Průmysl 4.0 – příležitost pro aplikovaný výzkum

V poslední době se stále četněji setkáváme s pojmy nová průmyslová revoluce, Industrie 4.0 či Průmysl 4.0. Podstatou změn spojených s Průmyslem 4.0 má být to, že budoucí výroba bude založena na technologickém pokroku, který smazává hranice mezi digitálním a fyzickým světem a umožní zavádění inteligentních propojených systémů podporujících aktivity napříč celým produkčním hodnotovým řetězcem. Měl by tedy vzniknout inteligentní svět průmyslových zařízení, která budou navzájem komunikovat. Důsledky těchto změn jsou však mnohem širší, přesahují pouhou průmyslovou výrobu. Pozornost k průmyslu a jeho změnám spojeným s dopadem do různých oblastí společnosti a s celou řadou výzev a očekávání tak narůstá.

Pozice průmyslu v české ekonomice

Patříme k zemím s nejdelší průmyslovou tradicí; český průmysl v období rakousko-uherské monarchie představoval sedmdesát procent z jejího celkového průmyslu a byli jsme jejím technicky nejvyspělejším národem. Přeneseme–li se do současné doby, lze konstatovat, že průmysl v české ekonomice sehrává stále významnou roli a dlouhodobě vytváří zhruba jednu třetinu její výkonnosti. V roce 2015 se celý průmysl na tvorbě hrubé přidané hodnoty podílel 32,5 %, přičemž zpracovatelský průmysl 27,1%. Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu činila zhruba 29 % ze zaměstnanosti celkem. V Německu v tomto roce dosáhl podíl průmyslu na HDP výše 25,7 %. V Evropské unii podle posledních údajů generuje celý průmysl 24 % HDP EU-28 a poskytuje zaměstnání cca 50 miliónům lidí, tedy zhruba jedné pětině zaměstnaných lidí v členských státech EU (viz European Union: Industry in Europe 2017). V EU zavládla však v posledních letech nová vlna pozornosti k průmyslu. Hovoří se i o reindustrializaci. Zatímco na sklonku minulého století se mluvilo i o snížení podílu průmyslu v ekonomice vyspělých ekonomik, nyní Evropská komise naléhavě vyzývá členské státy, aby uznaly zásadní význam průmyslu z hlediska tvorby pracovních míst a podpory růstu a zahrnuly otázky související s konkurenceschopností průmyslu do všech oblastí politiky. V tomto kontextu se do popředí dostává i zvládnutí nové průmyslové revoluce.

 

 

 

 

 

Německá inspirace

Významnou roli v šíření této tematiky a důrazu na zvládnutí nové průmyslové revoluce sehrálo Německo a lze říci, že v jisté míře ovlivnilo nárůst zájmu o tuto problematiku v ČR. Svůj vliv sehrávají i velcí němečtí investoři v ČR. Česká ekonomika je malou otevřenou ekonomikou s poměrně těsnými vazbami k Německu. Zejména jde o dominantní postavení Německa v českém zahraničním obchodě. Podle údajů ČSÚ export do Německa činil v roce 2015 cca 32 % z celkového exportu. Nejvýznamnější vývozní položkou jsou však díly a součástky pro automobily. Nesmíme přitom zapomínat také na to, že část exportů mířících do Německa má povahu reexportu (např. reexporty přes Německo do Číny jsou vyšší než tuzemský přímý export do Číny). Z hlediska importu do ČR dosáhl pak v roce 2015 podíl Německa 26 %.  Německo je zároveň největším zahraničním investorem v ČR. V současné době se odhaduje až ke 4000 podniků s německou účastí. Ke klíčovým německým investicím patří např. Volkswagen (Škoda Auto), RWE (nyní Innogy), Siemens, AEG, Continental, Linde, Robert Bosch, Schoeller, Knauf a další.

