd čerpání na začátku nového programového období strukturálních fondů Evropské unie.

Jde o spojené nádoby – podnikatelské výdaje na financování výzkumu v Česku rostou také díky programům, které motivují soukromé firmy ke spolupráci s výzkumnými institucemi,“ uvedl místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek na středečním kulatém stolu o strategickém financování výzkumu v Praze.

Výdaje na vědu a výzkum schválené vládou na rok 2018 vzrostly oproti roku 2014 o více než 33 %, nominálně o 9 miliard korun. „Současně finance podstatně lépe cílíme. V roce 2016 jsme ale zaznamenali dočasný pokles výdajů na vědu a výzkum, způsobený změnou programového období evropských fondů. Po roce 2020 bude s ukončením dopingu EU fondů ještě hůře,“ řekl Pavel Bělobrádek.

Vicepremiér Bělobrádek zdůraznil, že vládní Sekce pro vědu, výzkum a inovace tuto situaci dlouhodobě očekávala a od roku 2014 ji zohledňovala při přípravě výdajů státního rozpočtu na vědu se střednědobými a dlouhodobými výhledy.

„Abychom se přiblížili ekonomicky vyspělým zemím, chceme do roku 2024 výrazně zvýšit podíl soukromých zdrojů na 1,5násobek,“ uvedl Pavel Bělobrádek.  „Navázali jsme strukturovaný dialog státu se zástupci firem, jejich asociací a výzkumnými organizacemi, což se nepodařilo žádné z předchozích vlád. Společně se soukromým sektorem jsme se rámcově shodli, do jakých oblastí by měla primárně směřovat veřejná podpora – tak aby se tyto finance vhodně doplňovaly se soukromými prostředky,“ dodal vicepremiér Bělobrádek.

Pavel Bělobrádek dále poznamenal, že vzhledem k očekávanému výpadku evropských peněz po roce 2023 jsou právě podnikatelské zdroje skutečně klíčové. Vládní sekce pro vědu, výzkum a inovace připravila v říjnu pro vládu dokument k dlouhodobému strategickému financování, který navrhuje konkrétní nástroje pro zapojení firemní sféry do financování výzkumu.

Motivace menších firem

Náměstek vicepremiéra Arnošt Marks v této souvislosti upřesnil, že od roku 2014 je možné pozorovat pokles financování výzkumu a vývoje ze strany malých a středních firem. Soukromé výdaje velkých podniků (hlavně zahraničních) přitom výrazně rostou.

Je třeba lépe zacílit programy aplikovaného výzkumu tak, abychom podporovali zájem o financování právě ze strany malých a středních podniků,“ uvedl Arnošt Marks. Připomenul, že z šetření Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) vyplývá, že s výzkumnými organizacemi spolupracuje 12 % malých a středních podniků. Dalších zhruba 9 % takovou spolupráci zvažuje. „Chceme ke spolupráci povzbudit i další menší firmy a zároveň podpořit ty, které již mají s investicemi do výzkumu dobré zkušenosti,“ dodal Arnošt Marks.

Předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Karel Havlíček připomněl, že pokud se potvrdí trend z posledních let, během příštích osmi let by měly vzrůst výdaje podnikatelského sektoru ze 48,2 miliard korun v minulém roce až na 90 miliard korun, což by znamenalo úroveň 1,5 % HDP. Karel Havlíček ale zároveň upozorňuje, že nebude snadné tento trend udržet – podnikatelský sektor je totiž do značné míry závislý právě na evropských dotacích, které bude složité nahradit z vlastních zdrojů.

Problém daňových odpočtů

Karel Havlíček dále poukázal na skutečnost, že významnou motivací pro soukromý výzkum mohou být daňové odpočty, jejichž uplatňování se ale zatím potýká se značnými problémy. Podniky, které investují do výzkumu, stále narážejí na přístup finančních úřadů, jež mnohdy odmítají jejich nároky na daňové odpočty uznat. Firmy tak ztrácejí motivaci k dalším investicím do výzkumu.

