Monthly Archives: June 2014

Zásadní nesouhlas AVO se stanoviskem ČVUT ve věci programu EPSILON

Reakce na tiskovou zprávu ČVUT o porušení pravidel veřejné soutěže ve vyhlášení programu EPSILON Technologické agentury ČR (TAČR) a nesouhlas s kritikou nastavení programu ze strany ČVUT, která je největším dotovaným příjemcem financí z TAČR.

Předsednictvo Asociace výzkumných organizací (AVO) vyjadřuje zásadní nesouhlas se stanoviskem ČVUT a podezřením na porušení pravidel veřejné soutěže při vyhlášení programu EPSILON vyjádřené panem rektorem ČVUT prof. Petrem Konvalinkou a pracovnicí Rektorátu ČVUT Mgr. Darjou Elfmarkovou.

tiskové zprávě je uvedeno, že nastavení podpůrných výběrových kritérií programu může způsobit odliv výzkumných pracovníků z pražských výzkumných organizací a pražských vysokých škol a kritizuje se nastavení těchto kritérií bez konzultace s pražskými vysokými školami.

Předsednictvu AVO není jasná argumentace ČVUT, protože TAČR výběrová kritéria a nastavení celého výzkumného programu EPSILON diskutovala převážně s ministerstvy a celý program byl schválen Radou pro výzkum, vývoj a inovace a výzkumnou radou TAČR, kde má ČVUT několik zástupců. Navíc je s podivem, proč by TAČR měla tato kritéria diskutovat zrovna s pražskými vysokými školami a ne např. s vysokými školami v Brně, Ostravě nebo Plzni.

Předsednictvo AVO dále vyslovuje podiv nad argumentací pana rektora a jeho podřízených, která vychází buď z neznalosti problému, nebo může být pouze zástupným problémem pro útok na vedení TAČR. ČVUT je zdaleka největším příjemcem dotací z TAČR. Konkrétně z 22 dosud podporovaných Center kompetence je v 7 případech ČVUT hlavním příjemcem podpory a celkem je ČVUT účastníkem v 13 projektech, což představuje 59,1 % všech podpořených projektů. Jen tyto projekty získají celkovou dotaci 2,5 mld. Kč. ČVUT v současnosti realizuje celkem 160 projektů TAČR s celkovou výší podpory 1,57 mld. Kč, z toho se v roce 2014 jedná o 273 mil. Kč.

K situaci se vyjádřil prezident AVO Libor Kraus: Na základě projektů TAČR zcela jistě nedojde k odlivu výzkumníků z Prahy, TAČR se naopak dá vytknout přílišná podpora výzkumu v našem hlavním městě.“ Ze všech projektů TAČR je v Praze umístěno 51,7% projektů.

Předsednictvo AVO velmi nesouhlasí s výhradami ČVUT a je toho názoru, že vedení TAČR by nemělo podlehnout nátlaku směřujícímu k ještě větší alokaci přidělovaných prostředků podpory ve prospěch pražských vysokých škol.

Advertisements

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Češi raději trhají jablka ze země

Jak zlepšit účast v evropských programech?

Česká republika do evropských výzkumných programů vkládá více peněz, než z nich čerpá. V technologickém centru se 11. června sešli zástupci Akademie věd, vysokých škol, průmyslu i státní správy se zástupci EBN innovation network z Bruselu, aby v rámci projektu MIRRIS společně diskutovali o velmi nízké účasti českých subjektů v 7. Rámcovém programu a poučili se pro další programovací období a nový program Horizon 2020.

ebn

Zástupce EBN Robert Sanders vyzdvihl velmi dobrou účast na kulatém stole a dodal: „Hlavním cílem tohoto setkání je najít příklady dobré praxe a problémové oblasti a tyto údaje pak porovnat s ostatními státy Evropské unie.“

V rámci diskuze o zapojení českých subjektů v evropských programech Jiří Krechl z Czechinvestu velmi trefně poznamenal: „Pro české vědce je mnohem jednodušší získat peníze z národních zdrojů, než z evropských. Proč by se měli namáhat a vylézat na žebřík, když mohou sbírat jablka ze země?“

K malé účasti se vyjádřil také předseda Akademie věd Jiří Drahoš: „Jsme si vědomi nízkých čísel, především v programech ERC Chceme to napravit.“

Z analýzy Technologického centra AV vyplývá, že české podniky jsou v žádostech o peníze z evropských programů úspěšnější, než akademické instituce. Martin Podařil z Asociace výzkumných organizací přesto slíbil mnohem větší informační podporu podnikům a organizacím aplikovaného výzkumu: „Připravujeme v rámci AVO platformu, která bude našim členům pravidelně rozesílat informace a pořádat informační semináře, aby se účast českých subjektů zlepšila.“

ebn mp

Na kulatém stole zazněla celá řada podnětů, které se následně promítnou do SWOT analýzy, cestovní mapy a nezávazných doporučení. Tyto dokumenty zpracuje EBN a představí je na dalším setkání všech zúčastněných aktérů, které proběhne na podzim tohoto roku. Doufejme, že tato série setkání a výměny názorů přispěje k větší účasti českých výzkumných týmů v evropských programech a bilance České republiky se ocitne v kladných číslech.

 

Martin Podařil

 AVO Marketing & PR

5 Comments

Filed under Uncategorized

Co se stane, když uvaříte colu?

To se pokusil zjistit ruský amatérský vědec. Celý pokus natočil na kameru a umístil na YouTube.