Pokud jde o vstupní hodnocení ČR a Německa z hlediska připravenosti na Průmysl 4.0 ve spojení s podílem zpracovatelského průmyslu na HDP, patří ČR podle studie konzultační firmy Roland Berger do skupiny tzv. „tradicionalistů“ (spolu s Německem), a to dokonce s největším podílem průmyslové výroby na tvorbě HDP. Nicméně Německo je současně považováno za předního představitele tzv. „průkopníků“ Průmyslu 4.0, kteří vykazují nárůst průmyslové výroby s vysokou přidanou hodnotou. ČR se nachází zhruba na dělící čáře mezi „tradicionalisty“ a „průkopníky“ a „potencialisty“ (země s nižším podílem zpracovatelského průmyslu na HDP, ale s větším inovačním potenciálem připravenosti na Průmysl 4.0).

Strategické a politické iniciativy v ČR

Pozitivně lze hodnotit zájem ze strany vládních a státních orgánů o podporu procesů nastartovaných čtvrtou průmyslovou revolucí. Na MPO (tým vedený prof. Maříkem) byla vypracována a poté schválena vládou Národní iniciativa Průmysl 4.0. V návaznosti na tento dokument MPO připravuje “Akční plán pro implementaci Průmyslu 4.0”. Hlavní očekávání od Průmyslu 4.0 jsou spojována s dosaženou vyšší konkurenceschopností českého průmyslu, flexibilní výrobou, individualizací výroby, inovativními obchodními modely a novými pracovními příležitostmi. Hovoří se o výzvách ekonomických, technologických, organizačních i v oblasti lidského potenciálu. Nové požadavky jsou nastoleny na podporu investic, aplikovaného výzkumu a standardizace, na datovou a komunikační bezpečnost (cybersecurity), rozvoj lidských zdrojů, kvalifikaci pracovní síly a další vzdělávání, změny na trhu práce, nové právní úpravy a efektivní využití zdrojů.

Se zřetelem k dopadu nové průmyslové revoluce do mnoha ekonomických a sociálních oblastí vznikla iniciativa Společnost 4.0 a jako její koordinační platforma byla v prosinci 2016 vytvořena Aliance Společnost 4.0, která bude složena ze zástupců státní správy, byznysu, sociálních partnerů, akademické a soukromé sféry. Její první aktivity ve spojení s agendou Průmyslu 4.0 mají být zaměřeny na oblasti vzdělání a práce.

Důsledky nové průmyslové revoluce jsou přitom poměrně široké. Nejde jen o technologické změny či ekonomické důsledky spojované s vyšší konkurenceschopností, očekávaným růstem produktivity práce, efektivnějším využíváním zdrojů apod. Významné dopady se týkají změn v oblasti práce a její organizace, zániku určitých profesí/odvětví a naopak vzniku nových, proměn trhu práce, požadované kvalifikace pracovní síly a četných sociálních aspektů života jedince i společnosti. Významné důsledky přináší nová průmyslová revoluce pro vzdělávací soustavu, zajištění vyšší bezpečnosti dat a komunikace, legislativu a regulované prostředí; ze zřetele nelze pouštět i etické otázky. K problémům její realizace v ČR patří především nepřipravená infrastruktura, legislativa a vcelku nízké povědomí o Průmyslu 4.0, kdy je často odbornou i širší veřejností zaměňován za pouhou digitalizaci. Pozornost dopadu Průmyslu 4.0 ve společnosti je pak zatím hlavně věnována problematice vzdělávání a práce (pracovního trhu).

Bez vyšší podpory a využití aplikovaného výzkumu to nepůjde

Na Průmysl 4.0 můžeme tedy nahlížet z různých stránek. Pozornost můžeme soustředit na zásadní změny ve výrobě, ale i na širší společenské souvislosti Průmyslu 4.0. Můžeme diskutovat i o tom, do jaké míry tato čtvrtá průmyslová revoluce je přetvářející a inovativní v konfrontaci se třemi předchozími průmyslovými revolucemi.

