Nepřímá podpora výzkumu – odečet z daní

Podpora výzkumu a vývoje (VaV) má přímou a nepřímou podobu. Přímá představuje poskytnutí veřejných (státních) finančních prostředků (formou institucionální podpory, účelové podpory grantových a programových projektů, podpory velkých infrastruktur, podpory mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji a v případě členských zemí EU i formou spolufinancování operačních programů ve výzkumu a vývoji).

Nepřímá finanční podpora výzkumu a vývoje ze strany státu může existovat ve formě daňových pobídek a úlev, urychleného odpisování, zvýhodněných úvěrů, podpory rizikového kapitálu, apod.

Obrázek

V současné době jsou nejvíce rozšířenými nástroji nepřímé podpory výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru ve vyspělých ekonomikách daňové pobídky a úlevy v oblasti přímých daní, od nichž se očekává stimulační účinek na růst podnikových výdajů na VaV. Od roku 2005 mohou i podniky v ČR využívat daňového odpočtu výdajů (nákladů) na vlastní VaV ze základu daně z příjmů (viz § 34  zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů).

Již dnes využívá tedy řada firem v ČR tuto daňovou úlevu na výzkumné činnosti, které provádí vlastními silami (cca 35 % z celkového počtu podniků provozujících výzkumné a vývojové činnosti). Zatím je to srovnatelně nižší číslo oproti jiným zemím využívajícím  daňový odpočet na VaV v rámci financování výzkumu, vývoje a inovací v podnikové sféře, což je dáno i dobou existence této daňové úlevy a jejím celkovým nastavením v ČR. Tato forma podpory má být dále rozšířena o úlevy na daních za náklady, spojené s VaV nakupovaným firmami od VO (na externí, smluvní výzkum). Uvedená změna by měla nabýt účinnosti k 1.1.2014.  Jak v sektoru VO tak v podnikové sféře roste podpora rozšíření daňového odpočtu i na nakupovaný (externí) výzkum od výzkumných organizací.

Tabulka odečtu daní

Za úvahu rovněž stojí, zda by nebylo účelné promítnout do právní úpravy ještě některé změny vyplývající z dosavadních zkušeností s uplatňováním daňové úlevy pro výzkum a vývoj nejen v ČR, ale i dlouhodobě v ostatních vyspělých ekonomikách. Zejména jde z pohledu AVO o zvážení těchto otázek:

– diferencovaná míra daňové úlevy pro výdaje na výzkum a vývoj u MSP a u velkých podniků;

– využití přírůstkového (inkrementálního) daňového schématu podporujícího investory do výzkumu a vývoje za zvýšení výdajů oproti časově a věcně stanovenému výchozímu základu (úrovni).

Přijetí výše uvedeného opatření představuje především určité příležitosti, ale souvisejí s ním i možná rizika (hrozby).

Příležitosti:

  • zejména lze předpokládat, že rozšíření daňová úlevy na nakupovaný výzkum přispěje k rozvinutí a posílení potřebné spolupráce v oblasti VaV mezi akademickou a podnikatelskou sférou, která je dlouhodobě nedostačující;
  • budou nastoleny rovnější podmínky při využití daňové podpory pro VaV v podnikatelském sektoru, větší šanci k rozvoji a využití výsledků VaV získají MSP (s omezenými finančními zdroji), které nemohou provozovat v takové míře vlastní výzkum a vývoj;
  • posílí se synergické efekty s výsledky implementace operačních programů (např. MSP, které využily nebo ještě využijí možností programu Potenciál v rámci OP PI s cílem zavést nebo více rozvinout vlastní výzkum a vývoj, budou s ohledem na své potenciální potřeby a možnosti nuceny v budoucnu i nakupovat některé výsledky výzkumu a vývoje a toto opatření bude mít tak pro ně podpůrný charakter);
  • pro vysoké školy a veřejné výzkumné instituce se rozšíří možnost požadovaného vícezdrojového financování (mohou být tak méně závislé na veřejných prostředcích);
  • lze očekávat další oživení poptávky po VaV v české ekonomice a posílení firemních inovačních aktivit (v souladu s národními zájmy i se záměry orgánů EU při implementaci Strategie Evropa 2020);
  • při stále se snižující účelové podpoře VaV, která navíc např. v projektech ALFA představuje pro podniky tak cca 35% nákladů, bude tato nepřímá podpora (vlastně ve výši 19%) jedinnou alternativou.

Rizika (hrozby)

  • obavy ze zneužití tohoto opatření (prodej výsledků výzkumu financovaného z veřejných prostředků, opakovaný prodej, zapojení prostředníků apod.). Na tuto skutečnost poukazuje především správce daně s ohledem na některé dosavadní zkušenosti z českého podnikatelského prostředí, kdy ale významnou roli sehrává také dosavadní nedostatečná efektivita správy daní včetně daňové kontroly a jednotného výkladu daní. Nicméně bude nutno učinit určitá opatření posilující odbornou kompetenci při posuzování daňové uznatelnosti výdajů (nákladů) na VaV včetně oblasti účetní evidence.
  • posílení snah o další firemní optimalizaci daňového plánování, která může vyústit v nižší výběr daní. K celkově nižšímu výběru daní však nemusí dojít, vezmeme-li v úvahu na základě komerčně úspěšného inovačního procesu další rozvoj podnikání a s ním spojený vyšší obrat a vyšší zisky a tedy i potenciál budoucích rostoucích příjmů státního rozpočtu (z přímých i nepřímých daní).

Karel Mráček

člen předsednictva AVO

mracek@avo.cz

Advertisements

1 Comment

Filed under Uncategorized

One response to “Nepřímá podpora výzkumu – odečet z daní

  1. Pingback: Magické slůvko zůstalo nevyřčeno.. | podaril

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s