Koukněte co z coly zbylo, když se vyvařila všechna voda.

 

 

Leave a comment

Filed under Uncategorized

Česká věda do světa

Čeští vědci by mohli získat mnohem více finančních prostředků na svůj výzkum. Musejí však zvýšit svou aktivitu a úspěšnost při získávání grantů z mezinárodních dotačních programů zaměřených na výzkum a vývoj. Jedná se především o tzv. rámcové programy EU. Aktivita Čechů v tom posledním, 7. Rámcovém programu, byla totiž podprůměrná.

„Z průběžných statistik hodnocení účasti a úspěšnosti ČR v tomto programu vyplývá, že zatím 1089 českých výzkumných týmů se účastní řešení 893 projektů a tyto týmy požadují od Evropské komise celkovou podporu ve výši 210 milionů eur,“ přiblížila Naďa Koníčková z Technologického centra AV ČR, jež je vedoucím oddělením Národního informačního centra pro evropský výzkum, které zastřešuje činnost národních kontaktních pracovníků pro rámcové programy EU.

graf tccz

„Pokud přepočteme počet výzkumných týmů, které se podílely na přípravě návrhů projektů na 1 mil. obyvatel, dosahuje ČR sedmého nejhoršího umístění mezi státy EU-27. Podobné je to také s počtem účastí na 1. mil obyvatel, kdy ČR je až na 22. místě v EU-27. Pokud místo počtu účastí uvažujeme celkovou výši požadované podpory ze 7. RP připadající na 1 mld. € hrubých výdajů na VaV, je ČR čtvrtou nejhorší zemí mezi zeměmi EU-27. Celkově tedy nezbývá než konstatovat, že instituce a organizace v ČR vyvíjejí malou aktivitu při přípravě návrhů projektů do mezinárodních programů.“, dodává Koníčková.

Účast na mezinárodních projektech přinese více peněz pro českou vědu a výzkum

Příčin tohoto stavu je více, především nedostatek zkušeností, tvrdá konkurence, nedostatečná podpora výzkumných týmů, nízká motivace či orientace výzkumných týmů na jiné druhy podpory. Význam mezinárodní spolupráce je pro rozvoj české vědy přitom zásadní. Jsou to především cenné zkušenosti spolupráce s předními evropskými výzkumnými pracovišti, ale i průmyslovými vývojovými laboratořemi velkých firem. Mezinárodní programy tak poskytují českým vědcům nejen zcela výjimečnou možnost účasti ve velkých projektech s celoevropským významem, ale nepochybně znamenají i významnou finanční podporu výzkumných aktivit zdejších organizací. Tato možnost je ještě umocněna začátkem nového programovacího období, kdy v novém rámcovém programu „HORIZONT 2020“ je k dispozici přes 77 miliard eur.

okonovatech

Zlepšit tento stav by mohl nový projekt s heslem „Česká věda do světa“, jehož realizátorem je Podnikatelské a inovační centrum BIC Brno. Cílem je zvýšit aktivní účast českých výzkumných týmů a pracovišť v mezinárodních projektech výzkumu a vývoje. Pomoci by tomu měla především inovativní infrastruktura projektu a rovněž komunikační strategie využívající moderních komunikačních kanálů.

Nezbytné je propojení výzkumníků s firmami

V rámci projektu vznikla „Vědecká rada“ složená z 30 vážených akademických osobností a současně zástupců výzkumných ústavů a institucí. Její účel vysvětluje předseda Rady, emeritní rektor VUT v Brně Petr Vavřín: „Vědecká rada bude fungovat jako platforma pro neformální výměnu poznatků a informací, poskytne poradenství pro správné zařazení projektů vědeckých pracovišť, bude fungovat jako diskusní fórum pro predikci směrů vývoje technologií a také bude hledat možnosti propojení výzkumu s potřebami praxe,“ říká profesor Vavřín.

A právě posledně jmenovanou funkci „Vědecké rady“ akcentuje ředitel BIC Brno Karel Kouřil: „Naše výzkumná pracoviště často dosahují unikátních výsledků, což považuji na jedné straně za velký úspěch. Na druhé straně se tyto výsledky ne vždy dostávají na trh a nalézají tržní uplatnění. Pomocí našeho projektu se pokusíme zvýšit spolupráci akademické sféry s firmami, čímž podpoříme využití výsledků výzkumu v praxi.“

Inovace v marketingu zvýší informovanost

Aktivity českých výzkumných týmů budou v rámci projektu podpořeny asistencí a poradenstvím, odbornými workshopy a konferencemi, sdílením zkušeností a osvědčených postupů, PR aktivitami, a trochu netradičně také prostřednictvím informačních sociálních sítí.

„Právě zapojení sociálních sítí je inovací v komunikaci mezi vědeckými pracovišti, firmami a ve vyhledávání mezinárodních partnerů, programů a projektů. Tyto komunikační kanály se v rámci vědecko-výzkumných aktivit takřka nepoužívají. My v nich naopak vidíme velký potenciál v zefektivnění komunikace a zjednodušení získávání informací,“ přiblížil ředitel BIC Brno Karel Kouřil.

 

Pro více informací se prosím obraťte na kontaktní osobu:

Ing. Petr Majer

BIC Brno spol. s r.o.

mobil: +420 607 542 728

e-mail: projects@bicbrno.cz

 

5 Comments

Filed under Uncategorized