V každém případě představuje Průmysl 4.0 nové příležitosti a výzvy pro aplikovaný výzkum, nastoluje před ním nová témata. Nejde jen o témata pro průmyslový výzkum, ale jak vyplývá z výše nastíněných ekonomických a sociálních důsledků nové průmyslové revoluce i o témata pro aplikovaný společenskovědní výzkum. Tyto skutečnosti by měly znamenat i rostoucí podporu aplikovaného výzkumu z veřejných prostředků i soukromých zdrojů. Již to, abychom se zařadili mezi průkopníky Průmyslu 4.0 či k zemím s větším inovačním potenciálem, vyžaduje posílit aplikovaný výzkum. Jeho rostoucí význam v kontextu potřeb rostoucí konkurenceschopnosti podniků a české ekonomiky  a nutnost větší koncentrace výzkumně vývojových kapacit pro efektivní pomoc při řešení nové a široké problematiky Průmyslu 4.0 otevírá znovu otázku vytvoření v ČR obdobného koncentrovaného výzkumného celku s podporou státu, jakým je v Německu Fraunhoferova společnost (Fraunhofer Gesellschaft zur Förderung der angewandten Forschung e.V.), která byla založena s cílem provádět aplikovaný výzkum zaměřený na bezprostřední praktické využití. Právě ústavy sdružené ve Fraunhoferově společnosti hrají významnou úlohu při řešení technologických a dalších otázek spojených s realizací Průmyslu 4.0. Cesta tímto směrem by mohla vést v ČR k překonání dosavadní roztříštěnosti výzkumu do relativně malých projektů a s tím souvisejícím rozdrobeným způsobem jeho financování. Při budování systému center/ ústavů aplikovaného výzkumu je tak možno se poučit z role a fungování Fraunhoferovy společnosti.

Pokud jde o aktuálně státem podporovaný výzkum vztahující se k problematice Průmyslu 4.0, jde zejména o některé programy Technologické agentury ČR. V programu DELTA, který je zaměřen na podporu spolupráce českých výzkumných organizací a podniků se svými zahraničními partnery v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji prostřednictvím společných projektů a technologických a inovačních agentur, byla vyhlášena nová soutěž zaměřená na spolupráci s Německem v oblasti Industrie 4.0. Tato veřejná soutěž byla připravena Technologickou agenturou ČR ve spolupráci se spolkovým ministerstvem pro vzdělání a výzkum (Bundesministerium fűr Bildung und Forschung). Očekávané společné projekty s německými partnery se mají zaměřit na problematiku kyberfyzikálních systémů, softwaru včetně jeho spolehlivosti, kvality a bezpečnosti, kooperativní robotiku, datové inženýrství, virtuální technologie, znalostní management, systémovou integraci a další aktuální technická a technologická témata Industrie 4.0.

V rámci BETA programu (zaměřeného na podporu VaVaI pro potřeby vlády a státních orgánů) byl vyhlášen projekt „Návrh tematických oblastí výzkumu, vývoje a inovací v souvislostech Industrie 4.0“.  Jeho řešení je organizováno na základě tzv. minitendrů podle témat definovaných TAČR společně s Úřadem vlády ČR, MPO a MŠMT, příp. dalšími státními orgány. K dispozici jsou již studie týkající se sdílené ekonomiky, kritického zmapování koncepčních a strategických dokumentů a aktivit vlády v oblasti Průmyslu 4.0 a digitální agendy, digitální infrastruktury základního a středního školství, digitálního vzdělávání, tzv. digitální legislativy, analýzy připravenosti malých a středních podniků na Průmysl 4.0 ad. Minitendry s tímto zaměřením mají pokračovat i v tomto roce.

Pozitivně lze hodnotit, že z hlediska komplexity změn, které přináší Průmysl 4.0, se podporované výzkumné úsilí nezaměřuje jen na hledání nových technických řešení, ale je podporován i aplikovaný společenskovědní výzkum. V této souvislosti je nutno zmínit nový ÉTA program TA ČR schválený vládou ČR v lednu 2017, který je zaměřen na posílení sociálních a humanitních dimenzí nových nebo zdokonalených výrobků, služeb a procesů. Podpořeny budou projekty, které budou respektovat jeden nebo více následujících aspektů: multidisciplinární přístup, propojení výzkumů s technickou a netechnickou orientací a využití potenciálu výstupů základního výzkumu pro aplikační účely. Za klíčovou oblast navrhovaných společenskovědních výzkumných projektů lze považovat téma člověka a společnosti v kontextu dynamických sociálních a technologických změn a výzev 21. století.

Zaměřit se na problematiku Průmyslu 4.0 lze však i v rámci projektů OP PIK, výzkumných projektů programu EUREKA i v rámci bilaterální výzkumné spolupráce.

Karel Mráček, člen předsednictva AVO

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s