Finanční úřady vidí v odpočtech snahu o daňovou optimalizaci a pomíjejí, že tady jde především o posilování konkurenceschopnosti,“ uvedl Karel Havlíček.

Fotbalová metafora

Náměstek vicepremiéra Arnošt Marks během kulatého stolu představil publikaci VĚDA A VÝZKUM: ČESKÁ ULIČKA DO OTEVŘENÉ BUDOUCNOSTI, kterou připravila vládní Sekce pro vědu, výzkum a inovace. Tato publikace pomocí fotbalové metafory poprvé přehledně představuje celý český systém výzkumu, vývoje a inovací (VVI).

Publikace na konkrétních příkladech ukazuje, jak je na hřišti VVI (podobně jako na tom fotbalovém) potřebná souhra mezi všemi hráči – od základního přes aplikovaný výzkum k firmám, které zavádějí inovace. Výsledkem této souhry (ve fotbalové terminologii „góly“) jsou konkrétní unikátní produkty či technologie, které vznikají v České republice. Patří mezi ně tkací stroj na pevné 3D tkaniny, dále technologie, jež pomáhá likvidovat následky havárie ve fukušimské jaderné elektrárně, nebo obrovský „lustr“ – přesněji kinetická skleněná svítící plastika, která interaktivně reaguje na pohyb diváků.

Zdroj: vyzkum.cz

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Člen předsednictva AVO Kouřil se stal členem RVVI

Vláda na svém zasedání v pondělí 6. listopadu 2017 jmenovala člena předsednictva AVO Karla Kouřila novým členem Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Tuto změnu vládě navrhl vicepremiér vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, který Radě předsedá.

Karel Kouřil (vlevo) při rozhovoru s předsedou TA ČR Petrem Očkem a prezidentem AVO Liborem Krausem.

Kouřil střídá rektora Technické univerzity v Liberci Zdeňka Kůse, protože ten byl jmenován členem předsednictva Technologické agentury České republiky.

Ing. Karel Kouřil, Ph.D., FEng. –  nar. 1971, absolvent VŠB-TU Ostrava, obor strojírenská technologie. V roce 2003 tamtéž získal titul Ph.D. V letech 1996 – 2005 pracoval v Pramet Tools, s.r.o. v oddělení výzkumu a vývoje nejdříve jako samostatný výzkumný pracovník a dále jako projektový inženýr.  Od roku 2005 – 2010 pracoval v HAM-FINAL s.r.o. jako vedoucí obchodního oddělení v úzké vazbě na výzkum a vývoj. Od roku 2011 zde pracuje jako projektový manažer odpovědný za projekty výzkumu a vývoje. Ve své praxi se rovněž zabývá uplatněním nepřímé podpory VaV (odpočty na VaV). V této souvislosti se podílí na činnosti BIC Brno spol. s r.o. a na podpoře rozvoje inovačních firem. Do předsednictva AVO byl navržen společností FINAL Tools s.r.o. (dříve HAM-FINAL). V AVO se nadále věnuje podpoře aplikovaného výzkumu ve firmách a odpočtům na VaV.

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Jak Česko financuje svůj výzkum

Víte, jaká část zdrojů na vědu a výzkum u nás přichází od státu? A že podniky dnes na tyto účely dávají o 53 % více oproti roku 2011, zatímco veřejné domácí zdroje narostly za stejné období o 9 %?

kdo plati ceskou vedu

Peníze na výzkum pocházející přímo od podniků (45,6 mld. korun v roce 2015) plynou z převážné většiny zpět do podnikatelské sféry (firmy si tak financují vlastní výzkum a vývoj). Dále pak do sféry vládní (zhruba 2,2 mld. korun) a u vysokých škol tvoří investice podniků asi 930 milionů.

Z 28,5 miliardy pocházejících ze státního rozpočtu šlo 13,6 mld. (48 %) do výzkumu a vývoje na vysokých školách, 11,1 mld. (39 %) do vládního sektoru a 3,7 mld. (13 %) do podnikatelského sektoru.

Celý článek čtěte ZDE

Leave a comment

Filed under Uncategorized